Surfaři

Bože, to je na kapesníček. Když se dva kluci dokážou seznámit i jinak, než (pod vlivem) v zahuleným gay baru, v setmělým parku, na veřejných záchodcích nebo prostřednictvím ubíjejícího internetu, tak si s chutí zavzpomínám na první lásku z knihovny a hodnocení nezaručuju objektivní :). Mínusem je - SPOILER - sladký happy-end a mírně neoriginální děj, najdou se i ryze špatná místa (prostě tam nesmějí děti, prostě proto, prostě protože jsem to řekla, prostě protože jsme to potřebovali do scénáře). Nicméně vše povznáší za každé situace totálně sexy Trevor Wright, který je skonzumovatelný i po nejedné nuzné noci strávené v autě. Aby toho patosu nebylo málo, tak hlavní hrdina má navíc výtvarné nadání (jak citlivé) a je tak oduševněle obětavý, že "pro rodinu" potlačuje i sebe sama (přijetí na VŠ). Nicméně já jsem byl v devatenácti naprosto stejný jako on (kde já bych dneska mohla být, kdybych si tenkrát vzala Pištu Hufnágla), tak tu pětku prostě vysolím. Mimochodem - díky za každý vkusný film o gayích, co maj koule. Super dabing (Jan Maxián). (06.10.2014)

Asi jsem čekal něco víc, protože tento počin ve mě moc nezanechal. Hold další Zkrocená hora či Modlitby za Bobbyho už nejsou na jídelním lístku :-) ... Vesměs je to kvalitně natočený film. Skvělá kamera. Skvělá hudba. Ale samotný příběh mohl být údernější. Prostě pro mě průměrný snímek, kvalitově vystačující, ale obsahově postrádající. (30.06.2010)

Skvělý film s queer tématikou. Trošku jsem měla problém s tím, že jsem nepropadla kouzlu Zkrocené hory, ale dnes chápu proč. Takhle má vypadat film o hledání...Nedávno jsem vedla zajímavé debaty (po shlédnutí filmů Shorbus a Milk krátce za sebou) o homofobii mužů - a mám pocit, že tenhle film by prostě "mužům," kteří mají i problém vyjádřit se k tomu, zda ten či onen chlap vypadá dobře, vadit nemusel. Je v podstatě o lásce, a to snad není závadné. Nepůsobí to trapně, nechutně, podivně, ale nejčistěji, jak jen může. Na to, že je to prvotina, klobouk dolů. A nechce se mi na tom hledat chyby, byl to prostě úžasně citlivě natočený film o spoustě témat a vůbec... Zajímavý komentář: tomeš (14.10.2009)

Trapné. Atraktivni lokace, jen je tam on a on... a na konci je to jak reklama na povoleni adopci deti pro homosexualni pary... to vysoke hodnoceni je vysoce prehnane. Byt tam ona a on, tak je tu tak 50% a polovina lidi by to hodnotila jako odpad, ale asi to zkoukla z mistniho panskeho osazenstva jen ta 4% část... (10.09.2010)

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)