Režie:
Clint EastwoodScénář:
J. Michael StraczynskiKamera:
Tom SternHudba:
Clint EastwoodHrají:
Angelina Jolie, John Malkovich, Jeffrey Donovan, Michael Kelly, Colm Feore, Jason Butler Harner, Amy Ryan, Geoff Pierson, Denis O'Hare, Frank Wood (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Je sobotní ráno roku 1928 a Christine Collinsová se loučí se svým synem Walterem a odchází do práce. Když se v podvečer vrátí domů, zjistí, že její chlapec zmizel. Zavolá policii, ale dozví se, že policie může vyhlásit pátrání po pohřešovaném až za dvacet čtyři hodin. Příštího dne se kapitán J. J. Jones z policejního oddělení v Los Angeles ujímá vyšetřování. O pět měsíců později kapitán Jones oznámí Christine, že v Illinois objevili chlapce, který prohlašuje, že je Walter Collins. Policie pozve novináře, aby se zúčastnili shledání matky se synem. Christine prohlásí, že to její syn není. Policie nechce přijít o kladné body, tak trvá na tom, že nalezenec je pohřešovaný Walter a matčiny protesty vysvětluje neskutečnou psychickou zátěží. Koho zajímá, že nalezený Walter je ve skutečnosti o něco menší než před svým zmizením a jak za těch pět měsíců přišel k obřízce? Christine se pustí do boje za svou pravdu s takovou vehemencí, že začne být nepohodlná... (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (1 363)
Už dlho ma žiaden film (okrem The Reader či Revolutionary Road) neprinútil rozmýšľať o tom, čo som to vlastne videla. Známa ikona predovšetkým z akčňákov, Angelina Jolie, presedlala na úlohu matky, ktorá zubami nechtami bráni svoje materinské presvedčenie a bojuje proti korupcii či nespravodlivosti. Priznávam, to krehké žieňa v hnedom kabáte, v priliehavom klobúčiku, s krikľavým rúžom na perách a plachým výrazom v tvári, za každú cenu sa skrývajúce pred krutosťou sveta, mi maximálne učarovalo. Angelina, posielam ti do Kalifornie úprimné ospravedlnenie za to, že som si dovolila pochybovať o tvojich hereckých schopnostiach :-) A čo by sa dalo čakať od Eastwooda, talentovaného chlapa, ktorý vie, ako ženu spoľahlivo pripraviť o rozum, ždímať jej vnútornú stabilitu a zároveň ju na ceste plnej strastí postaviť do pozície silnej, odhodlanej bojovníčky? Je to emocionálne až strach, ja som to však Eastwoodovi zožrala aj s navijakom. Klavírny doprovod je úchvatný... a Angelina v 30. rokoch minulého storočia neodolateľná! ()
Tentokrát mě potěšil nejen Clint Eastwood, který nás poslední léta obdarovává více jako zajímavý a zručný režisér nežli kvalitní herec, ale výjimečné také i Angelina Jolie, která tentokrát (naštěstí) neměla možnost hrát svými (.)(.) a tak podala slušný herecký výkon, i když se její postava do této doby příliš nehodí. Malkovich na druhou stranu sice nijak zvlášť nevyniká, ale i tak mě jeho přítomnost ve filmu vždy potěší. Film je založen na známém případu 30. let Wineville Chicken Coop Murders a ač je vesměs úspěšný, rozjede až příliš mnoho věcí naráz, nestačí je však všechny dostatečně pokrýt i přes delší stopáž a tyto negativa považuji za hlavní nedostatek. Když už je řeč o délce Changeling, jednu dobu jsem měl pocit, že je již konec a když jsem se podíval, v jaké fázi se nacházím, trochu mě šokovala zbývající stopáž do konce filmu, která činila dalších 45 minut. Atmosféra tehdejší doby je zpracována nad míru dobře, slušně mě do sebe snímek vtáhl a scény z psychiatrické léčebny považuji za obzvlášť vydařené. Changeling je kvalitní film, o tom není pochyb, ale něco málo tomu přeci jen schází a tak se jen dále těším, až si v dohledné době pustím Gran Torino. (7/10) ()
Soustředěná, minimalistická a uvědomělá režie filmového velikána, která není tak suverénní a divácky vděčná jako některé předešlé kusy (Tajemná řeka, The Million Dollar Baby), ale i tak se Eastwood spolehlivě strefuje do diváckého zájmu. A navrch své scény šperkuje dobovou atmosférou. Není to ale jen příběh ženy, která hledá své dítě a neztrácí naději – nebyl by to Eastwood, který by sáhl po příběhu, kde jen všechno nějak dopadne. Máme tu přidané hodnoty v podobě korupce, odlehlé farmy a děsivého tajemství. Mateřská epopej má nicméně pár kaněk a vad na kráse. Ne každý asi uvěří Angelině Jolie její urputný boj za svého syna. V některých scénách je naprosto výborná, jindy jako by měla mezi natáčecími dny ještě nějaký jiný job v úplně jiném žánru. A jako by tlačila na pilu, aby se konečně zazlatilo. Druhou kaňkou je skutečně přepálená stopáž, která jako by nechtěla skončit. Pořád nějaký dodatek, dovysvětlení.. polopatický závěr.. a také postava policejního šéfa, jehož chování je spíš, no, úsměvné. Přesto Eastwood ve svých neuvěřitelných sedmdesáti letech nabízí další promyšlené drama, které pohladí zejména svou vyzrálostí. Emočně na mě výše zmíněné snímky ale dolehly mnohem výrazněji!! ()
Klíčová otázka: Jak může starosvětský film bojovat proti institucím? Není v tom cosi schizofrenního? Není, protože Eastwoodovi nejde o kritiku samotné jejich existence, jeho jen popouzí, pokud nefungují, jak by měly. Protože můžeme – a také musíme – orgány politické moci bedlivě sledovat, co nejpřísněji kontrolovat a v případě potřeby si na ně stěžovat (to bychom měli skoro pořád), nesmíme si však stěžovat na samu nutnost a existenci moci, ledaže bychom vymysleli jiný svět, o což se už mnozí pokoušeli, ale zatím vždy neúspěšně. ____ Připomněl bych názor jednoho známého filozofa, který řekl, že nejpůvodnější umělecké dílo vzniká jen v autorově mysli a že jeho realizace a všechno ostatní už je jenom byznys. To není případ Výměny, která stojí přesně naproti filmům točeným na zakázku, neboť z každého záběru, totiž v každém záběru lze vysledovat ohromný cit pro věc. Vskutku uchvacující film, zejména herecky (kdo jiný než herecký Metuzalém Eastwood by měl vědět, jak pracovat s herci) a hudebně (jak říká Tarantino, kdybych uměl skládat jako Clint, dělal bych si hudbu k filmům taky sám). ()
Eastwood a nejpevněji držený vzorec. Příběh, který by se dal převyprávět třemi větami, natáhne přes dvě hodiny, ale fascinujícím talentem přinutí diváka si onen čas náramně užít. Každá emoce působí opravdově, Angelina překonává svoje herecké hranice a dobová atmosféra útočí na všechny moje smysly. Nebýt celý film prodchnut velmi věrohodným, nepříjemným a neustupujícím nádechem nelidství, mohlo být ještě lépe. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (30)
- Losangeleské filmové nádraží je ve skutečnosti nádraží v San Bernardinu, které bylo postaveno v roce 1916. (camper)
- Dům, ve kterém bydlela skutečná Christine Collins, je dnes již zakrytý dálnicí. Tvůrci filmu proto museli najít jinou, podobnou čtvrť, na které stačilo provést jen několik úprav, aby vypadala jako z doby, kterou film zachycuje. Nakonec tak stačilo jen přemístit satelitní anténu a moderní poštovní schránku. (camper)
- Pro film bylo připraveno přes 150 historických aut, které byly zapůjčeny od sběratelů. (Pattrick)
Reklama