Režie:
Jan SvěrákScénář:
Jan SvěrákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Ondřej Svěrák, Zdeněk Svěrák, Oldřich Kaiser, Kristýna Badinková Nováková, Filip Čapka, Jiří Macháček, Jiří Lábus, Petr Čtvrtníček, Pavel Liška (více)Obsahy(2)
Kuky se vrací, film scénáristy a režiséra Jana Svěráka, je dobrodružný i poetický rodinný příběh, v němž ovšem hlavní role přebírají hrdinové ze světa dětské představivosti. Šestiletý Ondra trpí astmatem, a tak ze “zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá medvídkovy příběhy v neznámém přírodním světě. Je to ale opravdu jen sen malého kluka a nebo se Kuky skutečně vydal za největším dobrodružstvím svého plyšového života? Kuky se vrací představuje v kontextu současné domácí kinematografie skutečně jedinečný snímek, a to nejen pro své zaměření na rodinné publikum spojující dětského i dospělého diváka, ale i pro netradiční a moderní kombinaci hraného a animovaného příběhu, plného akčních scén a vtipných dialogů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (877)
Nepamatuji si film, který by byl tak plný fantazie, nápadů, vizuální invence a originality a přitom zůstával nohama na zemi jako Kuky. A předchozí větu myslím v celosvětovém měřítku, což je u českého filmu opravdu něco neuvěřitelného. Nejsem velkým příznivcem nehraných / kreslených / animovaných filmů, ale Kuky mě svou poetičností strhl od prvního traileru. Přes lehké připomínky (slabší tempo ve druhé polovině, lehce klopýtající propojení s realitou a těch pár vět co nešlo malému Svěrákovi přes pusu) pro mě 90%. "Svěráku, vy jste skvělej!" "No samozřejmě." ()
Vizuálně našlápnuté, nahláškované, akční a opravdu velmi vtipné. Největším nedostatkem bych asi vypíchnul herecký výkon živého Ondřeje Svěráka a jeho huhlání. Ale jinak je to parádní jízda od začátku do konce ()
Nádherný příklad toho, že i u nás se dá natočit minimalistická podívaná s hollywoodským nádechem vyprávění. ()
Tohle je opravdu hezké dílko. To, co chybí mladšímu Svěrákovi v režisérských schopnostech, dohání starší Svěrák svým osobitým projevem. Dialogy postaviček jsou na první pohled často zcela jednoduché, ale když se nad tím člověk zamyslí, najde tolik symboliky, že by se za to nemusel stydět ani Aronofsky. Řeknu to takhle - zcela upřímně jsem se smála... A nebylo to nad stupiditou, ale naopak nad genialitou. Škoda jen předvídatelnosti. 80% ()
Tolik povyku pro nic. Není to vůbec špatný film. Je to dokonce hodně dobrý, ale stejně je to takový nemastný neslaný. Nebýt u většiny postav výboného dabingu, nedalo by se na tom toho moc vyzdvihovat. Animace je fajnová a vůbec nejsou na škodu žádné nedokonalosti, ale vtipu chybí nějaká razantnost a akční scény jsou takové nevýrazné. Těch tam tolik určitě být nemuselo. Není to přece žádný velkofilm. ()
Kazdopadne prijemne zpestreni festivaloveho horka. Jedna se o velmi hravy a vesely film. Az si nejsem jist, jak ho prijmou deti, lepe receno, pro kazdeho je zde neco a tudiz takto ma vypadat cesky rodinny film (i kdyz se mi to slovni spojeni prici). Film se zrejme neujme v zahranici a osobne mi na nem vadil akorat mlady Sverak. Jinak jde o vesmes pozitivni podivanou. ()
A mně se zrovna nejvíc líbil Zdeňkův dabing-nedabing... ()
Na Kukym je znát, že Jan Svěrák je výrazovými prostředky, co se týče psaného slova, po svém otci. Stejně tak je na Kukym znát, že ho psal jen on. Scénář je hravý, ale ty dějové skoky v prostřední části mě místo pozitivních údivů trochu štvaly a i unavily. I když by se mohl Jan scénarista schovávat za dětskou představivost, tak mě prostě onou chaotičností mírně zklamal. Jinak co vytýkat? Nic. Je to značně povedený film. Svěrák potvrzuje úděl novátora na české populární scéně. Zprvu potvrdil své nezávislé (ROPÁKOVSKÉ!!) kořeny Jízdou, načež hned předběhl českou kinematografii o x let Akumulátorem 1. Když zatraceně chyběl v naší kotlince velkofilm, naservírovali nám s taťkou Tmavomodrý Svět a dnes se do českého mainstreamu pouští dalším originálním počinem, který svými digitálně odstraněnými vodítky loutek ukazuje pro mě novou formu animace. Darmo mluvit o vedlejších hereckých (dabingových) výkonech, to se musí slyšet. A na propíranou ústřední dvojici jsem si zvykl během pár minut. Já se zas rád budu těšit, s čím novým se Honza Svěrák na nás příště vytasí. Škoda, že budu znovu muset pár let čekat. Skvělé dialogy a hudba a určitě to není vyloženě pro děti. ()
Kuky je především úžasně originální film s poetickou atmosférou plnej neotřelejch nápadů. Vizuálně na první pohled zaujmou zejména krásný loutky, nejrůznější rekvizity vytvářející lesní prostředí a jejich animace, která se nebojí ani velmi slušně vypadajících akčních scén. Technicky se Kuky může pochlubit skvělou kamerou, střihem a pěknou hudbou, "herecky" pak řadou známejch hlasů v čele s dabérskou dvojicí Svěrák st. - Svěrák ml. Mě osobně se narozdíl od většiny zdejších hodnocení Zdeňkův dabing líbil, připadalo mi, že jeho monotónní hlas patří do filmu víc, než cokoli jinýho. Stejně nadšenej jsem byl i ze zajímavýho závěru, kterej předchozím minutám vtisknul právě onu krásnou poetiku. Filmu v podstatě nemám co vytknout, žasnul jsem, smál jsem se a strávil jsem velmi příjemnejch 90 minut, za který třem generacím Svěráků děkuju. ()
Svěží závan do české kinematografie, která se mi již několik let vyhýbala obloukem. Ačkoliv Kuky není bez chyby, zaujme jak dětskou tak dospělou duši - tou tvůrčí radostí, která je vidět z každého záběru, potěší snad každého. Obzvláště bych vyzdvihl skvěle padnoucí dabing, místy kouzelnou hudbu a na loutkový film nečekaně dobře zvládnutou akci, ačkoliv zastoupenou pouze "automobilovými" honičkami. ()
Nekonečná práce a neuvěřitelné lesní loutkové divadlo, nad kterým budete nevěřícně kroutit hlavou. Ovšem se scénářem je to až na výjimky o hodně slabší a stejně tak s namluvením postav, chvílemi působí dabing opravdu hodně neprofesionálně. Dávám 65% za jakousi oslavu přírody, pár moudrých rad a hlavně úžasné loutky, i přes své hodnocení mě však druhá projekce zatím neláká, místy totiž Kuky působí až moc rozvlekle. ()
"Čim hustší les, tím horší vztahy"..netradiční podívaná , výjimečná zpracováním a několika vtipnými momenty..tím však končím se superlativy, neboť hned několik much Kuky má. Mimo jiné nevýrazné obsazení hlavního dětského hrdiny a stejně tak jeho dabing červeného plyšouna.. ()
Výtvarně hezky zpracované (hlavně ty "vehikly"), příběh napínavý, ale to asi více ocení děti než já... A i slušně je to namluvené, kromě Svěráka st., který mi od žačátku tahal za uši a jakoby nezúčastněně to četl, s překvapivě chytrou pointou... a ta poučení pro děti jsou do děje kouzelně zakomponována... ()
Jako dítě jsem to nějak nechápal a to, že to je loutkové mi přišlo divný prostě a celkově mi to doteď přijdě hrozně moc divný, asi to nechápu, nebo mě to prostě nebaví. Jsem z toho zmatený. ()
Film, který se podobá jen sám sobě. Po asi 10minutových pochybnostech jsem se už nesla na vlně klidu a hravosti. Nakonec i volba hlavních "hlasových" představitelů není opravdu prvoplánově líbivá, ale rodinně rodinná - jsme rodina a děláme spolu - snad je to i příslib, že Svěrákovská krev má další pokračovatele. Malý Svěrák není okaté dítko s kouzelným hláskem - ale spíš inteligentní spoluhráč. Děda Svěrák je hlasovým projevem tak osobitý (rozhodně to není dabér), že si na tuto jeho další hlasovou roli musím zvykat, ale s pohledu zpátky - Hergot je role jak ulitá pro hráče jeho formátu. Napojení osobnosti Svěráka s Kaisrem bylo opravdu zajímavé a potěšilo. Jan Svěrák mi opět připomenul, proč ho stavím mezi českými současnými režiséry na první příčku. Díky a poklona. ()
Ještě jsem nezažil, aby ve mě film vyvolával po celou dobu usměv na tváři. Kdyby mě v kině někdo sledoval, musel by si pomyslet, že jsem blázen. Pro mně opravdu velký zážitek a nebojim se říct, že je to vubec nejlepší film zaměřenej taky spíše na dětské diváky. Obdivuju tvůrce, jak to opravdu nádherně udělali a že se jim povedlo to jak vše pusobí velmi opravdově a uvěřitelně. Někým zhazovaný dabing tam také není. Oba Svěráci dabují velmi dobře. Jednoduše vynikající film. ()
Avatar pro děti, pro dospělé Pohádka s opravu velkým "P".... "Dělali sex, že jo?" - "O tom se taky nemluví"; "Teče vám krev" - "To je víno" aneb roztomilý humor nadevše. Je zvláštní jak člověku plesá srdce, když vidí povedený a hlavně originální český film. Dabing a jeho obsazení je neskutečné a i po těch několika hodinách po filmu se nemůžu zbavit toho uspokojivého pocitu. Z Kukyho je legenda. ()
Dalsi a myslim dosti prelomovy film Sverakovcu.Ac loutkovy je pro celou rodinu,to je nutno rict.Pro dospele je tam mnoho Sverakovych vtipu a mouder,pro deti nadherne dobrodruzny pribeh,plny fantazie,akcnich scena a detskych pocitu.Sveraci opet dokazuji,ze jsou pravem klenoty ceske kinematografie,protoze pustit se do takoveho filmu vyzadovalo znacnou davku odvahy a odhodlani.Klobouk dolu pred vsemi-od techniku pres kameramana az po rezisera.Vsichni odvedli perfektni praci a Jan Sverak opet nezapre svoji inspiraci u velkych filmu a reziseru,nebot nektere sceny jsou jak vystrizene z Indiana Jonese.Diky za takove filmy,panove.Kuky se vraci a ja davam 90%. ()
Kuky je film, který si užijí děti, ale i ti dospělí, kteří v sobě pořád nosí kousek dítěte. Krásný příběh zabalený do příjemného moralizování a poučení. Některé hlášky mě vážně dostaly ("Proč vám nepomůžou lesní bohové?" "Už jsi někdy viděl, aby bohové někomu pomohli? Ti se jen starají o sebe.") Pro všechny, kteří v sobě mají ještě trochu fantazie a dětské dušičky. PS: Ten ušitrhající dabing nejmladšího a nejstaršího Svěráka se po chvíli poddá. ()
Kuky je z více důvodů snímek přinejmenším pozoruhodný. Za prvé mne velmi překvapilo, když jsem se dozvěděl, že se Svěrák pustil do loutkové animace, tedy na pole dosud neorané. Dokázal jsem si jen stěží představit jak může vypadat výsledek. Teď nemám na mysli vizuální podobu, alespoň ne co se týká výtvarné stránky jednotlivých postaviček. Jakub Dvorský odvedl skvělou práci a jeho loutky působí svěže, originálně (např. plastovo-sáčková dvojice ze skládky) a příznám se, že mi souvislost s adventurou Machinarium došla až na druhý pohled. Tím lépe, o to více vynikne jejich osobitost a Dvorského může jen stěží někdo napadnout z recyklace zažité formy. Spíš jsem se bál, jak dopadne jejich zasazení do reálného prostředí a jak moc velkou roli budou hrát v konečné podobě filmu lesní exteriéry. Nakonec hrají podstatnou. S tím - a ještě s jednou složkou filmu - ale vzniká určitý problém, se kterým se musí divák vypořádat. Tou druhou je dabing. A jejich spojení je zde zcela zásadní. Loutky totiž dlouhou dobu působí opět jen jako loutky. Iluze, že se jedná o živé postavičky, se tvoří jen velmi, velmi pozvolna. Podstatnou část stopáže působí doslova nepatřičně. Jako rozpohybované hračky, které nemají v lese co pohledávat. A tomuto výrazně dopomáhá pojetí dabingu. To pracuje se dvěma faktory - většina postaviček nemá "klasická" ústa se kterými by mohla pohybovat (takže dabéři se nemají tzv. kam trefovat) a také zde absentuje mimika. Proto dabing taktéž zní nepatřičně a značně amatérsky - a upřímně nechápu, že si toho většina lidí ve svých komentářích povšimla jen u Zdeňka Svěráka, když i ostatní hlasy dabérů mají úplně stejnou podstatu. A tyto dvě složky spolu vzájemně kooperují. Mohlo by se zdát, že se na to snažím upozornit jako na mínus filmu, ale opak je pravdou. Totiž PŘESNĚ TAKHLE (z vnějšího - či chcete-li dospělého - pohledu trochu nešikovně) by to vypadalo, kdyby si dítě vzalo svoje hračky někam ven na mez a ve své fantazii by si představovalo, že do toho místa patří a pokoušelo se odříkávat nahlas jejich smyšlené dialogy. A to se tvůrcům podařilo zachytit řekl bych skoro dokonale. Výše jmenované složky tak tvoří specifickou estetickou hodnotu snímku, která je prakticky neopakovatelná. A činí tak Kukyho v tomto ohledu jedinečným. Hračky (či loutky) doopravdy ožijí až po zapojení imaginace. Pohledem dětského světa. A přesně tento úkol spočívá na divákovi. Proto je třeba se i zamyslet nad zaměřením filmu. Dítě totiž viděná hra neuspokojuje, musí hrát samo. Daleko více může Kuky rezonovat v dospělém divákovi (či jedinci na přelomu dětství a dospělosti), který se může rozpomenout, jak si hrál v dětství sám a co všechno mu proplouvalo fantazií. Tento myšlenkový záměr potvrzuje Svěrák i v narativní výstavbě. V paralelním střihu v poslední třetině snímku se střetává Ondrův "reálný" svět se světem imaginárním a toto prolínání dojde v závěru jasného poselství. Na škodu je v této fázi drobná formální roztříštěnost, která může diváka trochu mást. Také si neodpustím nenapsat, že Kristýna Nováková se svým dětským vzhledem ještě stále není vhodná pro mateřské role a že inteligentní humor Zděňka Svěráka, který se v dialozích objeví jen poskrovnu, bych si rád nechal naservírovat v mnohem větších dávkách. Jenže to bychom se už vzdalovali nastíněnému konceptu. Na závěr dodám, že tolikrát napadané zobrazení jistého nejmenovaného řetězce skutečně nepotěší, ale na druhou stranu si také říká o pochopení. Ono to totiž není v našich hvozdech, ani pro komerčně úspěšného režiséra jakým Svěrák je, zrovna nejjednodušší. Čím hlubší les, tím horší vztahy. () (méně) (více)