Tři životy

Pohádka s krásnou hudbou a poetickými exteriéry. Zápletka zajímavá, ba i docela strašidelná (představila jsem si, co by se mnou dělala, kdyby mi bylo o 20 let méně), místy dokonce odvážná. Ale tak to má být, má-li pohádka mít trošku modernější kabát. A nakonec, Jiří Dvořák v další pěkné záporné roli! Je mi líto, že se téměř každá nová pohádka hned strhá a hází do jednoho pytle. Kde potom máme brát kousky, které se mají stát kultovní stejně jako Popelka nebo Princ a Večernice, když je všechny zdrbeme ještě před premiérou? (11.12.2010)

Jiří Strach evidentně přerůstá pohádkový žánr a posouvá film někam jinam, možná je to chyba, možná ne, to neumím posoudit. Jakožto dospělák jsem si Tři životy opravdu užil, svižná kamera a střih, nádherná hudba, krásné lokace, slušné herecké výkony... Nevím jak reagovaly děti, nepotkal jsem žádné, kterého bych se mohl zeptat. Faktem zůstává, že je to spíše dospěle natočený pohádkový příběh. Je ovšem také pravda, že scénář byl vskutku prostinký. V tomto bodě Tři životy "pohádkové" vymezení nepřekročili ani o píď, což je nepochybně škoda. O to víc hodnotím práci režiséra, který z tak slabého scénáře vykřesal úžasnou, barvitou podívanou... Ano, máte pravdu, že čtyři hvězdičky jsou moc, ale jedna či dvě zase proklatě málo, tak že tak ;o) (27.12.2007)

Scénárista se sice mnoho nenadřel a obsazení by špetka charismatu také jen a pouze prospěla. Na druhou stranu je zde sympatická snaha o "temnější" pohádku, ve které Jiří Strach chytře maskuje levnost za pomoci krásných exteriérů našich lesů, luk a strání. Vědom si chudého rozpočtu dokonce se neuchýlil ani k u nás tolik oblíbeným hnusným rádoby efektům. Co se musí jednoznačně pochválit je hudební stránka, škoda že její pompéznost nenachází oporu i ve vizuálu. Pohádka, která se nikdy nestane klasikou, ovšem která po ubohostech, které nám byli servírovány v letech minulých, je alespoň průměrná a na Štědrý den docela příjemně snesitelná. Obvzláště když u ní rozbalujete nadílku. (24.12.2007)

Předchozí tvorba Jiřího Stracha naznačila, že mladá režisérská generace bude mít pro příští roky jasnou vůdčí osobnost, jenže chyba lávky, protože tady šlápnul (bez pardonu) do hovna v podobě tragického scénáře, za jehož schválení bych dramaturgy na Kavčích horách nechal spráskat bičem. Mám rád jednoduché pohádky, které jasně rozdělí dobro a zlo, mají přímý tah na bránu a nesnaží se o vyšší cíle, jenže tohle byl primitivismus, který bych se styděl pustit i těm nejmenším. Moji rodiče tuhle štědrovečerní hrůzu, jež nám ČT naservírovala pod stromeček zalili sklenkou vína. Já víno moc nemusím, tak alespoň hodnotím, tak jak hodnotím. (24.12.2007)

Komentář píšu 25. 12. 07 a mé hodnocení je silně ovlivněno srovnáním s právě odvysílanými Křístkovými "Třemi srdci" - po tomto hrůzném zážitku působí "Tři životy" jako pravý rezervoár pohádkovosti, hereckého umění a režijní suverenity. Hned v úvodu mne dostala scéna, kdy tři krasavice doslova vlečou zdatné chasníky přímo do postele. Dětský divák se tak poměrně nenásilnou formou seznámí s výhodami sexuální abstinence a dostane se mu varování, že kdo neudrží pudy na uzdě je roven zvířeti (a promění se třeba v psa, jako tady). Příběh dále nabízí jakýs takýs koukatelný příběh, ale tu a tam i nějaký ten striptýz a tak, ať nežeru, za ty odhalené půvaby za tři. (25.12.2007)