Hugo a jeho velký objev

Každý, kdo trochu sleduje "Oscar race" (které filmy mají reálnou šanci na výhru a které jsou v nominaci jen do počtu) věděl, že ročník 2012 byl právě mezi tímto filmem a The Artist. Takže ano, kdyby The Artist nevyhrál, Hugo by kraloval večeru a Scorsese by si došel pro svého druhého Oscara za režii. Ale to už je dneska minulostí. Nám musím stačit, že Marty natočil dokonalou poctu filmu jako takovému a připomněl nám, proč filmy vznikly a co v nich máme hledat. Po zhlédnutí mě akorát zklamal fakt, že Ben Kingsley nedostal ani nominaci za jeho brilantní výkon, ale na druhou stranu, už se staly i horší věci. Prostě a jednoduše, jsem rád, že Scorsese všechny překvapil a dokázal, že slova jako "senilita" či "důchod" v jeho slovníku jen tak nenajdeme (ano, pamatuju si na diskuze, kdy někteří říkali, že Martin senilní a že by to měl zabalit…) 100 %. (29.02.2012)

Rozprávka o malom chlapcovi Hugovi a jeho veľkom tajomstve ukrytom v zápisníčku jeho zosnulého otca. Vizuálne dokonalé, príbehovo miestami tak nezáživné, že som si takmer vyhrýzol bradavicu z dlane. Pre deti vhodné, pre dospelého nudné. (18.11.2013)

Z originální předlohy se stal neoriginální film, v němž je každá přidaná věc prostě navíc. Spousta scén jako by vznikla jen pro vychvalované 3D (hlavně tedy zcela zbytečná nehoda vlaku), příběh je podivně rozplizlý, příliš nastavovaný, Sacha Baron Cohen dělá až moc velkého kašpara... Ano, režie zručná, láska k filmům z Huga také velmi hezky dýchá, ale nic převratného jsem tedy rozhodně neviděl. A to je docela škoda. Nemívám k tomu sklony, nicméně tentokrát se mi opravdu chce skoro křičet: Přečtěte si knihu, vždyť je o tolik lepší! (02.04.2014)

Krásný film, v podstatě dokonalý po řemeslné stránce. Možná nejlepší 3D vůbec. Užíval jsem si linii počátků kinematografie, neboť jsem velkou část těch filmečků měl tu čest zhlédnout. Úžasní herci. Je tu několik hereckých es, kteří tu mají jen pár vět a přesto film oživí. Jako celek na mě ovšem působil Hugo rozpačitě, uměle a mdle. Nevím, kde je chyba, zda v pomalosti vedení příběhu, či v podstatě v jeho absenci. Příběhová linie chlapce není v ničem zajímavá (maximálně v jeho vztahu k Isabelle), v půlce filmu ji přebere ta Meliésovská, která má pro mě velkou sílu, bohužel je výsledek velmi povrchní. Nejsem také schopen plně ocenit efekt všech těch mechanických hraček na klíč, neboť úplně to samé mám již nakoukané a užité z počítačové dvojhry Syberia, kde byla tato tématika dovedena k dokonalosti. Věřím však, že ostatní to může okouzlit. (07.02.2012)

Pěkná pohádka pro děti o počátcích kinematografie. (20.02.2016)

Dobrodružství se občas může skrývat i na těch nejneuvěřitelnějších místech. Vlakové nádraží už posloužilo jako zdroj inspirace autorce Harryho Pottera, vždyť právě na obyčejném vlakovém nádraží začala cesta onoho mladíka do světa plného čar a kouzel. A nyní hraje vlakové nádraží hlavní roli ve filmu o jednom osiřelém chlapci, který dosud úspěšně unikal pozornosti místního hlídače, jenž sirotky bez špetky slitování posílá do sirotčinců. Tento chlapec udržuje v chodu a seřizuje všechny nádražní hodiny a ve volných chvílích se snaží zprovoznit robota, kterého spravoval se svým otcem. A právě touha po zprovoznění robota ho přivede k nerudnému muži, který cosi tají. Tohle bylo prostě něco nádherného, úžasného a vzrušujícího, že se mi jen velmi těžko hledají ta správná slova na vyjádření mých myšlenek a pocitů. Na tomhle filmu je dokonalé všechno, od filmových lokací (úchvatné nádraží i Paříž po první světové válce) a vizuálu, přes příběh samotný až po herecké výkony. Všechno zde perfektně a dokonale sedí, a tak to má být. Zkrátka jsem měl tu čest vidět nádherný film, který se pro mě stal zároveň i úžasným vizuálním zážitkem a poctou kinematografii jako takové. Jsem nadšený a ohromený, a tak nemohu jinak, než udělit absolutně zasloužených pět hvězd. (22.03.2013)

Ponaučení? Nikdy nedat na dojem prvního traileru, kdyby mi někdo řekl, že za pár měsíců budu odcházet z kina se slzami v očích, neuvěřím. Jsem moc ráda, že jsem nakonec své předsudky překonala a v tom kině jsem byla, protože mě čekal neobyčejný filmový zážitek. Hugo rozhodně není film pro děti (což si naštěstí uvědomili i distributoři a film si tak můžeme užít v originále s titulky). Já beru Huga jako nejkrásnější dárek těm, kteří vznik filmu považují za jeden z nejúžasnějších vynálezů lidstva a kteří film považují za umění. Ve filmu ani tak nejde o příběh, nejdůležitější je tady především ta láska k filmu, kterou Scorsese vložil do každého záběru. Už úvodní sekvence mě dojala neskutečným způsobem. Scorsese natočil tu nejlepší možnou poctu počátkům filmu a muži, který má velký podíl na tom, že je film takový, jaký ho známe dnes. Hugo v žádném případě není dokonalý film, například postava hlídače mi vyloženě vadila, Cohena já prostě nesnesu asi nikde a taky si myslím, že kdyby tady ta postava vůbec nebyla, nic by se nestalo. Jenže já si tu pátou hvězdu neodpustím, protože je zde hned několik scén, na které bych se mohla dívat znovu a znovu a protože jsem Huga doopravdy procítila. Po vizuální stránce je film úchvatný a to samé se dá říct i o hudbě. (03.02.2012)

Zpracování od efektů až po hudbu povedené. Slabší čtyři. ( Hodnocení: 7/10 ) (01.11.2012)

Dosti nevyrovnaný film, který v si v první půlce hraje skoro až na rozverný rodinný film a v té druhé se zase změní v nejdražší film pro cinefily všech dob. A v celku neuspokojí ani jednu z těchto skupin, protože budou muset protrpět tu jednu polovinu. Ta druhá polovina ale funguje fakt parádně a jako pocta Meliésovi to opravdu funguje. Řemeslně je to jak jinak také vynikající. Jen ten titulní hrdina mohl být vybrán lépe.70% (19.03.2012)

Tak tohle vím zcela jistě, když si představím, že by mi při zhlédnutí bylo nějakých deset, tak se film stane okamžitě terčem mého zájmu. Příběh má labužnický přídech retro romantiky s verneovskou kombinací, která pohladí svébytností prostředí, kde se prohánějí ozubená kolečka. Užuž jsem chtěl napsat vynikající, leč filmové dojemné dobrodružství pomocí neuvěřitelných kouzel a nákladného 3D na nichž se vyřádili počítačoví mágové, občas působí uměle. A na závěr, nevím jak vy, ale vracím se ke vstupním slovům, film je určen především dětem, ale podle všeho se bude dobře bavit i starší diváctvo. Prostě film pro radost. (19.05.2012)

I mistr tesař... (WTF Martine, taková nuda? Každé srdce filmového nadšence tu zaplesá, řemeslně je to taky super [můžu zkopírovat Civalův koment?], ale jinak..!) (08.02.2012)

Ako pocta Mélièsovi a začiatkom kinematografie OK, ale Hugov príbeh do ktorého to celé je zaobalené bolo slabé i keď vizuálne pekné. (24.02.2012)

Scorsese nedokáže sklamať, s detailami sa vyhral dokonale, no najviac ma potešili jeho scény a zábery, v ktorých vzdáva hold kinematografii. To bolo miestami až magické... Trochu mi vadil rozťahaný úvod, kde ešte aj po polhodine stále dookola riešime denník. Film je podstatne zaujímavejší v druhej polovici a neubránil som sa pocitu, že v tej prvej, by to chcelo trochu prestrihať a oživiť. Takmer plný počet. 80%. (19.07.2012)

Krásný to příběh, ale ne ten, Hugův! Hugo byl bohužel navzdory svému těžkému a tragickému osudu opravdu nezajímavý, dokonce až fádní. Filmový začátek mě tedy do kolen nedostával, krása tkvěla ve velkém naratickém esu odkrývající životní příběh Meliése. Právě strhující příběh jednoho z prvních filmařů odkrývá ryzí podstatou kinematografie. I přesto, že bylo gró velkého objevu sestříhano do krátké části stopáže filmu, zapíše se do vás právě a pouze tato část výrazným způsobem. Co bylo pak s Hugem je vám prostě fuk. (12.03.2013)

Popis obsahuje spoiler, takže ak ste tento krásny film režisérskeho majstra ešte nevideli, tak tento odsek preskočte a čím skôr si túto vizuálne úžasnú adaptáciu knižky Briana Selznicka ocenenú piatimi Cenami Akadémie pozrite. Martin Scorsese je okrem toho, že je režisérskou legendou, aj obrovským fanúšikom histórie kinematografie a nikdy predtým túto svoju vášeň nepreniesol na plátna tak očividne, ako tu. Dojímavá pocta úplným začiatkom média a hlavne prvému režisérovi hraných filmov Georgovi Meliésovi je o to silnejším zážitkom, čím viac viete o histórii a ako veľmi pre vás znamená náboj v oku mesiaca. Nechcem sa venovať tomu, že tento počin nie je dramaturgicky úplne ideálne ošetrený, pretože scény, ako napr. prvá návšteva kina so sledovaním finále Safety Last! dokážu filmovému fanúšikovi pripomenúť, aké to bolo prvýkrát, keď ho v kine očarovali pohyblivé obrázky. A to dokáže iba málo kúskov. Film, pri ktorom som zistil, že cez 3D okuliare sa strašne blbo plače. 9/10 (30.03.2016)

Letošní předávání Oscarů mě nechává naprosto v klidu. Pravděpodobně nebudu nikomu fandit. Rok 2011 je ve znamení sice zajímavých, řemeslně precizních, nicméně nudných filmů. Vždyť i ve Scorseseho Hugovi se něco začně dít až 15 minut před koncem a stejně nešlo o žádnou nervy drásající scénu, kdy by si divák ohryzal všechny nehty. Ano, Scorsese miluje film. To je bez debat. Hugo skládá poctu filmovému řemeslu jako takovému. Nebýt přenádherné vizuální stránky nebylo by ale na co koukat. (24.02.2012)

Nevim. Potácel jsem se mezi vzájemně dost protichůdnými vjemy. První minutky na téma 'vraťte mi deník,' mě urputně ničily. Provedením jsem vlastně sledoval herní adventuru, bez možnosti interakce (jestli pak Scorsese hrál Syberii?). Postavy se pohybovaly často uměle a startovaly své monology způsobem... automatonským. Pravidelně rozčílen nějakým tím filmově teatrálním prohlášením jsem ale nemohl nevnímat úžasnou osobitost překrásně fantaskního světa Huga Cabreta (který mi byl jako herec snad nejprotivnější) a péči a lásku, se kterou byl formulován sebemenší detail odkazující na kořeny kinematografie a způsob, jakým nám Scorsese předkládal svou vizi světa z úhlu pohledu dětí - dospělí byli tajemní, jejich autorita těžce zpochybnitelná a motivy jednání neuchopitelné. Často byli zabíráni z podhledu - vlastně stejně jako celý svět, z výšky malého chlapce. Věřím, že i to, co mě na Hugovi štvalo, byly projevy zamýšlené, cíleně dětské. Jen je otázka, jak moc se svou dospěláckou vizí dětského chápání Scorsese jejich světu opravdu přiblížil... Viděl jsem film, který pro svého autora musel být velice osobním. Viděl jsem ho ale v rozpacích a jaksi z odtažité dáli. (05.05.2012)

Já čekala steampunkovou pohádku o chlapci a jeho robotovi a ona se z toho vyklubala pocta filmovému pravěku, snílkům a vizionářům. No proč ne, když je to natočeno precizně, vkusně a nenudí to. Jen škoda, že už nejsem školou povinná, pak by tomu přistálo bez debat pět hvězdiček a film by se dost možná stal mou srdeční záležitostí. Takhle ta cynická mrcha ve mně sice držela hubu, netrousila sarkastické poznámky a neošklíbala se (až na pár momentů, tzv. infantilních taškařic), ovšem ani neuvolnila místo nadšenému, plesajícímu dítěti... možná už prostě to kdysi hravé bejby nemá dost sil vyplazit se ze zapadlého koutku mé peklu propadlé duše. Pěkný, milý příběh s výborným obsazením, jakkoliv si v tom několik kvalitních hereckých ksichtů pouze krátce štěklo. Zdejších 76% odpovídá mým dojmům. (11.05.2012)

Hugo a jeho velká nuda. Už dlouho jsem se u filmu tak nenudil jako v tomto případě. Tohle se mi prostě vůbec nelíbilo a ani trochu mě to nezaujalo. Fantasmagorickej domotanej blábol s nesympatickým Butterfieldem a hrozně nezáživným a divným příběhem. Fakt moc nechápu o co tady tvůrcům šlo. Pocta předválečným filmům? Dobře, ale hůř to už snad udělat nešlo a navíc mi tato éra vůbec nic neříká, takže ani to nemůžu ocenit. Navíc spousta dementních scén a postav (např. hlídač na nádraží + květinářka). Zaplaťpánbů, že to nevyhrálo Oscara za nej film, to by byl největší výsměch v historii. A jestli to má být film pro děti, tak už vidím, jak u toho budou hromadně umírat nudou... Film pro "intelektuální, filmově vyspělé" uživatele. Bléé... 45%. (29.02.2012)

Na Scorseseho filmech bylo vždy zřejmé, že svojí práci miluje, že si s ní hraje a laškuje. A v Hugovi svou vášeň k filmu dovádí ještě dál, tím že vzdává hold průkopníkům a prvním mistrům svého řemesla. Něco podobného již učinil v dokumentární sérii o dějinách amerického filmu. Nyní vlastně stvořil něco podobného, jen ne tak doslovného, spíše poetického.Tím, že prolnul první záběry bratří Lumiérů a jiných pionýrů se 3D (bohužel jsem viděl jen ve 2D) vytvořil jakousi zacyklenou esej o filmu jako fenoménu, byť ne zcela zručně navlečenou na dětský příběh. Sice jsem vlastně nepochopil, v čem přesně spočívala velikost onoho objevu a v hlavní dějové linii spatřuji určité rezervy, ale kdyby toto měla být Scorseseho labutí píseň (doufám, že ne), tak jde o velice krásné a důstojné dílo. (22.03.2012)