Chceš mě, chci tě

Po oponě mi zůstala na jazyku zvláštní pachuť. Jednoduše jsem se nemohl přenést přes myšlenkové vyznění filmu. Chápu, že spousta diváků tuto rovinu rovnou vypla (chtěla se prostě bavit), ostatním to tak možná nepřišlo, ale já prostě nesnáším tyhle posrané klišovité fráze typu "chlap chce radši lesby zápasící v želé než romantickou večeři" či "chlapa vůbec nezajímá, co děláte, chce vám akorát svým ptákem vyplnit všechny vaše otvory", kterými je film doslova prošpikován. Butler sice z počátku baví, leč míra zábavy je přímo úměrná množství sprostých slov a vulgárních "ošklivých pravd". Film snad každému připomene mnohem zdařilejšího Hitche, který působil mnohem lidštěji. Tam totiž sympatický Hitch radil neohrabaným a nesmělým mužům, jak získat ženy svých snů. V Chceš mě, chci tě radí týpek, který si myslí, že ženy jsou chodící otvory na penisy, sexy kočce, jak dostat svůj seznam požadavků. Taky v tom vidíte ten rozdíl? Chápu, že málokdo asi bude souhlasit, ale nedokážu se nad to jednoduše povznést (ač to byl dozajista předpoklad tvůrců)... 20% (26.10.2010)

Režisér Robert Luketic po tom, čo natočil nepodarené Rande s celebritou, klesol v žárni romantická komédia ešte hlbšie a vytvoril toto. Veľmi nepríjemný film, v ktorom som nenašiel ani náznak niečoho romantického alebo komediálneho. Nesympatická ústredná dvojica a tie ich "múdre" a trápne reči mi išli od začiatku strašne na nervy. Bola to len strata času. Nechceš ma, nechcem ťa. (26.01.2012)

Pomineme-li fakt, že vyústění příběhu je jasné, ještě před začátkem filmu, jde o milou a zábavnou komedii. Zručně zrežírovaný snímek založený na protikladu Butlerova perverz-humoru a roztomilosti Heigl pobaví rozhodně víc, než průměr. Kultovní záležitost z toho nekouká, avšak máte-li chuť na trochu romantiky, pár vtipných situací a příjemné herce, věřím, že vás Ugly Truth nezklame a ve výsledku poskytne vše, co se dá od filmu tohoto typu očekávat. Podobným snímkem o páru, u kterého zpočátku také nic lásce nenasvědčuje, je povedená komedie Návrh. Alternativa: Proposal. (22.11.2009)

Katherine ho má v ruce, Gerard mezi nohama. Ale ne, myslím srdce, vy čuňata :) I když je pravda, že někdy je hormon rychlejší než mozek (někdy i o půl hodiny), takže se není čemu divit, že to svádí k téhle...ehm myšlence. Zaregistrovali jste někdy svou gestikulaci, když jste před někým koho fakt máte rádi a zálěží vám na něm? Je ohromná, že jo?! Já se kupříkladu houpu dopředu a dozadu, což zavdá lidem tezi, že jsem buďto mentálně postižený nebo to, že mě rodiče v dětství příliš často nechávali v houpačce. A je paradox, že si to člověk uvědomí až po aktu (druhej dvojsmysl!). Právě proto pro mě byla Katherine v roli poskakující fešandy ohromným zadostiučiněním. Její radost z prvního vydařeného dialogu s protějškem byla ohromně upřímná, byť mi její role přišla z počátku až extrémně extrémní. Možná si to nebudu pamatovat za pár neděl, ale jako tableta na záhnání smutku, je to výtečná pomůcka! P.S. A Gerarde, proč maš tak nateklé tváře? (19.10.2009)

To mě teda pose...! To jsem nečekal, že to pro mě bude taková jízda, bavil jsem se celou dobu. Co se mě na tom líbilo nejvíce je to, že je tam plno bolestivé pravdy. Doporučuji všem dívkám, které čekají, že si pro ně přijede princ na bílem koni...nebo možná v bílem BMW. Božský BUTLER! Totálně jedna z mých nejoblíbenějších komedií. (28.10.2009)