Skleněné peklo

Kdyby to někdo prostříhal a tak o hodinu zkrátil, bylo by to o dost lepší. Takhle je to pořád dokola to samý a postupem času to hodně nudí. Já to musel sledovat na tři zátahy. Jinak se prostě nedalo. Na tu dobu se jedná určitě o kvalitní katastrofický film se skvělými herci, ale to mně nestačí. U filmu se musím bavit a to se v tomto případě moc nedalo... 70% (05.09.2011)

Dobré, dobré to je, o tom žádná. Nesedí mi tu vlastně jen dvě věci, teda lidi - dva toxičtí náfukové v čele s McQueenem a jeho spory o počet dialogů ve filmu. Navíc mi nepřijde, že by dělal nějakou prvotřídní pracicku. Jinak ale vetu: "Normy... Tím se stavebnici ohání vždy, když jsou v koncích" zarámovat a do kamene tesat. Film je sice starej, ale očividně se za tech hromadu let nic nezměnilo. (28.12.2022)

Výkladní skříň katastrofického žánru, pečlivě vystavěná v dobách jeho největší slávy. Výborně funguje i dnes a může po právu s opovržením shlížet na všechny ty Asteroidní Kataklyzmatické Armageddony, Zemětřesení 12,6: San Francisco 2017 a další. Narozdíl od těchhle směšných srágor, které jsou vlivem nějaké kolektivní úchylky realizačních týmů s oblibou točené na několik dílů, se na Skleněné Peklo můžete bez ohrožení svých duševních schopností podívat v jednom kuse. Doporučuju ovšem DVD (nebo cokoliv s vyšším rozlišením, co přijde), protože se vám nebude chtít bez pauzy odbíhat na záchod, a od začátku do konce je to štace dlouhá podobně jako z přízemí do 135. patra;) A v televizi je zase těch přerušení reklamami (BTW řvou, ne že ne) zase trochu moc a ruší to dynamiku tohohle skvělého napínáku. Za zmínku stojí i vpravdě luxusní dabing, ale spolehněte se na to, že někoho nenapadne (nebo nebude kvůli problému s právy donucen) udělat nový:P Je to klasika, ale srdce mi trhá jenom tím adrenalinem - dávám proto plně nabitých, poctivých a do detailu promakaných 80%. (15.03.2012)

Co říct k této klasice? Snad jen, že se od románu v mnoha věcech liší. Jak ve stylu a způsobu záchrany, tak ve výšce budovy a počtu pater, jménech hlavních hrdinů, městě, kde se samotná budova nacházela, velmi často i ději a postavách a jejich úmrtích (a to mám na mysli z těch hlavních, kteří většinou v knížce neumřeli). Prostě, když si to přečtete, budete neuvěřitelně překvapeni, jak je to jiné a oproti knížce lacinější a Hollywoodštější. Ale přesto přese všechno je to ten nejlepší katastrofickej film, jakej jsem viděl. Ani předtím ani potom se tomu nic nevyrovnalo. Nejen díky Newmanovi a McQueenovi a všem ostatním hercům, ale i díky skvělému prostředí, trikům, režii a vůbec na co si člověk může vzpomenout. Škoda, že opravdu dobrý film může člověk vidět poprvé jenom jednou. I když je to veskrze hloupá věta, má v sobě spoustu pravdy. Kéž by to fakt šlo víckrát. (04.03.2006)

Skleněné peklo se už dnes takřka po více jak třiceti letech zařadilo ke klasice žánru "Katastrofický film" který se především v sedmdesátých letech rozmohl zvláště když nebylo co točit, tedy především v období politické nebo ekonomické krize. Společně s Dobrodružstvím Poseidonu, Zemětřesením nebo s Letištěm a Letištěm 1975 jej řadím ze všech jmenovaných filmů úplně nejvýše a to nejen za ty tři Oscary který tento snímek získal. Vůbec rok 1974 dal v Oscarech nečekanou příležitost hnedle dvěma filmům a vedle již zmíněného Skleněného pekla pak získal dvě ceny i snímek Zemětřesení. Základem úspěchu filmu, bylo v první řadě jeho jedinečné obsazení, především pak ve dvou hlavních úlohách. Architekt Paul Newman a modrooký sympaťák, šéf hasičů starý a zkušený mazák Steve McQueen společně zažívali své nejlepší časy (zvláště pak Steve McQuenn, pro kterého to byla vůbec jedna s posledních rolí), a coby jako známé filmové hvězdy společně patricipovali a prožívali jistou renesanci. Ale i další byli dobří jako např. William Holden, Faye Dunaway nebo původem zpěvák ve filmu sňatkového podvodník Fred Astaire ty všichni byli vynikající a skvěle se navzájem doplňovali. Snímek má neuvěřitelné silnou atmosféru v překonání sama sebe, v nasazování života za ostatní, v přátelství dokud krize i když se ztrátami není společnými silami zažehnána a problémy vyřešeny. Bez možnosti digitálních efektů avšak tehdy s výbornými vizuálními efekty, střihem, kamerou a s všemožnou technikou jsme naprosto vtažení do závažného morálně-technického dilematu při požáru smýšleného nejvyššího mrakodrapu (opravdu důvěryhodné exteriéry i interiéry 30 m. vysokého modelu), světa a nic není opravdu ponecháno náhodě. Opravdu skvělá filmařina a co se týče žánru tak prostě klasika. I ten starý (nevím jestli původní), Československý dabing ve kterém nám ČT film nabídla také ušel. Dočkáme se někdy v budoucnu zdařilého remaku..? (09.06.2007)