Skleněné peklo

Pravděpodobně se jedná o nejlepší katastrofický film všech dob. Navíc se pyšní takovou úžasnou dvojicí jako je McQueen a Newman. Člověk neví, kterým charismatem se má nechat převálcovat dřív. Bohužel je film plný klišé) tohle slovo nesnáším, ale nemůžu si pomoct), které možná sám vytvořil, ale v kontextu éry katastrofických filmů je to fuk. Tvůrci si také mohli odpustit trochu toho patosu, ale i tak je to nejlepší z nejlepších v žánru. (01.12.2006)

"Víte, o čem jsem snil? Abych v tomhle baráku nikdy nemusel hasit." K mrakodrapům mám velkou důvěru. Zejména k těm s ošizenou elektroinstalací. Do těch chodím nejraději na večeři. Samozřejmě do nejvyššího patra. A od jistý doby čekám až to začne pořádně hořet, aby se kluci hasičský zase jednou mohli vytáhnout. Dokázali to kdysi v San Franciscu, takže s moderními technologiemi to dneska bude hračka. Pokud tedy zase někdo něco při stavbě pořádně neošidil. Ale to je možný snad jen v USA, za naše firmy ručím. Ty by nikdy nešetřily kvůli zisku, raději doplatí případnou ztrátu ze svýho. U nás tedy můžeme večeřet v klidu až pod nebem a pouštět si k tomu tento hrdinskej snímek, kterej mě osobně asi nikdy neomrzí. (24.10.2018)

Výkladní skříň filmů o lidech konfrontovaných s vlastní smrtelností a zřejmě to nejlepší, co katastrofický cyklus v sedmdesátých letech přinesl. Během čtyřicetiminutové expozice jsou nám představeny téměř všechny důležité postavy (vyjma McQueena, na kterého si jako na hlavní hvězdu večera musíme ještě chvíli počkat), jsou utvořeny páry, které následně mohou být rozdělovány a spojovány i načrtnuty subsvěty (zejména bohatí vs. chudí, později také civilisté a hasiči), jejichž střetávání bude zajišťovat dynamiku filmu. Na projekt vycházející ambiciózně ze dvou knižních předloh a dirigovaný dvojicí vyhraněných osobností (Guillermin režíroval herce a staral se, aby všechno drželo pohromadě, Allen si jako producent ošéfoval akční a trikové scény) je Skleněné peklo uspokojivě konzistentní, byť mu během poslední hodiny trochu dochází kyslík. Scény napínavé bez ohledu na to, nakolik (ne)sympatická postava se nachází v ohrožení, prozrazují hitchcockovskou školu. Stejně tak vedení naši pozornosti k možným zdrojům budoucího neštěstí (příčinu požáru vidíme jako první bez přítomnosti jakékoli postavy). Nenápadně, ale důmyslně film pracuje s barevností jednotlivých scén – od chladně modrých a zelených odstínů se přechází k „hřejivým“ barvám ohně, jež vizuálnímu stránce postupně začne dominovat. Přes rozdrobení děje do mnoha individuálních dramat, ne vždy nejelegantněji integrovaná do jádra vyprávění, neztrácíme ze zřetele, že oheň se šíří po celém mrakodrapu a v ohrožení jsou desítky lidí. Nejbezbrannější jsou v konzervativním duchu katastrofických filmů přirozeně ženy a děti, zatímco mužští hrdinové zosobňují vedle chamtivosti a zbabělosti zejména neohroženost, tvrdou fyzickou práci a hrdinství. Na vině jsou prohnilí jednotlivci, nikoli systém a není problému, který by se nedal vyřešit návrat k tradičním ctnostem, což Američané po destabilizujících 60. letech a aféře Watergate potřebovali slyšet. Princip je jednoduchý, cíl jasný, prostředky okázalé, zábava zaručena. 80% Zajímavé komentáře: tron, choze, genetique, Rex Mundi, Ony, agathon (09.01.2010)

Allen byl na katastroficky filmy machr, respektive natocil dva vrcholy zanru, tenhle a Dobrodruzstvi Poseidonu, ktery se mi sice libilo vic, ale i tak je tohle parada. Film ma v podstate jen dva problemy. Neco se zacne dit az po 45 minutach a zhruba v tyhle dobe se teprve objevi na scene McQueen, takze by filmu nejaky zkraceni urcite prospelo. Druhej problem jsou neustaly venkovni zabery na mrakodrap, kdy chvily hori jedno okno, pak je znova zaber a okno zacne horet jinde, za chvily znova a okna, co horeli, jsou jako novy a nehori a zas zacne nekde jinde a tak furt dokola, coz pusobilo docela divne. Jinak triky jsou az na neco malo vyjimek obstojny i dneska a navic se film muze oprit o skvelyho Newmana. McQueen spatnej neni, ale je tu misty dost upozadenej a nijak zvlast skvele nehraje. Jedinej, kdo me rozciloval, byl Astaire, kterej vypadal jak teplej dedek a prislo mi, ze by tam nejradsi zacal tancovat. A za to dostane jeste nominaci. Celkove slabsich 5*. (26.09.2008)

Takmer trojhodinové (!) SKLENENÉ PEKLO je jeden z najslávnejších katastrofických filmov (minimálne) americkej kinematografie. Odštartujú ho úvodné titulky plné bombastických mien. Ak necháme stranou zručného britského režisérskeho remeselníka Johna Guillermina (neskôr nakrútil slušný remake KING KONGA), a ktorému z pozície režiséra akčných scén pomáhal Irwin Allen (DOBRODRUŽSTVO POSEIDONA), zostane nám po ruke vskutku strhujúci kasting: modrooký diabol Paul Newman (BUTCH CASSIDY A SUNDANCE KID, PODRAZ) svojou príjemne obyčajnou a predsa atypickou charizmou ťahá film dopredu ako spenená piraňa a akonáhle by diváka ovládla mierna vlna stereotypu, z ktorého by ho nevytrhol ani „zvyšok“ castingu (Dunawayová, Holden, Chamberlain, Astaire, Vaughn, O.J. Simpson), po hodine filmového času na plátno nedočkavo napochoduje jeden z najväčších frajerov, požiarnik Steve McQueen. Nastáva nonstop dravá akčná jazda s na tú dobu skutočne impozantnými trikmi. (24.08.2008)