Život po životě

Zajímavej námět, ale to je bohužel asi tak všechno, co z toho Clint vytřískal a tak se z toho u mě stává jeho nejslabší film, i když nemůžu říct, že by mě vyloženě nudil, nicméně za dvě hodiny se nestane téměř nic zajímavýho, když pominu parádní tsunami na začátku, za který by se nemusel stydět ani katastrofickej film, a ty tři na sobě původně nezávislý příběhy jdou tak dlouho samy, až jejich propojení je skoro zbytečný a samy o sobě nejsou zajímavý. (27.02.2011)

Predošlými dielami Clint Eastwood nasadil latku až príliš vysoko, ale o sklamaní sa hovoriť nedá. Narozdiel od ničivého tsunami v úvode síce film plynie do svojho záveru až príliš pozvoľna ale napriek tomu dokáže nastoliť pár zaujímavých úvah a zanechať v divákovi potrebné emócie. A aj keď sa mu dá vytknúť istá polopatičnosť, skutočne výrazný scenáristický a réžijný pokles som v ňom naozaj nebadal. Téma života po smrti aj v tomto podaní mi totiž príde pomerne atraktívna a zaujímavá. (01.03.2011)

Nemůžu se zbavit pocitu, že tady Eastwood šlápl trochu vedle. Je bezesporu skvělým vypravěčem, jenže v Životu po životě prostoru pro vyprávění zase tolik není. Koncept tří (každý s jinou důležitostí a jiným stylem) na sobě zdánlivě nezávislých příběhů, které jsou finálně propojeny postavou George (Matt Damon), si zpětně dokážu spojit pouze s pojmy jako pocitovost, metafyzika, kontemplativnost - Eastwood se snaží neustále něco vyprávět a vytvářet dramatické situace, což na mě bohužel působí dost nepřirozeně. Po čase tenhle počin upadne v zapomnění, čemuž napomůže i naprosto konvenční plakát. Naštěstí tu je krásná Cécile De France, díky které na Život po životě snad nezapomenu já. (16.07.2011)

[imdb: 7.0/10] | me: Pomalý film pohrávajúci sa s témou "života potom". Je spracovaný bravúrne a hoci sa nejedná o zložitý scenár, celý čas pútavo ponúka pohľad na životné osudy hlavných hrdinov. Film plynie a napriek svojmu pomalšiemu tempu má stále čo ponúknuť. Nekomplikované spracovanie komplikovanej témy, ktorej hĺbka sa črtá len okrajovo je práve to čo robí tento film ľudským a zaujímavým. Je to jemný film, ktorý sa nehrá na nič (múdre) nehrá. Neprirovnával by som ho ku Clintovej poslednej tvorbe, pretože toto je opäť niečo iné a opäť svojské a celkom príjemné. Na mňa trošku sladký koniec, ale celkovo som si to vychutnal. [3 a pol *] (09.03.2011)

Toto téma šlo pojmout dvěma způsoby. Jeden je diváka citově vydírat a násilně mu vtloukat do hlavy „jediný správný“ názor, že jsme všichni slepí a ti, jež nazýváme šarlatány, mají opravdu mimořádné schopnosti, přesahující naše chápání. Anebo celý fenomén ukázat v lepším světle, kdy v některých případech opravdu jde o poslední a jediný způsob, jak se vyrovnat se smrtí někoho blízkého, resp. přestože „víme“, chceme věřit. Eastwoodova novinka naznačuje způsob druhý (jak bych u něj čekal), ale po(s)tupně se přelévá v první. Jednotlivé příběhy jsou schematické, vykonstruované a shází jim živěji napsané i zahrané postavy. Část o mužském médiu, znaveném svým darem a vším, co přináší, má potenciál (všechna schémata jsou na správném místě – sympatický, nenápadný hrdina, téma odpovědnosti a přijmutí své podstaty, romantická linka na obzoru) a dokonce příjemně civilního Matta Damona, ale nemá šanci doznat řádného tvaru ani prostoru, když Eastwood neustále utíká k těm dvěma zbylým. V závěru je navíc všechny velmi hrubě spojí a dochází ke zrodu jakéhosi příběhového Frankensteina, snad jakousi osudově mytickou romantiku, jejíž původ, přemostění ani smysl nejsem schopen dohledat. (10.03.2011)

Clint dozrál..... Paráda!!! Nevím, kolik filmů ještě stihne, ale už se těším na další...... (17.03.2011)

|| Scenár: Peter Morgan | Hudba: Clint Eastwood | Produkcia: Clint Eastwood, Kathleen Kennedy, Robert Lorenz | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Kennedy/Marshall, Malpaso Productions, Amblin Entertainment | Rozpočet: 50 miliónov $ | Tržby: 105,197,635 $ || (24.06.2011)

Místy působivé, ale strašně rozvláčné a ten konec se mi moc nelíbil, jako by byl z jiného filmu. (10.04.2011)

Z tohto filmu mám rozpačité pocity, pretože mám dojem, že v Eastwoodovom pojatí je ústredná téma potlačená do úzadia a na povrch opäť vystúpili medziľudské vzťahy, ktorým ale chýba väčšie zaujatie. Život po živote je len radou dlhých, chvíľami nezaujímavých dialógov, ktoré sa náznakovo dotýkajú motívu života po smrti. Typická eastwoodovská "naťahovanina", ktorá mi pri iných jeho filmoch neprekáža, no tento námet si jednoducho zaslúžil väčšie rozpitvanie, nie len prepojenie ľudských vzťahov na štýl Allena alebo Inarritu. Pekné, celkom tragické osudy postáv mi, bohužiaľ, po čase vyšumia z hlavy vďaka monotónnemu režisérskemu pojatiu (kto očakáva klasickú dialógovú drámu, môže byť spokojný, osobne ma viac zaujala dejovo pohotovejšia snímka Hráči so smrťou s Juliou Roberts). Pochváliť ale musím skvele natočenú, mrazivú úvodnú sekvenciu tsunami a herecký výkon Damona, ktorý je dobrý všade, kde sa objaví. (17.08.2011)

Tři dějové osy, z nichž se každá odehrává na jiném konci světa. Dvě masově katastrofické události, které příběh náhle protnou. Jedna scéna s Derekem Jacobim, která mě nesmírně potešila, protože mám pocit, že mu za měsíc před jedním glasgowským divadlem budu říkat přesně to samé co v tomto filmu Matt Damon. To vše zabaleno do několika silně subjektivních pocitů, kvůli kterým mám ten film už po prvním zhlédnutí ráda a kvůli kterým ho ani nepovažuji za nudný. A to i přesto, že si moc dobře uvědomuju, jak v porovnání s některými Eastwoodovými staršími filmy musí působit nevýrazně nebo že ta modrá barva v hodnocení mu náleží asi stejně automaticky jako i plakátu. Jenže... Hereafter mě donutil zamyslet se. Ne nad posmrtným životem, ale nad několika tématy, kterých se film jen lehce dotýká. Třeba nad tím, zda výběr životního partnera nejde lehce mimo nás, když se dáme s někým dohromady jen proto, že nás třetí nezávislá osoba prostě hodila do stejné pracovní skupinky. Ne za děj, herecké výkony nebo zpracování, ale za to, co jsem si z tohoto filmu vzala, dávám Hereafter čtyři hvězdy. (31.01.2011)

Dej sa vyvíjal príliš pomaly, veľa statických prázdnych scén... a vizuálne efekty? ak sa myslí tých pár rozmazaných flashnutí s čiernymi siluetami postáv, ten blur s bielim svetlom a tá voda na začiatku, tak nič moc teda... ešte aj ten scenár a dialógy boli tak predvídateľné, že koniec bol jasný už v úvode. Mňa to teda neoslovilo. (30.09.2011)

Skutečně neskutečně špatně napsaná a ještě hůře zahraná fantasy! Bezzubá a bezkrevná hra, v které je snad každá postava čtvrtým kolem u tříkolky se závěrečnou parodickou vsuvkou za odměnu. Skutečně odporný brak, který i Strýček Skrblík strčí hravě do kapsy. (01.03.2011)

Zrovna dneska v Rusku spadlo letadlo s nějákýma našima hokejistama. Takže mi ŽIVOT PO ŽIVOTĚ celkem sedl k tématu dne. Clint nevyměkl, ale zestárl a tak si řekl, že si povinou důchodcovskou rozvahu o smrti rovnou natočí a předhodí, po jeho filmech lačnícímu, publiku. Stylový úvod se spláchnutím vlnou (tahle geniální scéna musela ukrát největší kus rozpočtu) pokračuje konverzačním dramatem tří lidí, jejichž ostud se (nečekaně) protne a všechno to tak nějak v pohodě skončí. Snímek je nacpaný výbornými hereckými výkony, jen scénář je někdy trochu moc užbleptaný. (07.09.2011)

Film se nijak hloub nezaobírá otázkou "Co je po smrti", jak by se na první pohled mohlo zdát-jde o příběhy tří lidí, které nějak zasáhla smrt. George se umí spojit s mrtvými lidmi, malý Marcus přišel o své dvojče a tak se snaží najít odpovědi a novinářka Marie málem zemřela při ničivém tsunami. Strašně se mi líbila prostředí měst San Francisco-Londýn-Paříž a konečné střetnutí v Londýně. Nejsilnější příběh je určitě ten o dvojčatech, u toho jsem prolila vodopády slz od začátku až do konce filmu:) Žádné nudné pasáže jsem nepostřehla a konečně jsem se ani jednou nedívala na čas. Všimla jsem si, že většina kritických ohlasů je od fanoušků Clinta Eastwooda a porovnávají Hereafter s jeho předchozími filmy, což je obrovská škoda, protože je kvůli nim hodnocení takové jaké je:) Já Eastwooda nemusím a z tohoto počinu jsem naprosto nadšená, doporučuji. (07.06.2012)

Na film se dá pohlížet všelijak. Není to žádná strhující story s podlézavými fakty, jak jsme tomu často svědky u filmů podobného typu. Není to ani nijak strhující filmařina, u které se nepodíváme na hodinky. Což chápu, že odradí spoustu dnešních recipientů. Nicméně je potřeba se zde podívat na kolonku "řežie" a tam se nalézá jméno Clint Eastwood. Čili jak tomu za posledních pár let bylo zvykem, Clint si dává filmařsky na čas a i tento kousek se nese ve velmi pomalé, sugestivní atmosféře s velice civilně hrajícími hlavními představiteli. Překvapí strhující sekvence v prvních minutách a neuvěřitelně "vystajlované" romantické scény ve finální části snímku. Eastwood je těžký melancholik a romantik. Jinak by nemohl tak geniálně dávat důraz na přesně ty správné detaily na vteřinu přesně. Bohužel můj dojem kazí prostřední část filmu, která se kupředu sune jednak možná až velmi pomalu, ale hlavně tam není moc bodů, které by zaujmuly. Posouvání celé struktury děje kupředu je tedy tak značně nezáživné. Výtečný začátek a konec. Eastwood ovšem stále umí a Cécile De France je podle všeho naprosto strhující osobnost. (18.07.2011)

Tiez som bol prekvapeny, ked som videl meno rezisera Clinta Eastwooda a nikdy som o tomto filme nic nepocul. Ale nazov filmu, ako aj pritomnost Matta Damona mi naznacili, ze by som sa mal na ten film pozriet a nelutoval som to. Hned uvodna scena s tsunami, ktoru som necakal ma samozrejme sokovala. Spomenul som si hned na dramu THE IMPOSSIBLE – NIC NAS NEROZDELI (2012) s Naomi Watts, ale v tomto filme mi bolo jasne, ze sa jedna o 3 rozne osudy na roznych miestach, takze tsunami nebude hlavnou temou filmu, ale bol som zvedavy, ako tie ich osudy dopadnu. Nevadilo mi pomale vypravanie, mozno v polovici filmu to moze niekoho prestat bavit, ale mne to nevadilo. Uplne sa zhodujem s komentarom uzivatela Malarkey. Ako vykonni producenti su na filme podpisani aj Steven Spielberg a Frank Marshall. (29.12.2019)

Po dvou velice silných filmech (Gran Torino a Invictus) přichází Clint s Hereafter a mnohé doslova šokuje. Někoho v pozitivním slova smyslu, někoho v negativním. Já se řadím do té první skupiny příjemně překvapených a vcelku spokojených diváků. Jistě, i pro mě to byl ze začátku šok, že zrovna Clint se chopil tohohle tématu (ale pak si uvědomíte, kolik mu je, a není to zas tak neuvěřitelné) a přiznám se, že zpočátku mě příběh té Francouzky moc nebavil. Ale v druhé polovině filmu, kdy se začaly linie spojovat, tak jsem zjistil, že tenhle film je sice nenápadný, ale docela chytrý. Trošku mě zamrzel fakt, že Bryce Dallas zde byla sotva deset minut (a že jí to s těmi zrzavými vlasy sluší!) ale jinak si myslím, že Hereafter vůbec není takový průser, jak by se podle hodnocení některých uživatelů mohlo zdát. A říkat tomuhle „propad" a ještě „Shyamalanova formátu“… to je trochu silná káva, kterou si Clint nezaslouží. 80 %. (15.03.2011)

I průměrný Clint Eastwood je stále nadprůměrnou záležitostí. S tímhle banálním cejchem jsem k poslednímu snímku téhle legendy přistupoval a nebral v potaz negativní ohlasy. A udělal dobře. Eastwoodova nová výzva nastolí tři situace, které diváka zajímají a ten chce vědět víc. Francouzská novinářka, americký psychotronik a londýnský chlapec se v tomhle mysteriózním dramatu nakonec samozřejmě protnou, žádné terno to sice není, přesto tahle poměrně jednoduchá zápletka s dokonalým zpracováním obstojí. Hlavně díky hercům a opět pomalu vyprávějícímu a tak trochu bilancujícímu melancholikovi Eastwoodovi jsem Hereafter dokázal akceptovat.. (06.10.2011)

Dobrou noc, Jasi... Když koukám na některá zdejší hodnocení, tak nabývám dojmu, že spousta lidí tento film vůbec nepochopila. Jejich škoda. Clint Eastwood přichází po Invictus s dalším těžkým kalibrem a pohrává si s myšlenkou posmrtného života. Jeho precizní režie a krásná hudba, kterou opět sám zkomponoval, jsou spolu s hereckými výkony (Damon, De France) nejsilnější stránkou tohoto krásného příběhu tří lidí, které zasáhla tragická událost, jenž je má nakonec spojit dohromady. Například srdceryvná scéna malých dvojčat na ulici je neskutečně emotivní a to jsem ještě netušil, že druhá polovina filmu, je takových okamžiků plná. Obrovský filmový zážitek a jeden z nejsilnějších Eastwoodových snímků vůbec. (17.03.2011)

Život po životě určitě není film pro každého (tedy ne snad že by Clint Eastwood dříve takové točil). Je to tiše dramatický příběh plný emoci, civilní, lidský, konejšivý... Tak nějak se mi zdá že o posmrtný život, záhrobí a navazování kontaktu s druhou stranou v něm jde až v té úplně poslední řadě. Vlastně mám chuť ho přirovnat ke Spielbergovým Blízkým setkáním třetího druhu, akorát s výměnou mimozemšťanů za nebožtíky. Ve filmu je řada nesmírně působivých scén všeho druhu (jen namátkou skrývání se před sociálkou, ochutnávání jídel s páskou na očích, obcházení médií - podvodníků, samozřejmě také úvodní vlna...) a každý z těch tří příběhů dokáže upoutat a zaujmout. Konec je vyloženě krásný. A nevadí mi, že je to čistočistý happyend bez jakéhokoliv otazníku. (14.12.2014)