Královský omyl

Komorní historické záležitosti nám vždycky šly a pokud se chopí režie jeden z našich nejlepších beletristů, nemůže to ani špatně dopadnout. O Daňkovi se dá říci, že jak psal, tak točil. A jestliže pozice režiséra nemohla být lépe obsazena, o hereckém obsazení to platí dvojnásob. Duel Macháčka s Hlaváčovou byl úchvatný, stejně tak podal vynikající výkon Luděk Munzar, ale nad všemi čněl Martin Růžek, který zde prokázal, že byl skutečně Pan Herec. 90% (09.02.2011)

Klasická historická daňkovština. 1) Scénáře Oldřicha Daňka mají kromě dobře napsaných postav, dialogů a věrohodného backgroundu velmi často i charakter podobenství, zde je to o věrnosti pravdě a vlastnímu názoru. Téma pro zjitřelý osmašedesátý rok jako vyšité. 2) Spoiler. Půlroční věznění (1315 - 1316) však nebylo ve skutečnosti důsledkem boje za pravdu, jak to Daněk mile idealizuje, ale šlo o mocenský boj, který nakonec Jindřich z Lipé vyhrál a spolu se svou láskou Eliškou Rejčkou spravoval království až do své smrti roku 1329. 3) Kontrolní otázce týřovského purkrabího Hlídá někdo? kontruje memento filmu i doby - Vždycky někdo hlídá. (06.11.2011)

Existují historické filmy u kterých je sice naprosto jasné, že tak jak je věc zobrazená to zcela určitě nebylo, ale stejně je to celé vlastně jedno, neboť autorova fikce je silnější a podmanivější než historická fakta. Tohle platí nejen o Formanově Amadeovi, ale kupodivu taky o tomhle dosti komorním filmovém dramatu. Vlastně je to konverzačka, byť v ne úplně typických kulisách. Práce s námětem připomene například Dialog s doprovodem děl. I taky Daněk vnáší do děje silné téma, tentokrát otázku pravdy a to navzdory historickým faktům. Paradoxnost celé situace vystoupí o to víc, když si uvědomíme, že nejen interpretace popsané epizody z historie středověkých Čech, ale i kulisy v niž se příběh odehrává jsou vlastně naprosto neadekvátní a v podstatě chybné. Stejně, jako ve sporu Jindřicha z Lipé s Vilémem z Valdeka, a jistě i Janem Lucemburským a Eliškou Přemyslovnou naprosto nešlo o pravdu nýbrž o boj o moc, ani pozdně gotický Švihov v žádném případě nemůže hrát roli raně gotického Týřova. Přesto se Daňkovi podařilo, nejen díky masivně uplatněným kulisám mohutné hradby a brány s několika hřebeny a padacím mostem, ale také díky podmanivě chycené všednodenní realitě středověké společnosti, vytvořit velmi sugestivní a živý obraz středověku. Samozřejmě na tom obrovský podíl má účast skvělých herců, výborná kamera a přesvědčivě vybudovaná psychologie postav. Vedle Vláčilovy Markéty Lazarové je tohle jistě nejsilnější zpřítomnění středověku v naší kinematografii. Celkový dojem: 90% (09.07.2015)

Naprosto dokonalé historické drama. Martin Růžek řeší : Nechat ukovat Jindřicha z Lipé? To je oč tu běží. Nechat se podplatit? Nechat se popravit? Dokonalý Macháček je prostě dokonalý. Dialogy jsou kouzelné, herci je třeba ani nedořeknou. Škoda, že všichni tito machři již zemřeli. Zůstali jen blbové, co si říkaj herci a filmaři. (27.12.2022)

Autorský film Oldřicha Daňka rozehrává na pozadí historických kulis českého středověku sugestivní podobenství o charakteru člověka, o tom, že hájit svou čest je to poslední, co vězni ještě zbývá. Vycizelované dialogy jdou ruku v ruce s výbornými hereckými kreacemi Miroslava Macháčka, Martina Růžka a Jany Hlaváčové, pominout nelze ani mimořádně zdařilé kameramanské mistrovství Václava Hanuše. (14.07.2018)