Střepy v hlavě

Dobrých hororov je už ozaj málo a tak som za málo čo vidím šťastný ako z hodiniek ktoré som dostal od krstného otca na prvé sväté prijímanie. Neskutočne sa mi páčila tá tichá atmosféra a nápad akým spôsobom sa príbeh vyvíjal. Síce ma tento horor nijak extra nevystrašil a nie je to typické psycho, no ja som si v tomto filme našiel čo som chcel. Odporúčam pozerať v noci. Pokiaľ bývate v paneláku a chodia vám popod okná MHD-ečká, účinku sa to zrejme minie. (19.09.2011)

Sean Ellis mě zaujal už v momentě, kdy si začal hrát s jednou banální romanticko-insomnickou báchorkou z prostředí obchoďáku a tím pádem jsem byl zvědav, jak dopadne jeho krok do zcela odlišného žánru. Nutno podotknout, že zatímco v Cashbacku byla ona jinak nevýrazná dějová linka dokonale vybarvena neotřelou, zábavnou a zároveň melancholickou formou, ve Střepech už si Ellis hraje přímo s divákem, aniž by mu konkrétnější příběh vůbec nabídl. Všechno stojí na jisté, ehm, duplicitě (kdo uvidí, pochopí), která vlastně nemá opodstatnění a jejíž pozvolné odhalování je ještě méně příjemné, než důsledky její existence. Nejvíce strachu máme z nepoznaného a tentokrát je takový fakt zabudován přímo v základech filmu. Jednoduše řečeno, Ellis vytvořil sugestivní audiovizuální teror mysli a upřel nám racionální vysvětlení. Nebo jinak - na otázku "proč se to děje?" vám nikdo uspokojivě neodpoví. Prostě se "to" děje a poper se s "tím" jak chceš. Střepy v hlavě utlučou diváka tím, že mu nedají jistotu. Můžeme pátrat v jistých metaforách a parafrázích, které film rovněž nabízí, ale náš bubák i přesto zůstane neurčitým. Jednu velikou výhodu to má - pokud na vás zdejší chemie děsu zapůsobí, díky daným podmínkám bude působit ještě po skončení filmu. Možná ve snaze najít si vlastní interpretaci, možná při pohledu do zrcadla. Na konci sice přijde jedno předvídatelné odhalení, avšak to na klidu vůbec nepřidá; maximálně zanechá další neklidnou otázku. Bál jsem se. (10.12.2010)

Zvítězil jsi a já se vzdal. Přesto jsi od této chvíle také mrtvý - mrtvý pro svět, pro nebe, pro naději. Existoval jsi skrze mne. A v mé smrti vidíš v tváři, která je tvá vlastní, jak dokonale jsi zavraždil sám sebe -- Edgar Allan Poe --. Tento týden jsem viděl dva filmy, které se dotknou tématů zrcadel, dvojníků a autonehod, spojených se smrtí. Ten první film nese název Zrcadla, kde se duše mrtvé dívky mstí za svou smrt a druhý film je Chrysalis, kde se setkáváme z dvojníky a taky se smrtí. No a dnes je to film Střepy v hlavě ve kterém jsou dvojníci vystupující ze zrcadel. Spojit tyto tři, v celku průměrné filmy, v jeden celek možná by z toho byl dobrý, až nadprůměrný horor. Gina McVey ( dvojrole - Lena Headey ) v tom má zmatek a bylo docela zajímavé sledovat jak se její osud vyvine. A hlavně, kde je druhá Gina ? Asi nejlépe vystihuje tento film úvodní citát od E. A. Poa. (19.02.2011)

4,5*/5...Artovo vypiplaný vizuálne podmanivý stiesneno-paranoidný hyperatmosferický sugestívny snímok, pri ktorom sa ukázalo, že famózny Cashback nebol náhoda. Sean Ellis je talent a pravdepodobný multižánrový režisér, ktorý nepozná hranice. Oceňujem skvelú hru svetiel, kreativitu a invenciu autora, do maxima dotiahnuté detaily...Nepamätám si horor (?!), ktorý by mal toľko parádne vychytávkových scén (prakticky každá druhá scéna), pričom niektoré mi spôsobili zimomriavky ako už dlho nie...Veľmi vhodné je aj obsadenie "tajomnej" Leny Headley. Jediné s čím nie som úplne "v pohode" je záver...Skrátka po 80 minútach prikovaných na sedačke som čakal niečo " viac"...Ale inak je to delikateska, pre fanúšikov atmosferických filmov s poriadnou dávkou invencie a maximalistického prevedenia povinnosť:) (27.05.2009)

Škoda, že film nedokáže zaujať svojím spracovaním, lebo po dejovej stránke sa jedná o značne zaujímavý počin. Nedrží sa žiadnych zbytočných klišé a aj keď je to viac thriller ako horor, občas sa vyskytne pasáž so zaujímavou atmosférou. No ako som povedal, nedokáže zaujať a väčšinu času nudí... 50%. (12.01.2011)