Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou dodnes svěží filmové komedie Zdeňka Podskalského z roku 1959 je svobodný muž v nejlepších letech, úspěšný lékař a vědec, kolegy trochu zlomyslně přezdívaný doktor Faust. Zahleděný do své práce si nevšímá zájmu žen o svou osobu, nevidí úpornou snahu černovlasé ctitelky získat jeho přízeň. Psychické vyčerpání, shoda náhod a narážky na faustovskou minulost jeho pracovny jej dostanou až na pokraj zhroucení. Všude kolem sebe vidí ne mladou a žádostivou dívku, ale prohnanou Mefistofelu s jediným cílem – získat právo na jeho duši. S Mefistofelou se vydá na tajný výlet… (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Podskalského linka v moderní české kinematografii se vyznačuje osobitou, nepřehlédnutelnou, určitě ne průměrnou, ale spíše zřídka než často vrcholů dosahující linkou. To, co se tu snažím podat jako obecnou charakteristiku jeho obecného přínosu, lze dost dobře vztáhnout i na přitažlivého ženského ČERTA tehdy začínající Jany Hlaváčové. Snad v žádném hraném filmu nedostal Horníček tak velkou plochu pro své osobité herectví viditelně kořenící v prvorepublikové poetice OSVOBOZENÝCH. (Připomínaní PÍSAŘI jsou více televizní než filmoví a více tématičtí než prostor pro rozevláté herecké kreace dávající). Pro zdar filmu je důležité i souherectví dalších velikánů této herecké generace (Brodský, Hrušínský, Sovák). Zaujme i spoluscénátorství Miloše Václava Kratochvíla, někdejšího nadějného pražského archiváře a posléze dvorního Vávrova scénáristy. Ono až rafinované škobrtání o jednotlivé duchařské žánry, nesené nadto humorným, až sarkasticky úsměvným nadhledem, lze přičíst s jistou dávkou nadsázky právě jemu. Ta nadsázka, která překonává zanedlouho už takřkapůlstoletí, uplynulé od premiéry tohoto společného díla klasiků české kinematografie tehdy v zenitu středních let, je pro diváka všech generací jistotou zážitku, na který se nezapomíná. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Je to blbost. Moc jednoduchý nápad, u kterého je pak vařeno z vody. Pointou je pouze to, že Hrůšovi hráblo z toho, jak se snažil zachránit a vyléčit schizofrenika. Horníček je tu ale geniální, jeho skvělý hlas a intonace zcela vévodí. A Jana Hlaváčová je krásná a tajemně svůdná, škoda, že je film tam plochý. Sovák a Brodský si to pěkně házejí. Je to trochu podobenství, mysteriózní. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Skutečně podařený film plný neuvěřitelných satirických šlehů. Subjektivně nahlíženo a spolu s Bílou paní asi nejlepší Podskalského film. Jeho mladší opusy (včetně Světáků) žel trpí mnoha neduhy, především velmi rozvláčným líčením děje a humorem oscilujícím mezi (chtěnou ?) trapností a krotkým, všeobecně stravitelným humorem lidových taškařic všeho druhu. Naproti tomu film "Kam čert nemůže" je vyprávěn poměrně svižně, je skutečně vtipný a dokonce má i jisté poselství. Škoda, že toho v této formě pan režisér nenatočil víc... ()

neo93 

všechny recenze uživatele

Skvělá česká komedie s nádechem tajemna. Když se unavenému a znuděnému doktorovi Miroslavu Horníčkovi náhle zjeví po čertech hezká Jana Hlaváčová, myslí, že je přelud. Jenže není přelud jako přelud. Svěří se s tím svému kolegovi Rudolfu Hrušínskému, který ji však v místnosti neuvidí, ale doporučí mu, ať jede třeba na Karlštejn nebo Křivoklát, že se mu určitě udělá dobře. A tak jede na hrad i s neznámou dívkou, kterou znovu potká. Když dorazí na místo určení, po nějaké chvíli si uvědomí, že už toho má dost a že je normální a proto rychle utíká pryč před záhadnou slečnou, kterou ale raději pro jistotu zamkne na hradě. Když už to vypadá, že v poklidu zmizí z místa činu, připletou se mu do cesty  předseda JZD Josef Sovák a místní kastelán Vlastimil Brodský, tak se všechno nejen pro něho  ještě více zamotá. Výborná herecká sestava se v tomto komediálním snímku představila. Nejvíce se všichni ukážou, když naši hlavní hrdinové přijedou na hrad. Od toho okamžiku se tempo nezastaví a všichni zúčastnění předvádějí své nezpochybnitelné umění. Nesmí opomenout zmínit ani úžasnou hudbu od Zdeňka Lišky, která přesně dotváří onu  magickou atmosféru. Velice povedený film, který nepochybně stojí za zhlédnutí. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Hodně příjemná záležitost, která je v našich končinách dost neobvyklá. Přece jen romantických komedií se u nás moc netočilo a netočí a tohle je jedna z mála. Navíc je poměrně inteligentní, ironická, chytře napsaná a nechybí jí nenucený humor. Podskalský si pomohl velmi hezkou kamerou, tehdy obvyklou sytou barevností, nádherným snímáním "mefistofelky" a krátkou stopáží, v níž vskutku není místo na zbytečnosti. Taktéž tempo je natolik svižné, že to celé rychle uteče, aniž by něco vysloveně chybělo. Dobré je obsazení, v němž je nejzajímavější osobitý a specificky hrající Miroslav Horníček, který spíš glosuje dění a existuje, než že by vysloveně hrál, ale do role lehce přepracovaného se náramně hodí. Výborně mu sekunduje začínající Hlaváčová, jejíž stylizace do čertice je nápaditá, ve vedlejších rolích se pak "vyřádili" Jiří Sovák, Vlastimil Brodský a Rudolf Hrušínský. Potěší i to, že o nějaké politické angažovanosti nemůže být ani řeč a nebýt tu zmínka o JZD a scéna pobíhání v kravíně, nebylo by poznat, že jde o film z padesátých let. Občas si tedy tvůrci neodpustí nějaký ten nesmysl a motivace postav mnohdy není úplně vysvětlena, to ale tolik nevadí, protože Kam čert nemůže je svěží a inteligentní žánrovka, která moc nezestárla. 70 % ()

Galerie (13)

Zajímavosti (14)

  • Borovička (Vlastimil Brodský) říká: „Jsou to děti, tak vynechat zhýralou komornou Elišku a zdůraznit mnich Přibík – láska ke knize!“ Významným písařem své doby byl mnich Přibík, který je znám tím, že celý život přepisoval knihy. Jednalo se o časový rámec, kdy u moci byl Ota IV. Brunšvický, tedy jde o roky 1198–1218. Pobyt mnicha je však vztažen ke klášteru ve Vyšším Brodě, nikoliv hradu Pernštejnu. Zhýralá komorná Eliška je nesjpíše jen legenda, podle pověsti se jednalo o narcistní krásku, která bývá ztotožňována také s Bílou paní na hradě Pernštejn. Za svou sebestřednost a neúctu k Bohu byla prokleta a dodnes nešťastně bloudí hradními komnatami. (sator)
  • Scéna na nádraží (příjezd vlakem z Prahy) a následující scéna (půlroční rozhovor hlavních postav v sedě na schodech) se natáčely v jihočeských Vodňanech. (Empatic)
  • Název filmu vychází z polozapomenutého úsloví „Kam čert nemůže, strčí babu“. (sator)

Reklama

Reklama