Hačikó - příběh psa

Jedna z mála výjimek, kdy se remake povedl více než originál (kdo chce porovnávat, originál najde v Levných knihách ve zrůdném růžovém obalu a pod krycím názvem "Věrný pes Čiko"). Tohle je jeden z nejsmutnějších filmů, jaký jsem kdy viděl. Doják je to prvoplánovitý, ale velice účinný, i díky výborné Kaczmarekově hudbě a hlavnímu psímu představiteli, který by měl za ty smutné kukuče dostat zvláštního Oscara (i když jich asi bylo víc). Akita je skutečně nádherné plemeno, a to nejsem pejskař. Skutečný Hachi má v Tokiu tuto sochu, hned vedle té křižovatky s rušným přechodem pro chodce, která musí povinně být v každém filmu odehrávajícím se v Tokiu. (05.03.2010)

Dojemný, emočně silný příběh „o věrnosti“ až za hrob. Brečela jsem jako želva (viděl někdo brečet želvu?), ale tím tento láskyplně - poetický vztah člověk - pes, neznající zrady a přetvářky nechci zlehčovat. U mě zabodoval; a to dost citelně. Poznala jsem totiž něco neskutečně krásného a zároveň velmi smutného, co dokáže pouze život sám. ;( (31.12.2010)

Je sice pravda, že i já jsem se nechal příběhem Hačika dojmout, to ale nic nemění na skutečnosti, že tento film není nijak dobrý. S takovým obsahem by mě dojalo i amatérské video točené epileptikem na zasekávající se kameru s kusy přemazanými pornografií pro pedofily. Nestát se to (zhruba takhle) doopravdy, mohlo to být ještě horší. Režisérovo pohrávání si s plynutím času pomocí stromů a filmových technologií a další kouzla nikam tuhle uslzenou, sentimentální dojímačku nezdvihají. Největší soudnost filmaři projevili tehdy, když zvolili relativně krátkou stopáž. BTW - Malá zajímavost: Profesor hudby dojíždí do práce vlakem - jak neamerické, jak japonské! Přece jen se tam ty japonské reálie propašovaly (krom jakési hommage postavy, rasy Hachiho a místa jeho původu). (17.03.2010)

Poslednú pol hodinu som preplakal ako malé batoľa. Myslím, že to je absolútne postačujúce zdôvodnenie môjho hodnotenia. __ Aj keď nadovšetko rešpektujem názory druhých a nikomu ten svoj nechcem vnucovať, stále nedokážem pochopiť individuá, ktoré dali Hachikovi menej ako tri hviezdy, a vo svojich komentároch film zahrabali pod čiernu zem. Na druhej strane treba uznať, že režisér neponúka nič prelomového. Jednoduchý príbeh, zabalený v americkom šate, s kopou srdcervúcich scén. Pravdepodobne si budete musieť vybrať, či svoju myseľ necháte pokojne plávať v emocionálnom tresku alebo riešiť príbehovú prostosť a nízku angažovanosť zo strany scenáristov. Ako to však už poväčšine býva, v jednoduchosti je krása. (01.08.2010)

SPOILER do takej miery ako oficialny text distributora. Môže existovať niečo prvoplánovejšie ako smrť hlavnej postavy, následne usoplená rodinka a slzavé psie oči najvernejšieho priateľa? Pekne to vystihol Subjektiv a myslim, že 20 minút by bolo tak tak akurát. Hallström a Kaczmarek z toho naštastie úspešne extrahujú všadeprítomný Rosamunde Pilcher nádych. Aj keď si mylím, že prvého menovaného to už v posledých rokoch za kamerou moc nebaví. 55% (30.08.2011)