Grindhouse: Auto zabiják

Cinefilie á la Tarantino. Death Proof, vyznání lásky k filmům a ženám, vzniklo nejspíš hlavně pro potěchu svého tvůrce. Že se mu nepodařilo nadchnout pro filmy svého srdce i diváky je smutné, ale bohužel logické. Kdo dnes zná Dirty Mary Crazy Larry nebo Vanishing Point? Komu to vadí? Oproti kratší verzi, jenž byla součástí grindhouseovského dvojprogramu, je přidáno několik scén, které s vyjímkou lap dancu nic zásadního nepřinášejí. 90 minut je exploitačnímu žánru přeci jen blíž. Tolik k slabším stránkám. Zbytek je nádherně stylová kombinace tarantinovských dialogů, fetišistických záběrů na krásné a (nebo) zajímavé ženské (u mě vedou jasně Rosario Dawson, Vanessa Ferlito (lap dance!), Rose McGowan - i když tmavovlasou ji mám radši - viz Planet Terror a pozoruhodná je rozhodně i Zoe Bell) a výtečných, poctivě staromódních automobilových honiček. A Kurt Russel vyloženě září. 90% P.S. Update po dvou letech: s každým dalším zhlédnutí lepší. A skvěle vybraná muzika neskutečně šlape. Jak to ten Quentin dělá, že mu filmy takhle zrají??? P.P.S. O další rok později pořád skvostné. Škoda, že to národ čsfd není schopen docenit. (14.09.2010)

Auto zabiják nejenže byla uváděno jako dvojfilm s Planetou Teror, ale samo o sobě připomíná double feature (zejména ovšem v uncut verzi, která vyšla na DVD). Dvě povídky s různými postavami, vlastní gradací, dlouhou „retardační“ dialogovou sekvencí a nápadně odlišnou texturou a mezi nimi černobílé intermezzo. První, stylisticky špinavější a zároveň nedokonalejší část (rušivé střihy a zoomy, špatné rámování) má blíž ke slasheru a zároveň jde o ultimátní podívanou pro fetišisty s fixací na ženské nohy (dlouhé ženské nohy vidíme buď naživo, nebo na různých plakátech od začátku a pointu představuje jejich výsostně neerotické „vytržení“ z kontextu). Druhá část je stylisticky úhlednějším (jasné barvy, dialog řešení po vzoru Gaunerů kroužením kamery okolo postav) kaskadérským filmem vrcholícím dlouhou automobilovou honičkou. Není to ale jen Russellův zabiják na čtyřech kolech, který obě poloviny spojuje. Teprve jejich spojení naplňuje konvence rape revenge filmu. Skupina žen je nejdříve znásilněna (autem) a jiná skupina žen ve feministickém finále následně (autem) znásilní agresora (spojení mezi sexualitou a automobily je dost zřetelné i bez hlášek o ojíždění zezadu, kterými Kim doprovází narážení do Mikeova auta). Přestože tuhle přehlídku exploatačních subžánrů a režisérových obsesí považuji za nejméně soudružný Tarantinův film, zároveň jej obdivuji jako jeho nejsmělejší narativní experiment, který jde v záměrném neuspokojování diváckých očekávání dál než jeho oceňovanější počiny. 80% Zajímavé komentáře: Bluntman, Arx, V-Ray (01.06.2007)

Holky jsou hot (možná až moc) a ten, kdo jim bude celou dobu koukat jenom na pusu se časem možná bude nudit. Pindají o hovně a proto většina lidí smete dialogy jako slabinu. Jenže ten kdo brousí očima třeba po Warrenově baru, kde visí spousta plakátů, stojí fajný jukebox a nalévá se tam dobré pití, pochopí že Quentin to má sakra dobře promyšlené. Do toho holky sem tam utrousí podezřele známou repliku z jiného filmu a každému komu to pálí dojde, že tady má někdo zatraceně dobře nastudované dějiny (nejenom) braku. Ač je mi pulpová estetika docela vzdálená, užil jsem si s Quentinem tuhle rozkošnickou jízdu stejně dobře jako Stuntman Mike svoje auto. (14.10.2007)

Quentin miluje období 70. let. DEATH PROOF je osobní tvorba Q. T. Jeho vnitřní nadšení z filmování a zanechání filmové struktury. DEATH PROOF je precizně zpracován, dokonale nás pochytí atmosféra doby 70. let. Má výbornou kameru, přidaný filtry, šum, "ruční znehodnocení" všechno pro duch 70. let. Stylově natočené akční scény a velmi dobrý nápad, který měl v myšlenkách (Q. T) už před Sin City. Jak u Q. T bývá zvykem, má opět několik sofistikovaných scénových rovin ******* - Přichází první klapka akční jízdy maniaka z videopůjčovny, která při svém dokonalém vrcholu automobilovém nárazu zastavila dech celému kinosálu - výborně sestřihané, zpomalené scény, velmi dobrá kamera v doplnění létajících končetin). - Po snídaňové scénky alias Gauneři (kamera koluje kolem stolu + dialogy). - Rozpoutává honička na plný plyn, jenže si nic ženská sexy trojka nenechá líbit a vše se rázem obrátí (všechny kaskadérské zkušenosti Zoë Bell si vychutnáváme v plné parádě) a dokonalá téměř 20-ti minutová honička končí naprosto úžasně (pro chlapský rod až zdrceně). ******* Vlastní styl, vlastní žánr, který ohromuje (mě) celý filmový svět. Doporučuju tenhle styl 70.let ,který si užijete, protože Q. T moc dobře věděl, kam jeho myšlenka ve filmu směřuje. +++ DEATH PROOF by se tu měl pohybovat v červených barvách. - I love the 70th years. Film detailně rozebrán v mém Deníčku. (15.10.2011)

Naprosto nerozumím délce stopáže. Proč solidní filmovou povídku, která začne až v polovině snímku, zbytečně rozmělňovat zcela zbytečným bezmála hodinovým prologem? Navíc, když po něm stejně dojde k "restartu" a jede se nanovo. V první části sledujeme nezajímavé postavy, trapná camea a rádoby cool dialogy, které nemá šanci zachránit ani snažící se Kurt Russell. V druhé polovině je to v zásadě to samé, ale tam to již funguje především díky sympatickým slečnám a tarantinovským dialogům. Závěrečná automobilová naháněčka má říz i tu správnou atmosféru. Technicky a stylem je to od Quentina vypiplané do nejmenších detailů, ovšem to se dalo očekávat. Je vidět, že má nejen nakoukáno, ale že se zmůže i navíc než-li pouhé napodobování jako Rodriguez. Obzvlášt nápad s posunutým dějem skrze chybějící filmovou cívku je geniální a mnohem lépe využitý než-li u Planety Terror. Celkově mám však z projektu Grindhouse pocit, že kdyby se obě části prostříhaly, tak to výsledku jen a pouze prospělo.Zvláště v případě Tarantinovy části, která sice filmově a stylem je podstatně lepší, ale v zábavnosti naopak za přímočařejším počinem svého kolegy překvapivě poněkud zaostává. (29.06.2007)