poster

Hačikó - příběh psa

  • USA

    Hachiko: A Dog's Story

  • USA

    Hachi: A Dog's Tale

  • Slovensko

    Hačikó: Príbeh psa

Drama / Rodinný

USA / Velká Británie, 2009, 89 min

Scénář:

Stephen P. Lindsey, Kaneto Šindó (původní scénář)

Kamera:

Ron Fortunato

Producenti:

Richard Gere

Střih:

Kristina Boden

Scénografie:

Chad Detwiller

Kostýmy:

Deborah Newhall
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Po Marleym je Hači dalším psem, který mne donutil vyměknout u filmu tak neskrývavě kýčovitého, že se nad jeho příběhem dojímají i vedlejší postavy. Hallström dobře ví, jak na to. Od hřejivých barev v úvodu přechází ke stále chladnějším a zároveň dělá vše pro to, aby film samotný chladně nepůsobil. Neboť děj japonského originálu přesunul z 20. let do současnosti, nemá důvod brát ohled na historická fakta. Jeho primárním záměrem je dojmout. Dojmout příběhem neobyčejně věrného psa. Myšlence o neutuchajícím mezidruhovém přátelství podřizuje vše ostatní. Proč by tedy nevyeliminoval záporné postavy (chybí nový majitel domu nesnášející psy), sociální tématiku (stánkař i prodavačka knih jsou vůči krizi imunní) a téma mezigeneračního konfliktu (z psa se od začátku těší profesor, ne dcera). Japonský je krom hlavního hrdiny pouze jeden herec a ozuovsky přízemní kamera, což má ale pochopitelně krapet jiné opodstatnění než u mistra. Hačikó reprezentuje perfektní přizpůsobení japonské látky euroamerickému publiku. V dobrém i zlém. 80% Zajímavé komentáře: Dudek, liborek_, sha.piro(7.9.2013)

  • Hild
    ****

    Film se spoustou klišé, který mě ale neuvěřitelně emočně zasáhl. Film je citové vydírání a je jen na vás, jestli na to skočíte, nebo ne. Já jsem na to bohužel skočila a u filmu jsem si fakt pobrečela, jako už dlouho ne. Pro milovníky psů je film ideální. Film není dokonalý, ale nesmírně dojemně natočený. O to více, když víte, že je film inspirován skutečným příběhem. Bylo by hezké vědět, že mi bude někdo někdy tak věrný, jak to dokázal tento pes Hachiko.(18.11.2010)

  • Faustka
    *****

    Dojemný, emočně silný příběh „o věrnosti“ až za hrob. Brečela jsem jak želva(viděl někdo brečet želvu?), ale tím tento láskyplně-poetický vztah člověk – pes, neznající zrady a přetvářky nechci zlehčovat. U mě zabodoval; a to dost citelně. Poznala jsem totiž něco neskutečně krásného, ale zároveň velmi smutného, co dokáže pouze život sám;((31.12.2010)

  • Jara.Cimrman.jr
    **

    Slzavé nádraží na mne zapůsobilo upřímnou vypočítavostí a tak se stále nemohu rozhodnout, zda mne více iritovala nepřítomnost děje, neustálé vlhko v koutcích očí všech zúčastněných, slzopudné smyčce symfoniků či dojetím přejedený klavír. Jsem samozřejmě rád, že mi na konci vnouček vysvětlil, že bychom neměli zapomínat a já se budu snažit na tento snímek nezapomenout, abych si ho omylem nepustil ještě jednou.(10.9.2012)

  • NinadeL
    ***

    Bez ohledu na cokoli vděčný film pro fandy Richarda Gerea a jeho charisma :)(27.9.2011)

  • - Skutočný Hachiko bol bielej farby, zatiaľ čo Hachiko vo filme má sfarbenie červené. Obidve farby sú podľa FCI štandardu č. 255. Ďalej je ešte uznávané sfarbenie žíhané. Ostatné farby sa nepripúšťajú ako telesný znak Akity inu. (Momo_desu)

  • - Hachika hrali traja psy plemena Akita – Leyla, Chico a Forrest. Po skončení natáčania bol Chico adoptovaný trénerom Hardenom, ktorého tím psy vo filme trénoval. (corona)

  • - Skutečný Hachiko se stal v Japonsku natolik populárním, že se na něj přijeli podívat miliony lidí. Když potom zemřel, postavili mu přímo na nádraží v Šibuja sochu, která tam stojí dodnes. (Petulka88)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace