Ve stínu

Plány sionistů zhati rudí vepři boubelati, aneb Don Quijote de la Hakl Ve stínu lopatek větrného mlýnu nápadně připomínajícího krakatici.. Sikorova úchvatná kamera nechávala tváře postav tak často Ve stínu, až jsem čekal, že se z přítmí vynoří Humphrey Bogart a zapálí si. Nechávala je Ve stínu šedi obludné doby, kdy barvu měli jen narcisy, tramvaj a krev rovného člověka. Doby, kdy spravedlnost tiše trpěla Ve stínu zvůle. Sic Ve stínu zůstalo Ve stínu světových bratříčků, v tuzemském měřítku se většina krčí v tom jeho.. Mám jen tři a půl drobné výtky: 1.) Příliš úderná hudba vše urychlovala a vedla divácké emoce zbytečně za ručičku, 2.) konstrukt detektivní zápletky neměl daleko ke konstruktům obžalob při komunistických procesech, tady Epsteinova práce trošku kulhala za ostatními nadstandardními filmařskými prvky, 3.) scéna s dědičností morálních vlastností zbytečně doslovná, vše mělo skončit Slavíčkem na zdi. A ta poloviční? Zvuk přílivu a skřehot racků, když má člověk z obličeje maso na hamburgery a chystá se „odejít“ - nevím, kdo s tímhle klišé začal, snad Leone u pana „Chu-Chu“ Mortona v Tenkrát na západě.. Toť však výtky nepodstatné s ohledem na poselství. Co je lepší? Moci se podívat na sebe do zrcadla, nebo moci ještě někdy zrcadlo vidět? Člověk není Bůh, aby odpouštěl. Nesmí se stát, aby zavřel oči, zapomněl a memento hrůzné éry nad ním kouzelnickým pohybem ruky udělalo své: „Puf…“ (31.05.2013)

║Rozpočet CZK 70miliónov($3,5milióna)║Tržby Celosvetovo $1,202,000▐ v skutku veľmi vydarený dobový film, kde detektívka poloha ma skutočný spád, napätie, výborné obsadenie, dramatickosť, veľká spokojnosť po dlhšej dobe s filmom z našich končín /80%/ (23.06.2014)

Podobný film bych od samotářského Davida Ondříčka nečekal. Ivan Trojan podává bezchybný výkon a retro atmosféra dodává filmu patřičnou přesvědčivost. Příběh netřeba komentovat, 50. léta prostě nebyla zrovna nejveselejší období českých dějin. Politicko kriminální thriller již Česko potřebovalo jako sůl! 75% (17.09.2012)

Úžasně atmosférická a řemeslně precizní (kamera a práce se světlem!!!) víceméně česká (ano, velmi koprodukční, samozřejmě) záležitost se špičkovými hereckými výkony... a bohužel až příliš mnoha náhodami a scénáristicky slabými místy, které posílají film coby temnou detektivku do kytek a do určité míry shazují Ve Stínu jako takové. Nevím co je pravdy na tom, že bylo snad sedmnáct verzí scénáře, a že se nakonec víc jak půl hodiny už hotového filmu vystříhalo, ale vůbec bych se tomu nedivil. Je to opravdu velká škoda, protože takhle dusivě vylíčenou atmosféru padesátých let jsme tu v takové kvalitě snad ještě neměli. Ondřej Malý (podle interních informací "z první ruky" skutečně studující práci toho odporného zkurvence Urválka) a jeho z rozhlasu znějící řeč jsou jen třešničkou na dortu, který kupodivu není přeslazený ani v úplně posledním záběru. Slova tvůrců o potřebnosti takovéhoto filmu nejen "i", ale "zvlášť" v dnešní době bych možná i podepsal - protože žijeme přece jen v nekonečně přívětivější době než byly padesáté roky, a i v nich se našli takoví lidé jako kapitán Hakl, tak kde je problém v boji s tou "chobotnicí" dnes? Ale nač se pouštět do moralistických řečí, k tomu jsou tu povolanější lidé a vhodnější místa - takže jdu na závěrečné hodnocení. Ve Stínu je film, který je rozhodně dobré vidět, abyste si zvedli mínění o české kinematografii. Bohužel si sám podráží nohy tím, že tvůrci nedokázali vystavět věrohodněji onu detektivní polovinu. Je to tím politováníhodnější, protože pokud by se to povedlo, nebylo by vůbec co vytknout. Tedy bylo, protože by tu pořád zůstávala ta naprosto nevhodná anglická píseň pod závěrečnými titulky;) I za současného stavu mi asi nezbude než dát osmdesátku. Protože kde jinde by už tohle hodnocení, signalizující snímek, který si zaslouží mnoho a mnoho repríz, mělo najít využití? Až jednou třeba dojde na pořádný director's cut, pravděpodobně to změním. Ale teď a tady - 80%. (24.11.2012)

Snímek Ve stínu se stal předmětem celé řady článků a objektem zájmu filmové kritiky a publicistů, kteří ho vesměs nanejvýš kladně přivítali a ocenili jako krok české kinematografie zpátky na výsluní. Podobně tomu bylo i u snímků jako Protektor nebo Pouta a ve všech případech jsem musel konstatovat, že můj pohled je podstatně kritičtější a přes určitá pozitiva se z celosvětového hlediska jedná o čistokrevný průměr. Z těch tří titulů mi Ondříčkův film přijde jako nejslabší, i když, abych jen nekritizoval, můžu začít nejprve klady. Za prvé obsazení. Ivan Trojan je patrně největší herecký objev polistopadové éry a svého kriminalistu zvládá bravurně. Stejně tak dobří jsou i herci ve vedlejších rolích. Za druhé rozpočet a technická kvalita filmu. Po dlouhé době mám pocit, že vidím poctivou filmovou kameru a nikoliv lacinou televizní inscenaci. Kameraman zkouší hru světel a stínů a zejména v prvních patnácti minutách je to skutečně podívaná. S tím souvisí i snaha, byť nedůsledná, o retroatmosféru 50. let. Samozřejmě objevují se i chyby - štáb mi strká petrolejku do každé místnosti, protože to vypadá krásně stylově, ale protože jsem od fochu, dovolím si připomenout, že Praha byla elektrifikována už za císaře pána a v 50. letech se používaly petrolejky jen v okrajových venkovských oblastech (plná elektrofikace byla ukončena v roce 1960). Nicméně to je pochopitelně detail, který není pro většinu diváků významný. Horší je to ale se scénářem, který zapříčinil ty dvě hvězdičky. On by to byl fajn film, kdyby pod ním byl podepsaný americký scénárista a americký režisér. Jenže tohle vytvořili Češi, kteří by měli být, pokud se naší historie týče, pevní v kramflecích. Navíc nejde o nějakou oddechovou žánrovku, ale o ambiciózní kousek, který se chce vyrovnávat s minulostí. Celá ta konstrukce protižidovského spiknutí je prostě moc vratká a špatně vymyšlená. Film začíná jako neo-noirovka, ale brzy se přehoupne do psychologického dramatu a především politického thrilleru. Tahle žánrová kombinace moc nefunguje prostě proto, že podle mě film ve všech těch žánrech nakonec selhává. Jako detektivka nefunguje vůbec, protože natvrdo řečeno, to závěrečné odhalení vraha je nehorázně pitomé, jako politický thriller je to povrchní a pokud něco sděluje, tak jen dávno známé pravdy. Ono je zajímavé, že ty nejpůsobivější filmy o komunistických zločinech vznikly ještě za fungování reálného socialismu. Filmu Ve stínu vyčítám zásadní logické zkraty, které mi zkazily požitek z filmu, ale které bohužel nemůžu rozebírat, abych neodhalil, že vrahem je zahradník. Jen jako příklad - postavu ztvárněnou Sebastianem Kochem nedokážu vstřebat žádným způsobem. Co tím vlastně scénárista myslel?? Celkový dojem: 45 %. (21.10.2012)