Poslední dům nalevo

Remake řeckého režiséra Dennise Iliadise je mnohem blíže thrilleru a dokazuje, že se tentokrát muselo hrabat pečlivě, tedy až k počátkům samotného mistra žánru, Wese Cravena (zde jako producent, a patří mu dík, že nás ušetřil dvojice dementních policistů z originálu). Ostatně pár detailů se změnilo, ale podstata zůstala stejná. Máme tu opět dvě krásné roštěnky, kterým se zachtělo po troše trávy, a tak se nechají zlákat introvertním synkem psychopatického tatínka, který právě za pomoci svých stejně vyvedených kumpánů pláchnul před zákonem. Hoch chtěl jen trochu normální konverzace se stejně starými dívkami, jenže tím jim pořádně zatopil. Trio kriminálníků totiž nechce žádné stopy. Remaky ve Státech prostě letí, takže můžeme jen hodnotit, s jakými výsledky. The Last House on the Left určitě nedopadl špatně, ba naopak. Nelidská brutalita je prezentována stejně naturalisticky jako v nedávném hororu Oni, naštěstí tu máme po delší době opět „normální“ vrahy bez nadlidských schopností, emoce, které nejsou umělé a rodiče jedné z nebohých dívek, které pomsta žene vpřed. Stejně jako v originálu (ve kterém se vše podstatné odehrálo za denního světla – tady bohužel nikoliv) pak můžeme debatovat, jak daleko zajdou rodiče, když si jejich trpící dítě projde peklem a oni to „vědí“. Ostatně oproti originálu funguje všechno mnohem uvěřitelněji – herectví, dialogy, jednání postav. Jen ona brutalita byla tehdy určitě údernější (vezměte v potaz 70. léta), takový Aja, který Cravena při vší úctě překonal (remake Hory mají oči), umí šlápnout na plyn a nepůsobí samoúčelně – tady to bohužel nevychází úplně nejlíp. Nebýt takové plochosti charakterů a absence vyššího zájmu diváků, mohla být pomsta pořádně vypečená. I když ku prospěchu je fakt, že rodiče dívky tentokráte jednají na dosud nepoznané ohrožení spíše pudově, než-li nějak cíleně. Nejsem příznivcem série Saw nebo Hostelů, ale koukněte na obě verze a kvalitu a poselství posuďte sami!! (11.06.2009)

Původní „Last House on the Left“ pojímal motivy násilí a pomsty exploatačně. Remake ze stejného příběhu vychází k fyzicky intenzivnímu thrilleru. V obou případech se jedná o typické produkty své doby. Zatímco Cravenův originál je esencí laciných brakových bijáků ze sedmdesátých let (drogově poblouzněná nesourodost vyprávění; třeskutě ubohá forma; zkazky o filmu, jeho interpretace a ostatně i jeho slogan z plakátu jsou mnohem podnětnější a dramatičtější než film samotný), stejnojmenná novinka je zase stylově čistá žánrovka dle současných mainstreamových norem. Nicméně zatímco Craven se vůbec nezatěžuje otázkou legitimnosti či etičnosti pomsty, tentokrát film v absolutním finále přichází se zneklidňující tečkou, která happyendu dodá zlověstně mnohoznačný rozměr. Jistě, nový „Last House on the Left“ není originální, nicméně to nebyl ani Cravenův „originál“ (lépe řečeno brakové přiznané přepracování Bergmanova „Pramenu panny“). Ale narozdíl od Cravena dokáží tvůrci nové verze starý koncept obohatit (viz závěr) a především uchopit koncepčně a konzistentně. Více v recenzi na Aktuálně.cz. (15.05.2009)

„Jednoduchšie to už nebude.“ Cravenov originál z roku 1972 som nevidel. Remake slabý. Takmer DVE HODINY najprevarenejšieho hororového správania postáv (viete, že v záhradnom domčeku SPIA krvilační psychopati, máte totálny náskok + zbrane a PREDSA vás prekvapia) a tucet klišé (hrdinu vrahov monológ na tému „Ako som ti znásilnil dcéru“ vyprovokuje viac, ako to, keď ju predtým videl celú zbitú, postrelenú a znásilnenú). Nevraviac o tom, že tento film má plnú hubu silných kecov, ale keď treba jednať, Wes Craven (ako hlavný producent) sa zľakne a ponúkne nudu (ak by vám niekto prizabil dieťa, uspokojili by ste sa s jednou strelou do hlavy?). (27.05.2011)

Serou vás puberťáci? Máte občas nutkání je vylískat, nakopat nebo rovnou odstřelit? Nebo (nedejbože!) i znásilnit?! Přesvědčte se nejdřív, že jsou sirotci! A pokud neovládnete svou zabijáckou obsesi a vezmete si do prádla puboše, co má rodiče, pečlivě si projděte jejich dům a odstraňte veškeré předměty, co by jim mohly posloužit jako zbraň, až po vás půjdou - znáte to: nože, krbové náčiní, hasící přístroje, mikrovlnky... Pak teprve jděte na férovku, vybaveni bandou krveříznivých kámošů a pořádným kvérem! Solidní thriller s tlupou nedovtipných padouchů, trojkou zhulených teenagerů a všehoschopnými tatínkem a maminkou. Pár okamžiků překvapilo mile, něco zklamalo, ale ve výsledku jsem se dobře bavila. 71% Akorát mi nejde na rozum, z jaké lepenky si amíci kašírují domy: mě doma někdo hodit proti zábradlí, polámu se já - nic jiného, jako zbraň bych mohla využít leda vlastní žebro :-/. (01.02.2011)

Asi jsem blázen, když dávám tak dobrý hodnocení, ale je to jeden z nejlepších hororů co jsem viděl, ze začátku mne to tolik nebralo, ale od půle jsem změnil názor, napětí se dalo krájet. Určitě mne tento film dostal především tím, že po lese neběhá nějaký zmutovaný neandrtálec a děj mne přišel věrohodný a reálný. Doporučuji především lidem, kteří už mají dost podobných filmů jako je Pátek třináctého atd. ( Hodnocení: 9/10 ) (08.01.2010)