New Yorku, miluji Tě!

Minule to bylo Paříž, tentokrát je to New York. A mě to oslovila ještě více než minulá povídková verze. Přitom se toho zas tolik nezměnilo. Opět tu máme několik krátkých povídek v námi známém městě, kouzlo a poetika města je opět převedana výborně a každý si tady najde tu svojí srdcovku. Jsou tu povídky smutné, scénaristicky velmi hravé, vtipné, jedna nabita sexuálním napětím a taky poetické. Jenom nějaká vizuální bomba, jako byla ta v Paříži mi tu chybí. Jenže díky tomu, že některé příběhy nebo postavy vidíme v průběhu celého filmu to celé drží mnohem lépe po hromadě a má to mnohem větší spád. Díky pomalejšímu tempu jsem se u Paříže často i docela nudil, tady ovšem ne. Navíc se tady nevyskytuje povídka, která by mi přišla vyloženě slabá a nebo by mě nudila. Což se mi u povídkových filmů taky často nestává. New York ve mně zanechal velké emoce a chuť někdy ho navštívit, tedy ne že bych ji předtím neměl. Mě by jenom zajímalo, jakým městem nás režiséři ohromí příště. (25.01.2010)

Oproti Paříži je New York I love you propojenej nejenom láskou ale i postavama a to se mi líbí. Nepůsobí to pak tolik jako několik rozsekanejch krátkejch filmů. Jinak až asi na 2 příběhy (ten v čínský čtvrti a ten s Portmanovou) mě každej příběh něčim zaujal a většinou silně zapůsobil. Jako vrchol, filmařská dokonalost, byl pro mě příběh s Shiaou LaBeoufem, kterej mi doslova vyrazil dech a nemůžu ho furt vyhnat z hlavy. (03.02.2010)

Jak už to tak u filmů, jež jsou mozaikou mnoha malých příběhů, a na nichž se režijně podílelo mnoho tvůrců, bývá, každý divák si tu najde části, které se mu budou líbit a které naopak bude považovat za zbytečné. Hodnotit ale podobný typ filmů jako celek zkrátka nelze a nezbývá než konstatovat, že New Yorku, miluji Tě za zhlédnutí stojí, alespoň kvůli těm několika povedeným částem. (05.02.2010)

Vitajte v New Yorku. V meste, ktoré nikdy nespí a ktoré neustále ničia či už teroristi alebo Roland Emmerich. V meste, ktoré je využívané ako miesto naivných románikov a konšpiračných trilerov. Mesto o ktorom ste si mysleli, že ho poznáte. New York milujem ťa, je film o ľudoch. Iste máme tu pár vysoko kvalitných záberov, na mrakodrapy a taxíky a chinatown, ale medzi týmto všetkým chodia obyčajný ľudia. A každý z nich nám vďaka elite režisérov rozpovie svoj neobyčajný príbeh. Každý príbeh, je zvláštnym spôsobom prepojení a komplexný, úsmevný aj smutný a hlavne uveriteľný aj keď pri Ratnerovi som musel privrieť troška oko, ale roztomilé to bolo to hej. Za najslabšiu poviedku považujem práve tú od Natalie Portman. Okrem tejto jedinej výtky sa jedná o rôznorodú mozaiku osudov a lások v šestranom podaní, ktoré rovnako ako Pariž milujem ťa, pohladí dušu, a prinúti vás stráviť hodinku aj pol v meste, o ktorom ste si možno mysleli že nemá svoje čaro. verte mi má. aj keď také svoje vlastné. špecifické. (25.01.2010)

New York, město letmých setkání, místo, kde se z epizodické náhody stává poetická /MK/, jakoby se Velké jablko urodilo pro filmový materiál se svou pestrobarevnou směsku lidí, z nichž každý odněkud přišel. Nevyrovnaná, ale přesto dokonale souznící mozaika, která mě omámila (nevzpomínám si, kdy jsem naposledy viděla na plátně tolik sex. napětí jako u story Bradley Coopera), rozesmála (Eli Wallach je můj nejmilejší filmový staroušek a půtky s manželkou roztomile záludné) , rozněžňovala (dívenka z parku, co má tisíc otázek), rozplakala (Shia, Julie a tajemný pokoj nebo příběh jednoho portrétu), přemítala nad hrátkami scenáristů ( dvě rozkošně zlomyslné story se zapalováním ohněv venku, které mají původ v tom, že v NYC se musí kouřit před barem/putykou a především Prom Night story s komickou pointou) a mezi tím vším snílkovská dívka s videokamerou, která mezi jednotlivými částmi lehkonoze poletovala jako motýl na cestě mezi Central Parkem a Chinatown... 80% Cause everyone's your friend in New York City And everything looks beautiful when you're young and pretty The streets are paved with diamonds and there's just so much to see But the best thing about New York City is you and me (21.01.2010)