Temné stíny

Jeden z nejhorších filmů Tima Burtona, jaký jsem viděla. Na to, že je film natočen podle sitcomu, zde humor prakticky žádný není a vážná rovina taky příliš nefunguje, celý film je strašně jednoduchý a nezáživný, což je hrozná škoda, protože tam byl velký potenciál. Dialogy úplně o ničem a skvělé herecké obsazení to nezachránilo. První půlhodina byla ale docela v pohodě (pořád je to Burton, na jehož vizuál se hezky dívá), jenže s přibývajícími minutami se film stával méně a méně snesitelnějším a o závěrečné čtvrthodině raději ani nemluvím. (01.09.2012)

(3x kino) Temné stíny, verze 2012, jsou naprostá lahoda. Přirozený vývoj spolupráce Burton/Elfman/Depp je na vlně oblíbeného fandomu, který započal v roce 1966, pokračoval jako daytime soapka pět let, načež navázaly dva filmy. Během dalších let došlo na několik nevydařených návratů, pouze revival série z roku 1991 se skutečně podařila. A nyní je tedy Barnabáš zpět a opět může ke svému příběhu připoutat novou generaci diváků. Krátký prolog z druhé poloviny 18. století je nádherně přímočarý a dekadentní, miluju tu výpravu a atmosféru. Ale co čert nechtěl, Barnabáš zpět v roce 1972 je ještě lepší než kdy dřív. Skvělý střet s post květinovou generací, dokonalé střety s Angelique (nenávistné i láskyplné), která se zatím z čarodějnice stala v několika generacích váženou občankou města. Johnny Depp si svého upíra maximálně užívá, Eva Green je maximální požitkářka v každém směru, Michelle Pfeiffer je stále velice sexy, kombinuje to nejlepší ze své Seliny Kyle a Lamie, Helena Bonham Carter má na to předvést upírku zase někdy příště, zatím to byla dokonalá studie násosky s titulem a syndromem Bathory, z dalších určitě potěšil Christopher Lee v maličké roli a fanoušky Alice Cooper. Speciální místo pak mají camea původních herců ze seriálu. Sedmdesátá léta jsou tu přesně taková, jaká si zaslouží být zaznamenána. Kombinace gothické komedie je žánr, který mi chyběl a přišel právě na čas. (14.05.2012)

Já bych to neviděl zase tak černě, vlastně modře :-). Ospalá díra či Karlík a továrna na čokoládu hrají sice s vyššími kartami, ale jinak jsou Temné stíny Burtnovkou se vším (no, možná trochu ředěným) všudy. Strašidelná atmosféra (prolog z minulosti nemá chybu), černý humor (scéna s hippiekama) i bizarní postavičky tu jsou. Johnny Depp hraje svůj (vysoký) standart, Michelle Pfeiffer to jde stejně skvěle jako za starých (mladých) časů a Eva Green je prostě Eva Green. Její obvyklé obsazování do záporných postav je příčinou toho, že se pak hůře fandí těm kladným, zvláště když je na druhém břehu poměrně unylá Bella Heathcote. 85%. (04.03.2018)

Nikdy bych se znovu neoženil s mrtvou nevěstou, k Edwardovi se také nebudu vracet pro novou verzi střihorukého účesu a rozhodně nebudu čekat na to, až se Mars rozhodne provést další atak. Avšak s Barnabášem Collinsem klidně pravidelně zaskočím na trochu mudrovaní nad krvavým nektarem. Jeho tradiční zdvořilost totiž, v kontrastu s dnešní nevychovanou dobou, nabízí pořádnou nálož humoru a tak je mi ve výsledku celkem jedno, že se jedná jen o zábavnou hovadinku. Já se bavil a víc od filmu většinou nechci. (11.12.2012)

Je hrozná smůla, že ve chvíli, kdy většině diváků došla s Timem Burtonem trpělivost, přišly právě Dark Shadows. Mistra podivína mám totiž rád a příběh Barnabase Collinse mi přijde lepší než rychle vyprchávající Alenka i burtonovštější než hodně vydařený Sweeney Todd. Na Collinwoodu se totiž děje spousta vylomenin, u kterých žasnu nad režisérovou fantazií nebo se jen těžko bráním smíchu. Johnny Depp funguje jako netypický hlavní hrdina bez mrknutí oka a zbytek filmu si pro sebe i na menším prostoru krade pubertální princezna Chloe Moretz. Na vlnách Elfmanova soundtracku jsem tak doplul až na 90% s menší rezervou pro odstup a další projekci, která o pár let později potvrdila, že na rozbouřených útesech tehdy uvízla vzácně nedoceněná podívaná. (30.05.2012)