Výměna

Zklamaný určitě nejsem, dostal jsem přesně to, co jsem očekával. Eastwood ovládá řemeslo spolehlivě a vybral si tak atraktivní námět, že představuje v rámci USA, ale i světové kinematografie tak říkajíc sázku na jistotu. Ztráta dítěte, korupce a neschopnost úřadů, stejně jako šikana policie vůči křehké bezbranné ženě, řádění psychopatického násilníka, občanský aktivismus a očekávané vítězství spravedlnosti a demokracie nad prohnilými jednotlivci. Systém je opět zachráněn, jedeme dál. V první půli, kdy je hrdinka drcená tlakem událostí a člověk se podivuje nad absurditou poměrů v Americe konce 20. let, to funguje velice dobře, a mé hodnocení tomu odpovídalo, jenže poté, co se drama přesune do soudní síně, se z toho stává standardní typicky americká předvídatelná podívaná podle mnohokrát vyzkoušeného vzorce. Celkově je to u mě za 3,5* s tím, že u tak oceňovaného filmu se podle své tradice přikloním k nižšímu hodnocení. Hraje v tom určitou roli i obsazení Angeliny Jolie do hlavní role. Příliš ji totiž nemusím. Celkový dojem: 65 %. (01.03.2013)

Eastwood si vybral dobové drama dvacátých let podle skutečných událostí, nadčasový motiv a herečku, která je i v civilním životě mediální ikonou mateřství. Angelina Jolie se pro roli zoufalé matky doslova narodila- její tvář zračí celé spektrum emocí a právě díky ní nepostrádá film s chladnou režií lidskou sílu. Nerozdává sice kknockouty v ringu, ale chopí se každé zbraně, jako každá matka chránící své dítě. Jiný pohled nabízí postava reverenda Briegeba /brilantní John Malkovich/, křižáka, jenž vede na rádiových vlnách válku proti korupci. Výměna však není jen černobílým příběhem z předměstí. Jak pátrání postupuje, objev sériových vražd přidá krimithrillerové prvky a nakonec se promění v atmosférické soudní drama. Ústřední humanistické téma filmu- boj jedince proti zkorumpovanému systému- však zůstává silné ve všech žánrových podobách. Ačkoliv poslední půlhodina je, přísně vzato, redundantní:) (26.02.2009)

Zbytečně polopatická poslední čast, kde by platilo slavné rčení, že méně je někdy více. Jinak ale strhující, minimalistická a srdcervoucí story, ve které předvádí jinak manekýnka a rádoby cool drsňačka Angelina Jolie nejlepší a nejoduševnělejší herecký výkon své kariéry. Eastwood svou dokonale promyšlenou ultra oldschool režií opět zaráží do sedaček a výprava/kamera jsou bezkonkurenčními prvky v tomto dokonale harmonickém bijáku. Zcela jistě jeden z nejlepších filmů roku a co se režie týče, tak možná úplně nejlepší. (31.05.2009)

Clintova téměř bezchybná práce s žánrově rozvětveným vyprávěním, na němž je znát, že se nejcharismatičtější pistolník Divokého západu učil od těch nejlepších, má jen pár vad na kráse. Především Angelině tyhle role na rozdíl od lepých děv s bouchačkou věřit příliš nelze a roztahaný závěr, z něhož mám pocit, že si Clint nebyl jistý, jak celý film zakončit. Vždyť doplňující titulky "co se stalo dál" mohly přijít již o dobrých 40 minut dřív. To ovšem nic nemění na tom, že Clint umí a scény z léčebny a farmy považuji za takřka geniální. (28.12.2008)

Není to tak nápadné, ale nejnovější Eastwoodův snímek postrádá mezi muži jakoukoli kladnějšího postavu. Hlavní hrdinka tak ve svém boji stojí sama proti všem: pomoc reverenda Briegleba (John Malkovich) není motivována nezištnou pomocí bližnímu, reverend jí víceméně sleduje vlastní zájmy (boj proti zkorumpované policii mu přináší větší popularitu, vyšší poslechovost jeho pořadu...), kapitán J.J. Jones (Jeffrey Donovan) je od začátku jasně záporná postava stejně jako jeho nadřízení, malý Arthur Hutchins (Devon Conti) předstírá, že je Walter jen aby se v Kalifornii mohl setkat se svým idolem, detektiv Ybarra uvěří zadrženému Sanfordovi jeho příběh až poté, co jej nechá holýma rukama vyhrabat onen nesporný důkaz... Že je vše natočeno podle skutečné události pak jen dovršuje trudnou pravdu, že svoboda v Americe nebyla až tak pro každého - černoši, ženy a děti z ní byli jaksi vyloučeni. (06.03.2009)