Evilenko

Italský příspěvěk do edice masoví vrazi mezi námi věnující se postavě Andreje Romanoviče Čikatila. Snímek, ačkoliv přesně nerekonstruuje příběh jednoho z největších masových vrahů, dokáže divákovi uvěřitelně představit lidskou zrůdu, hlavně díky kvalitnímu výkonu Malcolma McDowella a zprostředkovat tak děsivé řádění v podobě sexuálního a fyzického násilí s kanibalistickou koncovkou této neblaze proslulé postavy ruské historie. Ovšem když přichází na řadu vraždění, kamera nesmyslně uhýbá, což takovému snímku celkem škodí. Důraz kladený na hypnotizování obětí a řekněme politický původ Čikatilova běsnění mě také zrovna nesedl a celý koncept začal zavánět průměrností umocněnou příliš konzervativním zpracováním. Ovšem výslech zatčeného Evilenka a herecký koncert McDowella mě nakonec donutily jít s hodnocením trošku výš. Takže nakonec je to u mě za čtyři hvězdy. (04.12.2009)

Psychicky narušená osoba, která se nikdy nesmířila s tím, že ji otec opustil a z celé své duše ho nenávidí. Žil dvojím životem. Měl tři děti. Lidé ho považovali za velmi slušného člověka a byl příkladným komunistou. Pak znásilňoval a vraždil. Pod svícnem bývá největší tma. Je šílené, co dokáže udělat člověk jinému člověku. Ani se mi nechce uvěřit, že ten člověk skutečně žil. (15.09.2009)

Neuvěřitelně špatný film, který nezachrání ani herectví Malcolma McDowella – kde nic není, ani Čikatilo nebere. Většina prvků „fikčního“ světa masového vraha Evilenka ve filmu funguje špatně: naprosto směšná psychologie postav, špatně uchopená a naivně prvoplánová politická metafora. Postavy ve filmu se chovají, jako by se Rusko v r. 84 s komunismem dávno vypořádalo a na Evilenka, jako zapáleného komunistu, se dívají zpočátku jako na fanatika „staré“ ideologie, po-té co je odhalena jeho zvrácená podstata, jako na „nakaženého“ zvráceným myšlením: první zástupce/produkt patologické éry – krize osobnosti „člověka-komunisty“, jenž za sebou přitáhne další takové, které je třeba především „pochopit“, abychom se před nimi mohli účinně bránit atd. Naivita tvůrců, s jakou tuto „velkolepou tragédii dějin“ předvádějí, by mohla být docela zábavná, kdyby zde nešlo o inspiraci životem skutečného masového vraha Andreje Romanoviče Čikatila, který byl obviněn z vraždy více než 50-ti osob. Je škoda, že když už se někdo pokusí tyto hrůzné události umělecky zpracovat a vykreslit nejtemnější oblasti lidskosti, musí to celé takto neuvěřitelně zprznit. Ve věci formy jde film ruku v ruce se svým zhůvěřilým obsahem: herecké výkony jsou (až na McDowella) strašné a o nějakém narativním rámci a dramatizaci bych raději vůbec nepsal. (16.05.2009)

Kvalitní okamžiky snímku totálně smetla filmová fantazie a tedy odklon od reality, jinými slovy debilně napsaný scénář. S takovýmhle tématem mohl vzniknout druhý Zodiac, stačilo se jen držet vražd, vraha a nemíchat do toho všeho ty pindy o zhypnotizování a o rodinných trampotách vyšetřovatele, které stejně nikoho nezajímají. Totálním hřebíkem do rakve případné přítomnosti jakékoli kvality byla ona nudistická konfrontace vyšetřovatele a vraha, to jsem se bohužel upřímně zasmála z návalu nesoudného kreténismu tvůrců filmu. Nemám nic víc, co bych napsala, prostě mizerné, zbytečné a neuvěřitelně trapné. (11.12.2011)

Přímka komunistické trpkosti načrtává křehkost dětské duše, která je obelstěna zrůdností charakterových rysů netvora zaobalených do kůže beránka. Evilenko je úspěšný manipulátor, jež přináší náhled na své hnisající myšlenky. Sledování jeho činů ve mně vyvolává pocity neúrody mé mysli. Vybroušenost a nezkrotnost příběhu sebou přináší v závěrečných fotografiích pozastavení se nad památkou zesnulých obětí. (16.01.2009)