Velká žranice

Velká žranice patří mezi mé oblíbené francozské filmy. Jedná se o film, který v polovině sedmdesátých let šokoval svým obsahem a otevřností. Marco Ferreri vyprávý příběh o čtveřici mužů, kteří nepřestanou ve žranici dokud nezemřou. Film si mě získal svými neturalistickými scénami a nadčasovou metaforou. (29.04.2006)

Klasická klubovka. Určena zřejmě jen pro velmi úzký okruh (věčně hladových) kinofilů a filmových kritiků. Opulentní filmařský počin vznikl zdokumentováním jedné hromadné asistované sebevraždy. Řekl bych přímo kurevsky asistované (omluva za výraz, ale kdo film viděl, ten ví). Sebevraždy, která je úspěšně (a to i filmařsky) dotažena do zdárného konce... A souhlas s tím, co napsal POMO: Film je jediným svého druhu. Já jen dodávám: zaplaťpánbů.  Pár dobrůtek je zde. (17.01.2013)

99% - Marcello Mastroianni, Michel Piccoli, Ugo Tognazi a Philippe Noiret se rozhodnou užrat se k smrti. Společnicí je na cestě je jim Andrea Fereol. Kolem domu, kde se děj odehrává se houfují psi a zlověstně vyjí. La Grande Bouffe je velmi přímočarý film, který ale lze vnímat i jako originální kritiku společnosti, i jako gastronomické porno, a též jako morbidní úlet s veselými narážkami na Poslední tango v Paříži… Záleží na tom, jakou máte chuť, a kolik toho jste schopni (a ochotni) strávit. Dobrou chuť! (05.12.2006)

Udělala jsem velkou chybu, že jsem se na tento film předem na čsfd neinformovala, to bych ho totiž zcela jistě vidět nechtěla. Nemusím mít svůj názor na KAŽDÝ film, co kdy kde se mihne, a vědět, co mě čeká, raději bych zhlédnutí tohoto filmu oželela. Předně, já v tomto filmu nevidím žádné poselství, oslavu hnusu nebo zrcadlo dnešní společnosti, navíc jsem milovníkem jídla (ve zcela zdravé rovině) a překvapivě nepomýšlím na sebevraždu. A i kdybych na ní pomýšlela, poslední dny svého života si dokážu představit daleko lépe než jen cpát se dokola jídlem - milováním jistě, ale k tomu navíc třeba navštívit pár mých vysněných lokací a pak se někde v klídku nechat sežrat krokodýlem. Přišlo mi smutné jakým směrem se všechno vyvíjelo. Není nic špatného užít si několika příjemných prožitků najednou a ve větší míře, ale sledovat pak následky jejich rozhodnutí, celkovou atmosféru a hloupost zúčastněných mě nebavilo a bylo mi z nich všech akorát zle. Že jsem na začátku litovala, že doma nemám nic k jídlu, v průběhu sledování tohoto snímku jsem za to byla ráda. Pokud má tento film působit odstrašujícím dojmem pro lidi, kteří tímto způsobem vedou svůj život, myslím, že se film neminul účinkem, bohužel však znechutil i jednu ze základních potřeb všem ostatním. Jednou stačilo. Ještě musím dodat, že naprosto úžasný komentář k VŽ má uživatel Oskar :), jeho "před" a "po" je velmi trefné. (04.01.2010)

Na mne tohle působilo hlavně jako hodně zvrácená komedie. ždyť ten film obsahuje tolik komických situací! Je to na svoji dobu hodně odvážné. Ale zas tak zvrácené a nechutné, jak jsem čekal to není... Film je spíš docela uhlazený, postavy se k sobě většinou chovají slušně a vytříbeně a i ty největší prasárny přecházejí s nadhledem. Jsme přece lidi ne? A každý máme své potřeby. Ať už je to potřeba jíst a vyprazdňovat se, tak potřeba přátelství a lásky. A o tomhle je podle mne tento film. Na pozadí zvýrazněných lidských potřeb nám předkládá obraz lidství ve své čisté a prosté nahotě. Výborná jsou jednotlivá úmrtí a herecké výkony hlavních čtyř postav. Trochu ale v hodnocení nadsazuji, protože stopáž je přepálená a je to dost často nuda. Každopádně zajímavé ... (30.04.2011)