Mapa zámořských objevů

Proč musí být nositelem ušlechtilých ideí takový trouba? 1) Jiří Hubač psát scénáře uměl, ale občas, právě jako v tomto příběhu, vysochal spíš sochy do muzea, než skutečné živoucí postavy._____ 2) Několik poznámek k metodice výuky._____ Pokud vím, tak natolik podrobně, jak se ukazuje ve filmu, se dějiny dálkových objevů neprobíraly (a tudíž ani nezkoušely) ani na gymnásiích, natož potom na strojnické průmyslovce._____ Zkoušení je typickou ukázkou, jak by nemělo vypadat: samá jména a data._____ Učiteli ředitel vytýká, že má průměr 1,5 z dějepisu. Inu, zažil jsem v devadesátých létech "kolegyni", která měla ze Základů společenských věd průměr známek 1,00 a s nikým to nic nedělalo._____ 3) Dějepisář je možná humanista, ale především značný slaboch._____ 4) Chování ředitele, tehdy snad běžné, by dnes bylo spíš opačné a vyloučení by se bránil - nejsou studenti._____ 5) Jinak film poukazuje na kult prostřednosti. Cokoli, co se vymyká, ať už v dobrém či špatném, má problémy._____ 6) Zpěv country písniček spíš svědčí o pocitu osamění "výtržníků", než o čemkoli jiném. Dále popíjejí víno (aniž by to ovšem na jejich chování bylo patrné), kouří cigarety (ameriky, jak pohoršlivé) a celkově jsou přidrzlí. Na tehdejší poměry to stačilo, dnes by si toho nikdo ani nevšiml._____ 7) Chvílemi problesknou dílem okamžiky hodné vpravdě Járy da Cimrmana._____Během referátu studentky, kterou samozřejmě nikdo neposlouchá, si týpek v zadní lavici čte, považte, Rudé právo._____Závěrečná reakce studentů ve stylu filmu Vyšší princip je sice dojemná, ale velmi, vskutku velmi nereálná._____ 8) V souladu s dobovou praxí hráli středoškolské studenty herci o několik let starší - většinou sice budoucí herecké hvězdy, ale přesto se na střední školu hodili jako já dnes na přehlídkové molo. Je tu 23letý Ondřej Pavelka v pěkně uplých džínách (mladý Horejsek), 17letý Jiří Sequens (Čumpelík), 17letý Jan Čenský (Janoušek), 22letý Martin Stropnický (Bárta), Miroslav Krejsa (Tůma), 20letý Bohumil Klepl (Martínek), nevýrazný (jako tehdy ve většině rolí) 20letý Vladimír Dlouhý (syn dějepisáře Honza Barchánek) nebo například 19letý David Prachař._____ 9) Ovšem přítomné herecké hvězdy se za svůj výkon stydět rozhodně nemusí: lidský 58letý Vlastimil Brodský (dějepisář Barchánek), skvělý 58letý Rudolf Hrušínský (ředitel), 58letý Jiří Sovák (školník). (01.10.2020)

Ačkoliv mi Hubačovy scénáře přijdou často dosti vykonstruované s hodně moralizátorskými sklony, tato inscenace vychází z reality dost (což jako bývalý učitel, nota bene historie, snad mohu posoudit) s velmi dobře vybranými typy hlavních představitelů (Brodský jako učitel v důchodu, Hrušinský jako pragmatický ředitel, Sovák jako zdánlivě bodrý školník). Škoda, že scénář nezískal plně filmovou podobu, ale pouze v podobě televizní hry. (19.02.2012)

Bohužel takových měkkých učitelů a učitelek je ve školství i dnes stále moc. Jejich děti se za ně stydí a často se s tím studem vyrovnávají po zbytek svého života. Hubač to ví, Hubač to proto i napsal. I mě učila učitelka, kdy jsme jí sami diktovali známky, jinak by letěla z okna a to se jí nechtělo, tak nám raději dávala známky jaké jsme si přáli. (04.07.2011)

Mapa zámořských objevů je ve své podstatě velmi podobná Lítosti, k níž stejně tak napsal scénář Jiří Hubač. I tady jde opět o skřípající komunikaci mezi otcem a synem. Otec, středoškolský kantor, který nechce být diktátorem, je jak mezi dvěma mlýnskými kameny, protože dík svému laskavému a tolerantnímu přístupu ke zvlčilým studentům nemá zbla respektu a neocení to ani jeho syn, naopak je mu za vysmívaného otce trapně a přitom by tak rád zapadl mezi třídní "elitu". Půvab všech postav je v tom, že jsou z masa a kostí a schopné vzbudit když ne souhlas tak pochopení. Scénář disponuje výroky, při nichž se derou slzy do očí, zvláště pak jsou-li pronášeny Vlastimilem Brodským, jehož člověčí herectví unáší i bere dech. (07.03.2007)

(2x) Nádherný, dojímavý lidský příběh ze života. Pohled na drzé správání středoškoláků je velice smutný, nicméně jde o dokonalý a nadčasový scénář Jiřího Hubače. I přesto, že jde o film z doby mé generaci vzdálené, v někteřích zde prostě stejně vidím své bývalé spolužáky z gympla. Většina jedinců z té puberťácké party na čele s O.Pavelkou mi sice byla tradičně nesympatická, ale tady šlo o jistý záměr - ten se povedl a celé to působilo důvěryhodně. Profesor Barchánek v podání jedinečného Vlastimila Brodského patří mezi postavy nejen smutné, psychicky labilnější, poznačené tragickou události, ale i znovu hledající cestu vpřed a především varující. Závěr je dechberoucí a hodně překvapivý, stejně jako zakončení snímku optimistickou písničkou. Lidské cesty jsou nevyspytatelné a tak díky za každé pochopení těch druhých. Nejen profesor Barchánek ve filmu, ale i samotný pan Brodský byl VELKÝ GRAND! Vynikající výkon v hlavní roli, stejně jako ve vedlejší roli ředitele výkon pana Rudolfa Hrušínského. Jeden z filmů, které bych si asi pustil k depresivní náladě. Ten film je taky plný krásných myšlenek. Každý velký okamžik v dějinách byl vítězstvím odvahy. ... Bohatství není ve věcech, ale v lidech. ... Hrubost je projev slabosti a slabým budounost nepatří. ... (06.06.2017)