Ip Man

Donnie sviští po dojo se vztekem v očích, japonskými bajonety v zádech a ambicí trumfnout nejen Fearless, ale všechny kung-fu životopisy kolem. A má na to nejlepší tým. Wilson Yip si po noirové kriminálce, comicsové adaptaci a akčním thrilleru připisuje na konto další zvládnutý žánr. Bohužel čím náročnější příběh vypráví, tím víc se mu plete do cesty slabší dramaturgie (linie jsou jen tak vršené na sebe, gagster Fan Siu Wonga i mladší bratr jedné z postav štrádují dějem naprosto neochočeně) a slabší Donnie Yen, jehož kamenná tvář sice funguje v akčních sekvencích, méně pak při samotném hraní (Jet vede na body). Jakkoliv je film ve výsledku dech beroucí (což je méně než dechberoucí, aby bylo jasno :), nevyhne se při srovnání člověk pocitu, že na Fearless bylo více peněz, více času a především více opravdových herců - zaporák je nevýrazný, a rozhodně to není jeho jednorozměrností, ta je pochopitelná, slouží k akumulaci hrdinova hněvu. Od dob Fist of Legend se ale charismatičtí japonští generálové hledají těžko. Asi. Ale dost kritiky - "heslo máme holé ruce" v tomhle případě značí jen to nejlepší, protože když to Donnie rozjede v akčním módu, trhá na kusy japonské vojáky i pouhopouhé režimu oddané karatisty-pěšáky. Scéna v japonském dojo posouvá možnosti choreografie zas o kus dál. Wing Tsun v syrovém módu ukazuje neskutečnou brutalitu tohoto umění, a Yen ani Sammo Hung na postu choreografa si neberou žádné servítky (vzpomeňte si na drsné akční scény v Prodigal Son a vynásobte vnitřní krvácení deseti). Yip Man pobíhá po místnosti a šije to do Japonců jako kulomet s tlumičem. Buch-buch-buch... raketové ruce mění lidské interiéry na masokostní moučku a vám je nevolno. Hung čistotu akčních scén trochu kalí svými tradičními drátovačkami, které bychom už dneska v Donnieho filmu nečekali (někdo vyskočí do salta a získá tím dopřednou sílu na dva další kopy), ale tenhle kontrast vlastně není na škodu věci. Neubráním se prohlášení, že jsem od Yipa čekal trochu vyváženější a učesanější film, ale když si uvědomím, do čeho se to vlastně pustil, musím přimhouřit oči nad výhradami, zatleskat odvaze a těšit se na... druhý díl. (07.01.2009)

Já ty Ťíňany vážně nechápu: mají ve svých řadách zbraň hromadného ničení a místo aby ji hned v úvodu použili a poslali okamžitě Džaponské okupanty zpátky tam, kde slunce vychází, oni si toho IP Terminátora syslí někde v ghettu, ať ve spárách mezi kočičími hlavami hledá zrnka rýže! Já se tady vlastně nemusím k filmu nějak sáhodlouze rozepisovat, za mě to udělal verbal. Jen v hodnocení jsem mírnější: na to, že je "IP Superman" prostoduchá mlátička s rádoby silným poselstvím, jsem se bavila nečekaně dobře. Fajnovou koukatelnost bojových umění mi curvil akorát zvuk - proč úplně všechny údery a kopy zněly lautr stejně, tedy jako když někoho plácnete po holé prdeli mokrým hadrem? 71% (01.11.2011)

Bol som strašne zvedavý na tohto IP mana. Zaujímalo ma, ako sa kung-fu film dostal do top 200 na csfd. Čakal som nejakú solídnu drámu, no dosť ma zaskočilo, že príbeh nebol ničím výnimočný, skôr naopak. Podobných filmov tu už bolo dosť. Jediné čím sa líši od ostatných je , že tvorcovia pridali vpád japonských vojsk a prehlbujúcu sa biedu, ktorú sa snažili ukázať aj tým, ako majster kunf-fu ťažko pracuje či bojuje za hrsť ryže, hrdosť a česť. Výuka kung-fu v továrni, kde aj ženy skúšajú "tche-čchi" ťahy, film zbytočne zhadzujú a strhávajú mu body. Celý záver je ťažko uveriťeľný, zvlášť ak sa tvorcovia v záverečných titulkoch odvolávajú ma skutočného IP mana , muža , ktorý trénoval Bruca Leeho. Celkovo je film ok, súboje sú kvalitne natočené a pomáha im výborný hudobný motív. Príbeh Ip mana tvorcovia dosť zromantizovali, prikrášlili a s reálnym životom tohto hrdinu asi nemá veľa spoločného.Vidieť ho najmä kvôli premakaným súbojom určite treba. Napriek pochvale si myslím, že tento film nemá v top 200 čo robiť...to skôr Kung-fu panda, bratu...70%. (05.07.2011)

1935. Foshan – město bojových umění. Mistr Yip Man je ten nejlepší !!!…. Natočit film jako poctu bojovému umění ještě nemusí znamenat zaručený úspěch. Ani pokud se jedná o jeden z nejznámějších stylů WING CHUN. K tomu je potřeba mít zajímavý příběh, který by jej odlišil od všech těch Komnat atd, atd. Tvůrci to dle mého zvládli výtečně. Spravedlivý a čestný Mistr, jehož největší vlastností je hrdost, ukáže okupované Číně, jak nalézt cestu ke svobodě. Omlouvám se, zní to jako pohádka, ale nejsou právě staré kung-fu filmy tak trochu pohádkami? Zde je vše navlečeno do modernějšího kabátu, ke kterému můžete mít pár výhrad, ale dokonalé bojové scény z něj neodpářete! PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ***** NAPĚTÍ **** Co uvidíme (možná) příště? Máme se na co těšit! Donnie Yen zaslechl cosi o stylu zvaném ,,Česká facka“. Do které doby bude příběh zasazen a kdo nalezne cestu ke svobodě zatím nebylo stanoveno. (06.02.2009)

Nehraje v tom ani jedna panda a je to asi takhle: "Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, to se mýlíš, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Při vší úctě a s maximální pokorou, mýlíš se ty, pane! Mé Kung-fu je lepší něž tvé Kung-fu! Ne, ne, ne a tisíckrát ne! Neuraž se, pane, ale mé Kung-fu je nejlepší Kung-fu ze všech Kung-fu, tudíž logicky musí být lepší než tvé Kung-fu! Taková drzost! Jsi neskonale domýšlivý ohledně svého Kung-fu! Ač mě mé Kung-fu učí pokoře a Kung-fu sebeovládání, nedáváš mi jinou možnost než porovnat, je-li mé Kung-fu lepší než tvé Kung-Fu.... (Urrrgh, Vzzzzum, Sssssvist)". Choreograficky perfektní Kung-fu, zabalené do klišovitého patosu tak hustého, že jej má místy problém prokopnout i dokonalé Mavashi pana Yena. (08.04.2010)