Paralelní světy

Příběh poutavý, svět originální a fantastický. ALE na začátku vypadal film na sci-fi s reálným základem, ale během chvíle se přehopnul do fantasy bez fyzikální logiky – dvě velmi blízké zeměkoule a gravitace každé z nich působí jen na předměty (lidi), které z té které pocházejí. A s tím jsem měl místy problém a závěr jsem úplně (racionálně) nepobral. Víceméně to bylo celkem o ničem, ale ten nápad, fantazie, se cení. Navíc jde typově o film, kde se jedinec určité kastované/utlačované skupiny lidí vzbouří – jako Gattaca, Ostrov, Miority report –, a to mám rád. Chtělo by to další zhlédnutí. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 7 | hudba 7 | humor 0 | akce 2 | napětí 2 | pustil bych si znovu 6 (03.01.2013)

Kirsten Dunst nikdy nedělala moc sci-fi, před lety jen dabovala anglickou verzi animáku Kaena: La prophétie a jako dítě natočila jeden díl Star Treku: The Next Generation. Ale dnes tu máme celkem příjemné sci-fi melodrama Paralelní světy, které jakoby existovalo jen pro, aby se člověk dočkal samých eye candy scén s milovanou Kiki. Existence obou světů je zde vlastně jen metaforou pro hlavní romanci o dvojici, která spolu interaguje přesně jak vypráví Aristofanes v Platónově Symposionu. (20.11.2015)

Nápad, který bych byla ochotná akceptovat za předpokladu, že se tvůrci budou držet na začátku jasně stanovených pravidel. Bohužel tohle neplatí, jeden logický nesmysl stíhá druhý minutu co minutu a protože příběh opravdu za moc nestojí, tak divák dostane víc než dost prostoru pro to, aby logické kiksy ještě sám cíleně vyhledával. Audiovizuálně nádherná podívaná, kterou potápí neskutečně pitomý scénář. (11.02.2015)

Červená knihovna v děravém sci-fi kabátku. V jednoduchosti je krása, ale když je jednoduchosti příliš, vzniknou povrchní Paralelní světy. Ambiciózní snímek, jemuž ovšem chybí rafinovanost. Až příliš průhledné rozdělení na dva světy, bohatý sever a chudý jih, kde zlé severní korporace drancují nerostná bohatství jihu, lid jihu dřímá v koloniálním područenství a vážně už je s tím něco potřeba udělat, tak jednoznačné sdělení, že i ten maličký divák ve mně chce proti němu revoltovat, neboť korporace jsou zlé, áááno, takže s nimi naši hrdinové náležitě vyběhnou, je to tak jednoduché, obelstít globální korporaci, áááno, až příliš limonádoví Romeo a Julie z alternativního vesmíru, povrchní příběh, který tvůrci staví jen z těch nejprofláklejších klišé, pseudoromantika s chutí cukrové vaty... A k tomu spousta logických lapsů, že to snad ani nemá cenu vypočítávat, člověk tu přežije i volný pád bez padáku z falešného nebe, když se závaží na těle nemá zahřívat, tak se s ním běhají dlouhé tratě atd. atd. Pěkný vizuál, ale příště trochu rafinovaněji, milý Juane. Áááno? (20.12.2012)

Dlouho se mi nestalo, abych si vizuálně užíval naprosto překrásný film a jeho příběh byl neuvěřitelně pitomej. On by ale dost možná ani zase tak pitomej nebyl, kdyby mi režisér během prvních pěti minutách nepředstavil tak, jak to v tomto světě funguje. Pak přesně, jak tu zdejší uživatelé říkají, jsem musel neustále přemýšlet nad tím, co je ve světě dobře a co je špatně. V tu chvíli jsem si všímal blbostí, kterých bych si normálně asi ani nevšiml. Nakonec jsem z toho byl úplně jalovej a závěr tomu vůbec nepomohl. Za ten překrásnej a až neuvěřitelně krásnej vizuál a spojení dvou světů si ale samotný film pozornost zaslouží. (04.01.2014)