New Yorku, miluji Tě!

3,5*/5...V prvom rade musím povedať, že New York, I Love You bez príspevku Woodyho Allena nemôže byť v mojich očiach vynikajúce nikdy!:) Ale vážne...som fanúšikom poviedkových filmov a New York vonkoncom hanbu podobnému žánru neurobí. Poviedky sú pomerne pestré ako samo mesto, prepojenia plynulé a nenásilné. V podstate všetky sú si viac-menej vyrovnané. Kým poviedky z Paríža mali svoj kulminačný bod, nezabudnuteľný moment (neuveriteľná poviedka od Tykwera!), New York výrazne zapamatateľný "svetlý bod" nemá (aj keď poviedka z pera Anthonyho Minghellu mierne vytŕčala, škoda, že ju sám autor nestihol aj režírovať). Kým Paríž si pamätám ako silnú a celistvú zbierku plnohodnotných poviedok, z New Yorku si budem dlho pamätať skôr detaily a určité výseky...Každopádne celkovo je to určite príjemný mix, na ktorý sa veľmi dobre pozerá, herci sú fajn. Som zvedavý na pokračovanie Shanghai, I Love You:) Btw: kde sa stratila Scarlett Johansson??? Že by jej časť vystrihli? (09.02.2010)

Nevím, jestli je to tím, že jsem Paris, je t'aime neviděl nebo tím, že v New Yorku bych chtěl jednou žít. Nicméně mě tento film opravdu uchvátil, pobavil, místy i dojal a prakticky nenudil. K sakru, co jiného mám chtít po povídkovém filmu plném takových hvězd? Dneska to zkrátím - nic. Jdu shánět Paříž a zatím tu nechám plný počet pro město všech měst (samozřejmě, až po Praze, ale tam už jsem byl ;-)). (10.11.2011)

Paříži, miluju tě se mi líbila o mnoho více než New Yorku, miluji tě už jen z toho důvodu, že v Paříži byli jednotlivé kapitoly rozděleny a měl jsem přehled kdo jaký díl režíruje. Potom se mi moc nelíbil systém vyprávění a někdy jsem se v příběhu ztrácel ( malíř v taxíku, žena co točila číňanku atd ... ). Wen Jiang - 3* , Mira Nair - 2* , Shunji Iwai - 3* , Yvan Attal - 3* , Brett Ratner - 5* , Allen Hughes - 3* , Shekhar Kapur - 5* , Natalie Portman - 3* , Fatih Akin - 2*, Joshua Marston - 5* , Randy Balsmeyer - 3* . (07.02.2010)

Milá (new) York, poznal jsem tě v temném sále. Mrkla jsi na mě z plátna svým prvním framem ze své promítačky, ze které proudí hřejivá krev v podobě filmového pásu. Já, nesmělý klučina neveděl, co udělat dřív. Usmát se na tebe? Oslovit tě? Nebo jen netrpelivě čekat? Byla jsi to ty, kdo udělal první krok. Oslovila jsi mě. Z tvých úst se linula hudba a slova. Zahřála jsi mě na srdci. Ukázala jsi mi to, co já nikdy nepoznám. Lásku. Lasku, která může mít mnoho podob. Řekla jsi mi to, co já nikdy neuslyším. Já to řekl mnoha filmům jako jsi ty. Dokonce jsem to řekl i holkám. Ale nikdy to nebylo oboustranné. Tys mi však ukázala něco víc. Že lidé umírají bez toho, aniž by je někdo miloval. Umírají v osamění. Nechci umřít sám, chci poznat lásku aspoň jednou v životě. Ať mám na co vzpomínat, až mi budou dojíždět závěrečné titulky. Miluji tě! Musel jsem ti to říct New York, musel jsem to říct aspoň někomu. Věřím, že se v životě uvidíme ještě jednou. Ale tentokrát nebudu ten osamělý klučina... Oslovím tě první já. Tvůj Kryšpín (30.01.2010)

Vzhledem k tomu, že jsem Paříži dala tři hvězdičky, tak opravdu nevím, jak s tím naložit teď. Mezi filmy je podle mě zhruba dvojstupňový rozdíl, ale na jednu to zase není, takže dvě. Tentokrát jsem si po většinu času říkala, co asi mě podle tvůrců mělo na jednotlivých segmentech zaujmout. Ten s tím puberťákem v Central parku mi přišel v celkovém kontextu jako pěst na oko, jiné zase vypadaly, že by potřebovaly delší stopáž, aby se dokázaly správně rozležet. A jiné by se přede mnou zase nerozležely, i kdyby na to měly tři hodiny a fungl nové kanape. Nejvíc mě zaujala překrásně malířsky komponovaná rozprávka Shekhara Kapura a potom extempore Ethana Hawkea. Dál se mi ještě líbil úsek o malíři, ale to hlavně proto, že se mi líbila ta malba. Jinak nic, prošumí, vyprchá, ve mně nezůstane. (23.06.2010)