Sůl nad zlato

Nebyť tej príšernej "elektronickej" hudby, smiešnych kostýmov s plexisklami, bolo by to za 5. Hviezdami nabitý film, skvelý scenár a dialógy, ktoré sú veľmi racionálne aj na to, že ide o rozprávku, a temná atmosféra, temnejšia než v iných slovenských rozprávkach, si nezaslúžili byť pokazené takými hlúposťami Škoda. (27.12.2006)

"Naložte zlato!..O-hó...Myslel som polovicu, švagre..." Táto klasika si až tak nízke hodnotenie nezaslúži. Mnohí dávajú prednosť tiež nepopierateľne kvalitnej českej klasike s J. Werichom, ale tieto dva rozprávkové filmy ponúkajú úplne iný pohľad na rovnakú tému. Česká verzia je rozprávkovejšia a vtipnejšia a slovenská stále rozprávková, ale podstatne temnejšia s nádychom hororu. Tento temný look mi vôbec nevadí, práve naopak, pretože ho dopĺňa jedno z najlepších hereckých obsadení, aké ste v tej dobe mohli mať. Ťažko určiť niekoho, kto podal slabší výkon. Myslím, že taký tu ani nieje. Od K. Machatu ako kráľa, cez L. Šafránkovú ako princeznú až cez menšie, ale veľmi silné úlohy Chudíka, Kukuru, Dančiaka, Krónera či V. Strniskovej ako múdrej ženy. Tento film beriem v prvom rade ako neuveriteľnú prestrelku hereckých výkonov, kde herci majú čo hrať a nemám problém veriť každej vete, ktorá zaznie. Hudba Karla Svobodu je fantastická a v istom momente pripomenie niečo od Pink Floyd z albumu Division bell. Mnohí českí užívatelia sa sťažujú, že to nikdy v slovenčine nevideli a ja im verím. Tiež by ma nebavila predabovaná česká rozprávka. Vždy, keď na to v tv natrafím, už neodchádzam a záver mi vždy tlačí slzy do očí. "Soľ...Ozajstná soľ...Máš jej dosť?"...Soli našťastie hej, ale tejto temnej klasiky nemám nikdy dosť. 90%. (03.01.2012)

Pokud chcete pochopit, proč se na nás Slováci občas dívají skrz prsty, tak informace že Sůl nad zlato je původně slovenská pohádka kterou Češi prohlásili za svou, je další dílek do skládačky. Oba národy si natočily vlastní verzi, a i když je ta česká nepřekonatelná klasika, ta slovenská mnohem víc ctí ducha předlohy a její překvapivě hlubokou mytologii. Vydáme se tedy nejen do království které postihla strašlivá kletba, ale i do podzemní říše a na strastiplnou výpravu za zázračným lékem. Atmosféra je o dva řády temnější, takže místo rozverné taškařice jde o téměř syrové drama. Pochopitelně vše dobře dopadne, jak to v moderních pohádkách bývá. (30.11.2023)

Existuje několik verzí dabingu. Česká, kde jsou nadabovaní slovenští herci. Slovenská, kde jsou nadabovaní čeští. Pravděpodobně i německá, pochopitelně. A pak existuje bizarní česká, která zřejmě vznikla novým předabováním slovenské a to kompletně všech postav. A dopadlo to skutečně podivně. Šafránková tam nadabovala sama sebe, přičemž se ale netrefuje do synchronů. Chudíka, který v původním českém dabingu mluvil česky, předabovali také. Šaškova píseň o královi, co stojí za bačkoru, má dokonce jiný text! Když jsem byl malý, byla to jeden čas moje nejoblíbenější pohádka. Teď už není, ten novodabing k tomu přispěl trochu taky, ale hlavně vidím tu roztahanost a německé neherectví. A taky ty prapodivné plastové kostýmy, zřejmě dílo Theodora Pištěka, které by se hodily spíš do Návštevníků. (26.12.2022)

Prvá polovica zaujme “verným historickým zachytením doby”, nech už to u rozprávky znie akokoľvek čudne, prekvapivo poeticky napísanými dialôgmi a prejavmi a intenzívnou zvonovou hudbou K. Svobodu v chytľavom rytme 80. rokov. Potom je to už “iba” tradičná rozprávka aj s jej tradičnými neduhmi, s Libušou a jej šteňacím výrazom a očnými tieňmi, ktoré nezmylo putovanie podzemím, ani mesačné plnenie studne, ozvláštnená slovenskými jaskyňami. (25.12.2023)