Hvězdný prach

Hvězdný Prach - v mnohém originální vynikající knižní pohádka (někdo tvrdí, že pro dospělé) od Neila Gaimana. Hvězdný Prach - film Matthewa Vaughna, na poměry filmových pohádek rovněž značně originální, ovšem na jiných místech a jiným způsobem; nikoliv však nezbytně hůř, protože i knižní předloha měla své rezervy a limity dané (hlavně) tím, že to byla kniha. Je znát, že Mr. Gaiman držel nad svým prvním opravdovým filmovým dítkem ochrannou ruku od začátku až do konce, protože i když "je potřeba" například dát mainstreamovým divákům závěrečný "epic fight" dobra se zlem, a některé věci/postavy/události naopak vynechat, děje se tak způsobem takřka bezešvým a svým způsobem přínosným. Jediné, co opravdu nechápu, je něco, co měl asi být irský skřet, a bylo to předváděno Rickym Gervaisem...kdyby ho Mark Strong (mimochodem na pohádku neskutečně cool vypadající a jednající hajzl) vykuchal o hodinu dříve, příběh by tím vůbec neutrpěl a ucelenost snímku by šla zase o kousek nahoru (dobře, nejjednodušší by bylo, kdyby ho scénáristi vynechali, ale to bych zas přišel o to pobavení Septimovou realistickou vražednou naštvaností;)). Stardust je pro diváka potěšením nejenom z hlediska děje, ale také kvůli herecké sešlosti, která tu předvádí svůj kumšt a zejména smysl pro humor (Michelle Pfeiffer jen ten kumšt...a půvab;)) - vypravěč Ian McKellen, starý král Peter O'Toole, hlavní zlá sestra už zmíněná Michelle Pfeiffer, hvězdička Yvaine Claire Danes a oproti knize tuctovější Victoria Sienna Miller a oproti knize podstatně větší prostor si beroucí a PODSTATNĚ zvláštněji než obvykle ho využívající Robert De Niro coby "it's OK to be gay" kapitán Shakespeare. A jsou tu ještě další herci, jejichž tváře i jména si můžete pamatovat, a kteří si své menší a malé role rovněž zatraceně užívají. Skvělá je i hudba od britského démona Ilana Eshkeriho - strhující dobrodružné průlety se snoubí s dojímavými romantickými znělkami v plné symfonické palbě, a například Septimovo téma je mezi mými oblíbenými filmovkami hodně vysoko. Závěr je prostě takový, že Matthew Vaughn umí točit filmy a má hlavu plnou nápadů - jak už to tak bývá, některé jsou dobré, jiné zase ne, ale výsledek jeho práce na Stardustu je takový, že nám tu vznikl výborný snímek, který obstojí jako samostatná verze Gaimanova příběhu o Trist(r)anovi a jeho světě - není to ovšem ani náhodou film dokonalý, je "jenom" fajn. 80% (11.04.2010)

Za devatero horami a devatero řekami, žila, nežila, vskutku podivná kompanie. Jelito s vizáží B.Frasera na dietě, neustále se rozšiřující princovské bratrstvo duchů, po kráse toužící čarodějnice na kozím spřežení a taky jeden kapitán vzdušného korábu se zálibou v transvestitismu, jenž dle mého nebyl bukanýrem (tzn. námořník na lodi z bukového dřeva), ale prostě se jen rád hezky oblékal.. Potřebným nadhledem obohacená vzkazka, co stahuje žánrovým stereotypům potměšile kalhoty, nicméně postrádal jsem od Vaughna více vypravěčské dynamičnosti, kterou naplno ukázal až v poslední dvacetiminutovce. Nu co, s odstupem času už stejně víme, že pochybovačům nakopal zadek a zařadil se do režisérské první třídy.. Od nynějška, až půjdu po ulici a uvidím Claire Danes jak skáče ze střechy výškového domu, budu si něco přát.. (13.08.2012)

Když jsem před dávnými časy v nedaleké galaxii prvně zhlédnul Princeznu nevěstu, mé srdce zaplesalo radostí a mozek začal přemítat, jaké by to bylo krásné, kdyby někdo jednou natočil podobně kouzelný příběh s vyšším rozpočtem, s okázalejší výpravou... Při vzpomínce na rozpačitou gangsterku Po krk v extázi nepřestávám žasnout nad proměnou Matthewa Vaughna z nadšeného videoklipaře ve filmaře, který má věci plně pod kontrolou. Nicméně není to režie, která zaslouží záplavu superlativů - dramaturgická rozvernost, závěrečné natahování každé minuty a „zveličování“ některých scén za využití bombastické hudby Ilana Eshkeriho zaslouží pokárání, nebo alespoň důraznější napomenutí. Jedinečnost Hvězdného prachu spočívá převážně ve scénáři. Počáteční střídání „malého“ (Tristan a Yvaine) a „velkého“ (tři bratři, tři čarodějnice) dobrodružství postupně splyne do jednoho souvislého celku s momenty třeskutě vtipnými, napínavými i velkolepými. Originální svět Neila Gaimana zdůrazňuje a tím činí komickými některá klasická pohádková klišé, či obecně klišé, v něž věří malé děti (zlý piráti, modrá šlechtická krev). Věřím, že kniha podává mnohem ucelenější obrázek o Stormholdu, o stvořeních a magických předmětech, které v něm koexistují, na dvouhodinový film je toho však tak akorát. Na rozdíl od jiných fantasy, resp. jejich knižních adaptací, toto netrpí přeplácaností. Je dětsky snadné zorientovat se v příběhu a motivacích jednotlivých postav, z nichž pouze jediná, Lamia, je zlá takovým tím hodně hnusným a zákeřným způsobem (vzájemné podrazy bratrů mi oproti tomu přišly tak nějak lidsky přirozené). Hvězdný prach mě nadchnul, jeho fantastický svět se spoustou místa pro vaši vlastní fantazii pohltil a lehce cynický přístup ke klasické pohádkové látce kompletně odrovnal. Je to bomba a pokud budete moci, při nejbližších možných vánočních svátcích si dopřejte dvojprojekci Princezna nevěsta, Hvězdný prach. Vystřelí vás až ke hvězdám. 90% Zajímavé komentáře: Nathalie , DaViD´82, Eddard, Silence, Ilicka, Phillo, Crawler-D, Dannysek4U, tragos, funkyshit (01.02.2008)

V piatok pri vybere filmu, na aky pojdeme s priatelom do kina, boli dve moznosti. Iba na ojednavku (ci ako :)) a stardust... Povedali sme si, s dabingom? what the fuck, ale no dobre...Co uz s nacatym vecerom.... Zaciatok trosku pomalsi, ale prichodom siedmych bratov na scenu, padom hviezdy a tym padom aj prichodom humoru, sa to vsetko krasne rozbehlo a pomaly do seba zapadalo. Naozaj vrelo odprucam, je to naozaj najvtipnejsia nekreslena rozpravka za veeeelmi dlhe obdobie. To co predvadza Pfeiferka, za kozla premeneneho na cloveka, za "modru krv" z podrezaneho krku, ale najma za krasnu auru Claire Danes a za Roberta de NIra a hlasku: "Nevadi, my sme aj tak vedeli, ze si BUK" :D Dam si to este raz v povodnom zneni s titulkami :D (30.09.2007)

-"Jsme lidé, protože zíráme na hvězdy, nebo na ně zíráme proto, že jsme lidé?" Dala jsem si po osmi letech film znovu a ocitla jsem se ve velkém úžasu, snad ještě ve větším, než při prvním shlédnutí. Z čeho mě srdce hřálo nejvíc bylo precizně fungující strukturování, protože mám dojem, že dramaturgie v poslední době víc než cokoliv jiného ve světě kinematografie (a té velkofilmové dvojnásob) znamená sprosté slovo. Nicméně ultimátním slovem, kterým bych film ráda ocenila, je bystrost, protože nejlépe popisuje všechny aspekty, kterými mě Hvězdný prach okouzlil. A mým nejoblíbenějším článkem filmu i nadále zůstávají modře krvácející sarkastičtí princové (zvlášť když si člověk poskládá dohromady, že je všechny zná z IT Crowdu či jiných přidružených taškařic) s čestným hostem Peterem O'Toolem. (29. 3. 2016) (07.10.2008)