Baader Meinhof Komplex
-
Baader Meinhof Komplex, Der
-
Bande à Baader, La
(Francie) -
Baader Meinhof Komplex
-
Baader Meinhof Complex, The
Historický / Krimi / Akční / Drama
Německo / Francie / Česko, 2008, 144 min
Režie:
Uli EdelHrají:
Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Bruno Ganz, Hannah Herzsprung, Jan Josef Liefers, Alexandra Maria Lara, Heino Ferch, Nadja Uhl, Johanna Wokalek, Sebastian Blomberg, Niels - Bruno Schmidt, Vinzenz Kiefer, Simon Licht, Sandra Borgmann, Stipe Erceg, Bernd Stegemann, Tom Schilling, Hans Werner Meyer, Katharina Wackernagel, Anna Thalbach, Jasmin Tabatabai, Gerald Alexander Held, Michael Gwisdek, Michael Schenk, Sunnyi Melles, Christian Blümel, Volker Bruch, Aaron HildebrandObsah
-
Německo v průběhu sedmdesátých let minulého století prožilo prudký vzestup radikálního hnutí, do jehož čela se postavili zakladatelé teroristické skupiny RAF Baader, Meinhofová a Ensslinová. Biografické politické drama vypráví o jejich vzestupu i pádu…
V Německu se píše rok 1967. Levicová novinářka Ulrike Meinhofová (Martina Gedeck) je šokovaná zprávami o krvavé demonstraci v Berlíně. Když si uvědomí, že její manželství skončilo, odstěhuje se do německé metropole i se svými dvěma dětmi a začne se aktivně angažovat v protivládním a protikapitalistickém hnutí. Silně na ni zapůsobí čin Gudrun Ensslinové (Johanna Wokalek) a jejího přítele Andrease Baadera (Moritz Bleibtreu) na protest proti vietnamské válce. Baader je zatčen, Meinhofová, která podporuje jeho osvobození, přeruší veškeré vazby s dosavadním životem, opustí své děti a s Baaderem a Ensslinovou založí Odbojovou rudou armádu (RAF - Red Army Fraction). Jejím cílem je vést ozbrojený politický boj všemi prostředky. Po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny Al Fatah v Jordánsku skupina začne přepadat banky, provede několik násilných a vražedných útoků a počet mrtvých rychle narůstá. Šéf německé federální policie Horst Herold (Bruno Ganz) proti nim postaví mimořádně silnou policejní jednotku a v roce 1972 úspěšně zadrží všechny vůdce i další členy skupiny. Politická síla hnutí však přesto prudce roste, do RAF vstupují noví členové, Meinhofová, Baader a Ensslinová se stávají ikonami radikalistického hnutí. Na podzim 1977 však spor mezi RAF a vládou vyvrcholí. Šest týdnů po únosu významného byznysmena skupina unese letadlo s 86 německými turisty na palubě… (oficiální text distributora) -
Německo, 70. léta 20. století. Vražedné bombové útoky, strach z terorismu a z vnitřního nepřítele otřásají základy křehké demokracie poválečného Německa. Radikální “děti” nacistické generace v čele s Andreasem Baaderem (Moritz Bleibtreu), Ulrikou Meinhofovou (Martina Gedeck) a Gudrun Ensslinovou (Johanna Wokalek) vedou násilnou válku proti tomu, co považují za novou tvář fašismu: americký imperialismus podporovaný německou vládou, jejíž členové mají nacistickou minulost. Cílem mladých radikálů je “lidštější” společnost. Bohužel používáním nehumánních prostředků nejenže šíří teror a krveprolití, ale sami svoji lidskost ztrácejí. Šéf německé policie Horst Herold (Bruno Ganz) je muž, který jim je v patách, ale zároveň jejich konání velmi dobře chápe. Nakonec v honu na mladé teroristy slaví úspěchy, ale je si vědom, že oni jsou jen špičkou ledovce. (oficiální text distributora)
-
Film zpracovává příběh německé převážně studentské teroristické organizace RAF (Die Rote Armee Fraktion), která vznikla jako reakce na brutální policejní zásah při demostraci v roce 1967. Protesty studentů, většinou proti válce ve Vietnamu nebo v případě výše zmíněné demonstrace proti Íránskému šáhovi, byly policií tvrdě a často násilně potlačovány. 2. června 1967 byl při demonstraci proti režimu v Íránu policí zastřelen jeden student.
RAF vznikla až v roce 1970 a mezi její členy patřila novinářka Ulrike Meinhofová, Andreas Baader se svou přítelkyní Gudrun Enssliovou, Horst Söhnlein a další. Film se podrobně věnuje jednak jejich partyzánské činnosti, bombovým útokům, střelbě apod. a posléze i soudním procesům s nimi. Činnost RAF však neustala s jejich uvězněním, které probíhalo postupně, protože přicházely další generace nespokojených studentů, kteří více či méně šli ve stopách první generace. (malamia) -
Nový film Uliho Edela líčí smutnou kapitolu moderních dějin západního Německa, které bylo v sedmdesátých letech sužováno vlnou násilností ze strany RAF (Rote Armee Fraktion), teroristického hnutí bojujícího proti kapitalismu a prosazujících komunistické ideje. Pozornost je především věnována první generaci mladých teroristů, jejímiž vůdci byli milenci Andreas Baader a Gudrun Ensslin a novinářka Ulrike Meinhof a částečně druhé generaci vedené Brigitte Mohnhaupt. Snímek téměř dokumentárně zachycuje vznik RAF, první násilné útoky, vojenský výcvik v Jordánsku, uvěznění teroristů, soudní líčení a nástup krvavé druhé generace. (claudel)
Zajímavosti o filmu (10)
-
V současné době zůstavá ve vězení z členů RAF pouze vůdčí osobnost druhé generace, Christian Klar a příslušnice třetí generace, Birgit Hogefeldová. Christian Klar však bude začátkem roku 2009 propuštěn na svobodu.
-
Frakce Rudé armády, o níž pojednává tento film, ukončila svoji teroristickou činnost v roce 1998 a už nikdy ji neobnovila.
-
Film se natáčel 74 dní během podzimu 2007. Převážná část se točila v Berlíně a okolí, dále se filmovalo v stuttgartském vězení, Mnichově, Římě a Maroku.
-
Stejnojmenná kniha Stefana Austa poprvé vyšla v roce 1985. Originálním způsobem přiblížila boj Rudé odbojové armády proti německému státu. Nesoudí ani neobhajuje, nevynáší žádný verdikt, morální ani faktický. Je to pouze záznam, kronika událostí, které vyvrcholily v tzv. německý podzim v roce 1977 únosem a následným osvobozením letadla společnosti Lufthansa, sebevraždami uvězněných vůdců RAF a vraždou prezidenta Asociace zaměstnanců Hannse Martina Schleyera.
-
Kdekoliv to bylo možné, jsou ve filmu použity původní dialogy, tak jak je zachytily originální dokumenty (proslovy, psané texty) nebo na základě vyprávění očitých svědků. Hovory mezi uvězněnými vůdci RAF se odehrávaly pomocí tajných zpráv, které si mezi sebou vyměňovali. Stejně maximálně byly využity původní fotografie, dokumenty a novinové články.
-
Scénárista Bernd Eichinger a režisér Uli Edel za sebou mají dvě úspěšné spolupráce: My děti ze stanice ZOO (1981), příběh podle skutečné události o mladistvé dívce závislé na heroinu a Poslední útěk do Brooklynu (1989) s Jennifer Jason Leigh a Burt Youngem v hlavních rolích.
-
Publicistka Bettina Röhl film tvrdě zkritizovala v listu Die Welt. Jde prý o technicky dokonalý film, ale nepřináší nic nového, jen opakuje staré mýty a klišé.
-
Matka herečky Hannah Herzsprungové Barbara Herzsprung měla za spolubydlící na internátní škole skutečnou Susanne Albrechtovou. Albrechtovou, jednu z postav filmu, ztvárnila Hannah.
-
Píseň od Deep Purple "Child In Time" zazní, když se děj filmu odehrává v roce 1969. "Child In Time" je z alba "In Rock", které ale vyšlo až v roce 1970.
-
Film se tak přesně drží historických reálií, že souhlasí i takové deatily jako poznávací značky automobilů.
