Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a řekne jí, aby se vrátila, až sůl bude dražší než zlato a drahokamy. Pak že dostane trůn. Zjeví se Král podsvětí a zakleje krále Pravoslava i s královstvím. Všechna sůl v království se pak promění ve zlato. Bez soli se ale nedá vařit, a tak všichni časem onemocní. Marušce nezbyde nic jiného, než jít hledat lék… (TV Nova)

(více)

Recenze (170)

Marina111 

všechny recenze uživatele

Niektoré rozprávky takpovediac strácajú záruku, keď divák dospeje, iné sú trvanlivým produktom na celý život. Myslím, že v prípade tejto klasiky ide o kategóriu "b", teda o rozprávku triedy A. Postaral sa o to nielen dobrý, na rozprávku možno až príliš temný scenár, ale aj krásna scenéria a dobré herecké obsadenie. Úvodné zápasy o princezné (mimochodom, obsadenie naozaj nemohlo byť lepšie) skvelo uvádzajú dej, ktorý sa občas kľukatí, občas vlečie, a občas len tak jednoducho smeruje k očakávanému šťastnému koncu. Kým však ten naozaj nastane, Jozef Kroner stihne zahrať asi najprepracovanejšieho šaša, akého som kedy vo filme videla, Viera Strnisková v role múdrej starenky ukáže Maruške pár naozaj dojímavých záberov na kráľovú neznalosť doplácajúce kráľovstvo, pár tmavovlasých víl očarí svojou jemnosťou, Podzemné kráľovstvo svojou prepracovanosťou, a bohato prestreté kráľovské stoly doslova zhypnotizujú oči i žalúdok... ()

forsythia 

všechny recenze uživatele

Tak nějak nevím. Pohádková klasika trošku okořeněná, pardon, vlastně osolená špetkou podzemní jeskynní nadpřirozené temné atmosféry. Abych to shrnula, čekala jsem větší paskvil. Takže mě tahle pohádka vlastně příjemně překvapila. No a kdo vlastně za co mohl a jestli si kdo zasloužil či nezasloužil... to pořádně nevyřešil ani scénář, já to taky řešit nebudu. Přiznám však, že jsem byla zvědavá, což byl asi hlavní motiv, proč jsem tu pohádku vůbec dokoukala. ()

Reklama

Šandík 

všechny recenze uživatele

Dovolte malou úvahu o filmové pohádce... Středoevropské pohádky jsou lidové příběhy, vyprávěné a tradované především ve venkovském prostředí a vzniklé nejčastěji v období baroka. Jako takové zpravidla neodrážejí mnoho historicky podchytitelných jevů, ale naopak přinášejí značně naivní, i když roztomile zkreslenou představu o životě aristokracie. Filmové zpracování musí pohádce nutně vtiskonut nějaký obrazový rámec. Pokud nejde o pohádky severské, asijské či africké, nýbrž středoevropské, činí tak zpravidla podivnou směsí středověkých a barokních reálií v nejrůznějších kombinacích. Pohádka „Soľ nad zlato“ je důsledně středověká, což však je spíše zajímavý experiment, protože stejně v principu nelze barokní báchorku vsadit do středověkých reálií, usilujeme-li o jakousi pravdivost. Z tohoto hlediska je totiž pohádka útvarem vždy historicky nepravdivým, jakkoli obsahuje často hluboce pravdivé ponaučení. Zajímavý je zde také posun pohádky směrem k fantasy filmům. Obsahuje slušné herecké výkony a poměrně silné scény. Příšerný je hudební doprovod v podobě tehdy módních syntetizátorů. ()

GIK

všechny recenze uživatele

Skladatele Svobodu zde opět podezřívám, že to odflák a použil hudbu, kterou už jsme slyšeli minimálně v pěti jeho dalších filmech a seriálech. Štvalo mě neustálé zdůrazňování "matky země". Scénárista je asi velký fanda pohanských svátků a rituálů. Ale konec je perfektní. Setkání Marušky s otcem mě dojalo (výborný Machata). 60 % ()

Sany33 

všechny recenze uživatele

Ja osobne som poznal iba staršiu verziu tejto rozprávky a až teraz v neskorom veku som si pozrel túto novú prerábku. A došiel som v detstve teda o dosť veľa ide v podstate o klasickú rozprávku akých sa vtedy v Československu a v Nemecku točilo veľa. Ale každá jedna má svoje čaro a každá jedna je niečím výnimočná. Príbeh o princeznej, ktorá prirovnala svoju ľásku k otcovi k láske k soli je starý ako čas sám. Nové prevedenie so soľným kráľom a princom sa mi zdalo byť celkom pútavé. Najviac sa mi na filme páčil soundtrack, ktorý bol nenormálne chytľavý a pískal som si jeho melódiu ešte dlho po skončení filmu. Čo sa týka hercov nikto mi nebol vyložene nesympatický čo je dobre keďže je film situovaný pre mladšie publikum. Je to jedna z mála rozprávok v ktorých nebojuje dobro so zlom ale ľudský chamtivosť a pýcha s láskou. 79% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Interiéry sa točili aj v Demänovskej ľadovej jaskyni. 1 900 metrov dlhá jaskyňa v Nízkych Tatrách poskytla filmárom jedinečné kulisy vo forme ľadových stalaktitov, ktoré v rozprávke reprezentovali podzemné zásoby soli. Ďalej sa film nakrúcal v Prahe, Brne, Rožňave, Súľove, Vývrati, Ledniciach, Domici, Křivoklate, Pernštejne, Lakšárskej Novej Vsi a na Červenom Kameni. (ash99)
  • Boris Farkaš mal cválať na koni (prvý raz v živote) a tesne pred Libušou Šafránkovou zastať. Skúšali to dookola a stále sa to nedarilo, až kým nevymenili koňa. Ten zastal presne na mieste, kde mu cvičiteľ zapichol do zeme vetvičku. (krasomama)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno