Muži v říji

Srovnávat Muže v říji s dědictvím či dokonce se Slavnostmi sněženek by bylo velmi troufalé, ale právě atmosféra života v obci na konci silnice, jež Sedláček vystihl skvěle, mi dala zavzpomínat na tyto skvosty. Musím uznat, že suchý humor mi sedí a několikrát jsem se upřímně zasmál (a potom jsem si pro sebe řek: "Ježiš, to je píčov*na", ale myšleno v tom nejlepším slova smyslu). Právě tento kontrast řadí Muže v říji mimo všechny kategorie a přiznávám se, že dávám 3* jen proto, že netuším jestli to bylo dobré nebo vyjímečné. Každopádně pocit, že se jedná o další pravý český film mi možná jednou donutí zvýšit mé hodnocení, tohle potřebuje čas. (05.10.2010)

Les vábí, les láká, les volá..... A na mistrovství přijede premiér!!!!... MOUŘÍNOV je obec jako každá jiná. MUŽI V ŘÍJI není ovšem český film jako každý jiný. Je jiný. Nikdo se nepitvoří, dialogy jsou normální, (až na výjimky) nikdo nepřehrává. To jsou ale asi jediná (byť veliká) pozitiva. Postupně zjišťuji, že je to ,,takové o ničem“. Obyčejné starosti ,,obce“ nejsou k popukání a odvaha ,,poslat objednaný buzeranty do prdele“ je tím největším skutkem. Postavy- stejně jako děj- nemají čím překvapit (ani pobavit) a třeba role M.Vančurové sice může zapadat do koloritu vesnice, ale k pobavení má stejně daleko, jako příjezd premiéra (jakéhokoliv). Každopádně znovu zdůrazňuji: TEN FILM JE NORMÁLNÍ!!! Ale jednou stačilo! PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne Co uvidíme (možná) příště? Liberec 2009. Mistrovství světa v klasickém lyžování. Hlavní role: K. Neumannová, státní úředníci a firma Syner. Vzniklým tunelem přijíždí premiér…. (25.03.2010)

No nevím, popravdě jsem měl po předchozím Sedláčkově dramatu Pravidla lži a při vědomí očekávané herecké účasti Petra Váši očekávání vskutku převeliká a možná o to větší je teď mé zklamání. Robert Sedláček, sám sobě scénáristou, se chce coby inteligentní tvůrce zjevně vyjádřit k fenoménu české vesnice a komunitního života s ní spojeného. Leč nekoná se ani Hoří, má panenko, ani Dědictví, ani Mistři, natož Vesnička má středisková, možná tak trochu Divoké včely, ale ne tak dotažené a pravdivé, Robert Sedláček chce s pražskými profesionálními herci a mizanscénou dalece odtrženou od reality moravské vesnice vytvořit iluzi života na hony vzdáleného Praze, jejíž zástupci přijíždí v postavách českého premiéra a ministra zemědělství, čímž očividně vzniká prostor pro nanejvýše zajímavou konfrontaci, jako právě v případě Divokých včel...ale neděje se vcelku nic neočekávaného, neřku-li překvapivého...vše tak nějak prošumí a vytratí se do ztracena. Chápu, proč Sedláček své podobenství točil, chápu jeho cíle, ale vůbec nechápu fakt, že vzniklo jen další pokračování Bobulí...sice o řád inteligentnější a promyšlenější, ale absolutně neplnící svou funkci. Prostě komedie téměř bez vtipu, které se o satirickém přesahu může jen zdát... A jestli byl Sedláčkův koncept postaven jen na poetice trapnosti, pak o to víc zamrzí jím volený casting. V ohlase tzv. České nové vlny měli hrát převážně neherci, při vší úctě k pánům Zedníčkovi, Hanzlíkovi, Lábusovi... (16.05.2011)

Velmi příjemná komedie a věrný obraz současného českého venkova a jeho role v nových podmínkách, které nakonec neřeší vlastně nic. Humor je spíš nenápadný, občas vyplynou nejlepší situace jen tak mimochodem, čímž vzniká naprosto přirozený a o to trefnější dojem. Výsledku hodně pomáhá i skvělá paleta herců, mezi nimi i ne tak profláknuté tváře (jako Plesl, překvapil i seriálový matador Trnavský). Některé epizody byly sice trochu nadbytečné a stopáž by šla zkrátit, ale i díky nim mohl dobře vyniknout mikrokosmos jednoho západákova. Co však stojí zato ještě vyzdvihnout je výborná kamera, nápaditá, zběhlá v působivých kompozicích, která činí toto ne příliš ambiciózně působící téma daleko od televizní inscenace. Skvěle zvolená je i svižná variace na moravskou cimbálovku. (05.04.2010)

Těžko hodnotit film, který je těžko čitelný pro kohokoliv, kdo nestrávil část života na vesnici. Sedláček se sice vyhýbá estrádnosti a pokleslému humoru, herci se nepitvoří, nepřehrávají, a jsou sympaticky civilní, jenže v jádru scénář nahrazuje lidové přízemní Troškovo čecháčkovství, jakousi obskurní vznešenější formou: pseudo-intelektuálním čecháčkovstvím. Většina postav má nějakého ulítlého koníčka, který jim naplňuje život, a pomáhá jim přežít jednotvárnost vesnického života. Sedlaček své postavy miluje, miluje českou vesnici, a proto tu nenajdeme jediný skutečný konflikt, všichni jsou vlastně hodní a dobří, jen občas nešťastní, nenajdeme tu dramatický oblouk, protože vše je podřízeno láskyplnému pohledu na tu NAŠI vesnici. Během filmu jsem si zapsal tento sylogismus: (1) Češi se zabývají prkotinami a uniká jim celek (2) Sedláček je Čech (3) Sedláček se zabývá prkotinami a uniká mu celek. (18.09.2010)