Klub rváčů

"...Do Klubu jste přicházeli slabí. Za pár týdnů jste byli jako ze železa...." Tak si s Tylerem říkám, jestli se má v souvislosti s tímhle filmem mluvit spíš o kameře, střihu, zvuku a tak, nebo o výkonech a scénáři. Já jsem pro druhé, Tyler pro první. Jo, vy nevíte, kdo je Tyler. To je vám jeden moc zajímavej chlápek. Tuhle jsem ho potkal v obchoďáku. Zrovna jsem si vybíral odstín látky na kobereček ke křeslu z IKEA před televizí, když se náhle vedle objevil tenhle člověk a začal se se mnou bavit, jestli si nemyslim, že je taková dečka úplně nahovno. Tak sme se dali do debaty až jsmer skončili u tohohle filmu. No a pak jsem dal tuhle Tylerovi nakonec za pravdu, že bych měl víc poslouchat tu normální skutečnou část svýho já, a ne tu první signální, kterou mi pořád okupujou různý reklamy, který mě nutěj dívat se na to jak voni ty v pozadí by chtěli. No a pak taky s Tylerem zažíváme takový všelijaký věci, ale vo tom se nesmí prej mluvit, takže jen co si votřu rozbitej nos, tak začnu psát třeba vo tom, že mi zrovna včera vybuchnul doma plyn, což je dost divný, poněvadž máme všechno na elektriku, no a tak se musim nastěhovat k Tylerovi. Byt ať vezme čert, teď jsem konečně našel sám sebe a taky dobrýho kámoše. Von teda vobčas trochu přemejšlí za nás voba, ale jinak jako mu to pálí, teda von taky pálí mejdlo a míchá třeba dusíkatý hnojiva a naftu, prej že zatočíme s finančním systémem a svět už nebude jako dřív a budem si muset jako lidi víc pomáhat a bejt k sobě upřímný a každej dáme ruku k dílu. Už se těšim, jak to s Tylerem začneme a další po nás budou pokračovat... "Teprve když nemáte co ztratit, dokážete všechno." (20.06.2006)

Tak už můžu umřít, viděla jsem Fight Club! Závěrečné titulky v čele s úžasnou písničkou "Where Is My Mind" doznívají a já se cítím trochu jako ti chlapi, co si ve filmu dávali po hubě. Neskutečně to bolelo, ale mé zvrácené části se na tom cosi líbilo. Co to je, na to ještě budu muset přijít. Fincher umí vytvořit jedinečnou mysteriózní atmosféru s originálními krásnými záběry, zapamatovatelnými hláškami a samozřejmě skrytou pointou. A když tomu vévodí klasicky výborný Norton, tak je to teprve něco. Jenže já se k valné většině, která Fight Club oslavuje a doporučuje na každém rohu bohužel nepřidám. Co na tom, že film naráží na lidskou potřebu násilí, konzumní společnost, která kupuje nepotřebné sračky a dělá práci co nenávidí, nebo na to, jaké jsou lidi ovce, stačí si udat pravidla a nějaký zajímavý název a klidně vám vyhodí barák do povětří, když příběh stojí za prd? Tedy, ne tak docela - začátek, kdy se Nortonova postava potýká s nespavostí a chodí do různých podpůrných skupin nebo se setká s Marlou (Úžasná Bonham Carter, sice to není žádná kráska, ale to charisma!) je vážně hodný pěti hvězd. Jinak mě to příliš nechytlo. Svůj účel - tedy to, že o filmu budu dlouho přemýšlet - pravděpodobně splnil, ale já chci po filmu zajímavý příběh po celou dobu, ne jen brilantní skrytou myšlenku a překvapivý konec... (20.09.2012)

Klub rváčů považuji za dosavadní režijní vrchol tvorby Davida Finchera. Film natočený podle literární předlohy obtížně zařaditelného amerického spisovatele Palahniuka si za stěžejní téma vybral násilí. Jsou snímky, které mají status kultu, a jsou takové, které si ho opravdu zaslouží. To jsou filmy, o kterých se dá dlouhé hodiny diskutovat, které dokáží provokovat a ke kterým je možné se stále vracet. Dokonale propracovaný scénář Klubu rváčů a Fincherovo režijní mistrovství pomohly na svět snímku, který je možné vidět podruhé i potřetí, a dokonce je možné tvrdit, že se znalostí pointy a filmového děje se opětovné sledování stává zajímavějším. Ve filmu se objeví řada bizardních situací, hlášek i šílených lidských typů, které by byly ozdobou jakékoli psychiatrické kliniky. V případě Heleny Bonham Carter se objeví i osudová žena, se kterou by se podstatná část mužského publika zapletla i za cenu vstupu do klubu. Fincherův snímek nenabízí žádná řešení a je těžké, v podstatě vyloučené, zhodnotit, z jakých vychází politických pozic. Může si ho přivlastnit anarchista stejně jako bytostný autoritář. Intelektuál ho může považovat za krutou obžalobu násilí, stejně jako jeho nekritickou oslavu. Kdo chce, může se jenom bavit nad životním příběhem jednoho chronického nespavce a jeho kumpánů. Kdo chce, může najít inspiraci pro výrobu výbušnin a spásu světa. V každém případě čas strávený nad tímhle snímkem není ztracený. Celkový dojem: 95 %. Výborné herecké obsazení, kde exceluje především Edward Norton, pro kterého musela být role mimořádně psychicky i fyzicky náročná. Slušný rozpočet, který umožnil Fincherovi pohrát si s řadou scén a trikově je obohatit, takže divák může během několika sekund vidět, jak se s pohybem kamery prázdný byt zaplňuje spoustou konzumních zbytečností, starý opuštěný dům se proměňuje v teroristickou základnu - a podobných záběrů Klub rváčů nabízí celou řadu. Po všech stránkách zajímavý film, který je obtížné zaškatulkovat, který se může a taky nemusí líbit, ale ke kterému je těžké zůstat lhostejný... (24.01.2008)

Jejich velkou krizí je jejich život.... Partyzánští teroristi, kteří neustále o chlup unikají životu, aneb jaké to je, když máte vážný problémy a nepožádáte o pomoc odborníka! To vše v DOKONALÉ REŽII D.Finchera (teď už se nedivím, že dokázal natočit výbornej film o kravině jako je Facebook). Příběh sám o sobě je ,,ujetina“, kterou zřejmě ti mladší budou (MUSÍ) obdivovat. Já, i když souhlasím a vidím spoustu dokonalosti + velký potenciál pro několikanásobný shlédnutí - po tom prvním zůstanu někde uprostřed. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Pravidelně beru Diabonal a Wisterol. 2.) Otevírám fabriku na výrobu mýdla. 3.) Nevím, co je to schizofrenie. 4.) Moje nejoblíbenější věta je ....,,VŠÍ SILOU MĚ PRAŠTI!“. PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (25.01.2011)

„I am Jack's smarting revenge.” Mistr napětí, David Fincher ve vrcholné formě, z rukávu vytahující eso v podobě myšlenky Boj osvobozuje tělo a duši. Intelektuální scénář pohybující se na široké škále kontrovezních témat, hereckým koncert nejvyšší jakosti a nehorázně chytlavý vizuál. Klub rváčů je pro nové tisíciletí stejně podstatný film, jako Matrix bratři Wachowských. Režisérův opus magnum! (22.02.2008)