Válka Roseových

„Teraz ma ospravedlnite. Je čas ošťať rybu.“ Touto majstrovskou čiernou komédiou si ma režírujúci herec Danny DeVito (kamarát Michaela Douglasa od internátnych čias) získal od prvého pozretia pred mnohými, mnohými rokmi. Dodnes ma udivuje, ako sa dá jedna snímka zapratať klasickými komediálnymi pasážami, ako i scénami, z ktorých tuhne krv v žilách. DeVito akoby nanovo definoval pojem „čierna komédia" a to natoľko, že nech sa akokoľvek snažím spomenúť si na nejakú podobne vydarenú čiernu komédiu, narážam len na priemerné a nezaujímavé kúsku (vrátane DeVitovej neskoršej slabej kópie TÚ STARÚ TREBA ZABIŤ!). Douglas, DeVito a fantastická Kathleen Turner si sadli už v minulosti (HONBA ZA DIAMANTOM a biedny sequel HONBA ZA KLENOTOM NÍLU) a do VOJNY ROSEOVCOV išli naplno. Vyplatilo sa, je to bomba. Vybudovali dokonalú tiesnivú atmosféru a zhrozený a šokovaný divák nevie, či sa má smiať, alebo utekať kade ľahšie (paštéta z mačky). (30.10.2004)

Komedie černá jako peklo. Začátek filmu se podobá jednak schématu romantických komedií, druhak představě naplňování amerického snu. Obě linie dopadnou, jak mají, načež se otevřou stavidla cynismu a Danny DeVito nám ukáže, že z vrcholu není jiná cesta než dolů. Roseovi jsou víc než jen manželé - jsou firma. Exkluzivní značka, okázale vystavovaná na odiv konkurentům. Jablkem jejich sváru tedy není odkvétající láska. Nic tak málo! Ve hře je prestiž. Právo vítěze prohodit poraženého oknem domu. Optikou černé komedie to samozřejmě nevypadá o nic vznešeněji než zápas dvou chrobáků o kuličku hnoje. 90% (20.02.2007)

Jestli se chomout přece jen někde připravuje i na mě, tak kdybych si mohl vybrat, radši bych dopadnul jako Majkl v tomhle válečným spektáklu. Pořád mně totiž přijde zábavnější uskakovat na vlastním záhonku před manželkou v rozjetým teréňáku, než bejt součástí domácnosti, kde největší rámus dělají rybičky a zábavou číslo jedna je hledání čistýho prádla v koši se špínou. S Barbarkou bych aspoň cítil, že vážně žiju, a to by se hned i snadněji umíralo. (28.12.2014)

"Je čas pochcat rybu!" Naštěstí jsem vyrůstala v paneláku, kde lustr byl jen 2 a čtvrt metru vysoko, neměli jsme psa, kočku ani auto (natož dvě) a jídlo bylo posvátné, proto se střety mých diametrálně odlišných stvořitelů nesly převážně na vlně výčitek, nadávek a dlouhých období vzájemného ignorování. Idylka! Pak se divte, že se do chomoutu nijak neženu a DVD s "The War of the Roses" jsem věnovala jako svatební dar své skorošvagrové a jejímu novomuži. Na tomhle filmu musím ocenit i to, jak se mi v průběhu let měnil pohled na celý konflikt. Na začátku devadesátých byla Turnerka v mých očích nebetyčná kráva a držela jsem palce Douglasovi. Na přelomu tisíciletí už jsem začínala chápat, co Turnerku vlastně sere, sympatie byly fifty-fifty. Minulý rok už jsem byla více na její straně, ale Douglase mi bylo pořád tak trochu líto. A za dalších 10 let... to už nejspíš sama povýším talíře na dekapitační vrhací náčiní;-). 98% (22.03.2011)

Kathleen Turnerová a Michael Douglas nám předvádějí, jak se velká láska může změnit v nenávist až za hrob. Měli by povinně promítat všem adeptům stavu manželského. Tento film miluju, protože si umím představit samu sebe v této situaci. Byla bych úplně stejná pomstychtivá mrcha. Takže pozor na mě, dávám plný počet bodů. (26.03.2010)