poster

Hačikó - příběh psa

  • USA

    Hachiko: A Dog's Story

  • USA

    Hachi: A Dog's Tale

  • Slovensko

    Hačikó: Príbeh psa

Drama / Rodinný

USA / Velká Británie, 2009, 89 min

Scénář:

Stephen P. Lindsey, Kaneto Šindó (původní scénář)

Kamera:

Ron Fortunato

Producenti:

Richard Gere

Střih:

Kristina Boden

Scénografie:

Chad Detwiller

Kostýmy:

Deborah Newhall
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Superpero
    ****

    Účel to plní dokonale a je až s podivem, že mě to celou dobu bavilo, když se tam toho opravdu moc neděje. V tom městečku žijí jen dobráci, všichni si tykají a hrají k tomu uklidňující klavíry. Ideální film pro ženský. Hallström pořád umí.(1.5.2013)

  • Ded@M@tes
    ****

    Dojemný a poněkud smutný film. Věrný pes Hačiko, který čeká na svého pána každý den na svém místu na vlakovém nádraží, ale jednoho dne se vše zvrtne. Ubránit slzám se dokáže málo kdo. ( Hodnocení: 8/10 )(26.6.2012)

  • Malarkey
    *****

    Dávám pět hvězd z jednoho prostého důvodu. Vím, co to znamená láska mezi zvířetem a člověkem. A samotný režisér tu lásku předvedl naprosto nádhernou, přirozenou, lidskou formou, která takový příběh potřebuje jako sůl.(21.3.2012)

  • Ducharme
    **

    Komentář obsahuje nejeden SPOILER. Hachiko je další z řady vyděračských snímků, stavící na kouzlu čistoty vztahu roztomile koukající a účelně knikající psovité šelmy k jejímu pánovi (viz, nebo možná radši ani neviz Marley a já ). Ovšem, vezmu-li to kolem a kolem, o čem vlastně celý film je, že: chlapík najde štěňátko - ze začátku ho nechce, brzy ale zjistí, že ho vlastně strašně chce, následují desítky minut ťuťuňuňu záběrů na bujaře skotačící dvojici, pak chlapík umře (ach) a až do konce snímku všichni svorně slzí a trpí – psisko hlavně (fňuk fňuk). Chápu, že je snímek inspirován skutečnými událostmi, ale to nic nemění na faktu, že je Hachiko postižen zhoubnou chorobou, jejíž “projevy” je možno dohledati ve výkladových slovnících pod pojmy stereotyp a klišé.(10.3.2010)

  • freddy
    *****

    Nádhera! Úchvatný příběh o pevné a neochvějné psí věrnosti a jednom ohromném přátelském poutu, které nezpřetrhala ani smrt. Akita Inu je krásné plemeno, které u nás na sídlišti během venčení naší fenky jezevčíka občas potkávám a kdykoliv tuto rasu vidím, tak z ní nemohu spustit oči. A když se spojí toto sympatické psí plemeno a charisma Richarda Gerea, tak nemůže vzniknout nic jiného než úžasný a atraktivní příběh, který, alespoň co se týče mého úsudku, překonává svou atraktivitou všechny filmy o pejskách, které jsem dosud viděl. A když pak dochází k oné smutné události a Hačikó den co den čeká na svého zesnulého pána před nádražím věrně nějakých 10 let za každého počasí, tak se můj obličej proměnil v jedno velké slzavé údolí. Tedy ne, že bych nebrečel už předtím, dokud měl Hačikó svého pána naživu, tak ze mě tekly slzy dojetí, poté, co Hačikó přišel o páníčka, to byly slzy smutku. Zkrátka já jsem celý tenhle film probrečel a nestydím se za to, dokonce přiznám, že tohle je vůbec první film, u kterého mi jeden látkový kapesník nestačil a musel jsem si vzít další, a to se mi dosud u žádného jiného filmu nestalo. V tomhle případě tedy nemohu být dost dobře objektivní a aniž bych nad tím jakkoliv více přemýšlel uděluji pět hvězd, protože tenhle film si to podle mého názoru rozhodně zaslouží.(29.5.2011)

  • - Skutečný Hachiko se stal v Japonsku natolik populárním, že se na něj přijeli podívat miliony lidí. Když potom zemřel, postavili mu přímo na nádraží v Šibuja sochu, která tam stojí dodnes. (Petulka88)

  • - Štěně Hachiko představují štěňata plemene Shiba inu (nejmenšího japonského plemene), ne Akita inu (největší japonské plemeno). (SanyDenny)

  • - Hachikove pozostatky sú uložené v Národnom vedeckom múzeu v Tokiu. (Raccoon.city)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace