Prorok

Na závěr mé filmové tour jsem si nechal film z Francie a byla to skvělá volba, protože tohle byl absolutně dokonalý soulad mistrovský filmařiny a jedinečné gangsterky. Dvě a půl hodiny jako kdyby nebylo, přenes jsem se do kriminálu a sledoval osud Malik El Djebena, tak intezivně jako kdybych s ním byl na cele. Působilo to celé velmi reálně, ne to jsou kecy zase, prostě tohle bylo absolutně dokonalý, ale absolutně. (22.02.2018)

V rámci evropského filmu jde o parádní kousek, který nemůžu nesrovnávat s Gomorou. Gomora byla pojatá možná až moc dokumentárně, což jí podle mě ubralo na atraktivitě. Zato Prorok si jde svou cestou a daří se mu. Neokoukaní herci, povedená hudba a hlavně syrovost a žádná přetvářka. (24.05.2010)

Syrové a asi hodně reálné. Mám rád filmy o vzestupu normálního člověka na vrchol. Zde tedy stoupal pouze ve vězeňské hierarchii, ale stejně. I přes působivou délku je to stále zábava, prostě protože se tam vždy něco děje. Různý ti mafiánský intriky a fintičky, jak ochcat vězeňskej systém. Herci jsou naprosto přesní, takže jediné co mi tam trochu vadilo, byly ty artové vložky s halucinacema a jelenama. 9/10 (07.08.2011)

Mladík hozený přímo do ledové vody. Dostává šest let natvrdo. Neumí číst ani psát, má však jednu, pro něho velmi užitečnou vlastnost. Umí se přizpůsobit, adaptovat, sklonit hřbet, zatnout zuby, protože moc dobře ví, že není důležité vyhrát bitvu, ale válku. Učí se, naslouchá, zdokonaluje, ví na kterou stranu se přidat. Tohle všechno se mu bude jednou hodit, což se ukáže hlavně ve druhé polovině. A hlavně závěrečná, výborná scéna, ta mluví sama za sebe. Velmi vydařený pohled do zákulisí,(nejen) vězenského byznysu, podpořený výborným výkonem Tahara Rahima. (03.01.2015)

Prorok ze začátku připomene jiný francouzský majstrštyk, a to Mezi zdmi. Nesmlouvavá realita vězeňského prostředí je zachycena s neuvěřitelnou autenticitou. Snad i proto nás Audiard protáhne kdejakou vězeňskou rutinou. Až když se zdá, že Prorok bude především ostrou sociální kritikou vězeňské instituce, kde člověk nemá na vybranou, tak tvůrci nerušeně přehodí výhybku a nabídnou to nejlepší ze Scorseseho. Je fascinující, jak prolnutí obou světů působí klidně a harmonicky. Sám jsem si to uvědomil až při závěrečných titulcích. Prorok sedí současně na dvou židlích a v tom tkví jeho síla. Problém však nastává až v samotných antihrdinech, ale to už je u gangsterských filmů koloritem. Ani zde bychom nezavadili o aspoň jednu kladnou postavu, která by mě dokázala vtáhnout do děje. Vesměs jsou to prospěcháři, násilníci, práskači a muklové, tak jak si je dokážeme představit. Svět bez bílé a černé, v kterém však tmavé odstíny převládají (a už vůbec tady nejde o rasu či náboženství). Navíc se nemůžu zbavit pocitu, že film otevřeně straní bílé francouzské většině. Ale to už jsou pramalé vady na kráse. (02.03.2010)