Profesionální manželka

Catherine Deneuve je možná stále okouzlující dáma, ale tady herecky nijak nepřekvapuje. Na vině je prostoduchý scénář, který si tentokrát usmyslil, že hlavní hrdinka přece nemusí být nutně sympatická. Dal jí do vínku nejprve skrytou vášeň pro práci, která postupně z ustrašené laňky udělá dravou lvici. Nejprve vám vadí, jak je neustále zticha a nechá si líbit všechny manželovy urážky. Pak vás štve zradou Depardieua a obecně tím, jak je až odporně moc emancipovaná. Z toho si můžete udělat celkem snadno obrázek hlavní hrdinky, která je příšerná, ale vy ji musíte sledovat přes 100 minut. Vrcholem budiž závěrečné muzikálové číslo, ze kterého jsem si málem ublinkla. Holt profesionální nekomedie. (26.02.2011)

Francois Ozon je režisér, ktorý si dáva záležať predovšetkým na vizuálnej stránke svojich filmov. Aj tu výborne vystihol atmosféru 70-tych rokov, vtedajšiu módu, vyzerá to naozaj výborne. Príbeh už je trošku slabší, najmä v dnešnej dobe pojednávať o postavení žien, či majú chodiť do práce alebo sa len starať o domácnosť je už trochu mimo obliga, ale keby bol tento film natočený v tých 70-kach, tak by to mohlo mať inú údernosť. Hlavné hviezdy Deneuve a Depardieu už sú za zenitom svojich najlepších hereckých výkonov a tú sú len na okrasu. Pár vtipných momentov sa tu nájde, ale celkovo na tento film dosť rýchlo zabudnete. (21.12.2022)

Hezké kostýmy, hezké barvičky, oblíbení herci - ti ale nehrají naplno, jak to? Špatný dojem z filmu mi vytváří věkový rozdíl mezi staršími manželi... O osm let starší Denevue nevypadá vedle mladšího Luchiniho nijak zajímavě, nehodí se k němu, nebo on k ní... nevím. Milá hudba, někdy tedy až moc jednoduchá, ale dobrá práce s tradičním motivem... Škoda, že je film bez obsahu, to mě trochu vylekalo, ale pak jsem pochopil, že jde pouze o konverzační podobu komedií ze sedmdesátých let, jako by to bylo psané pro Girardot a Funése, nebo tak nějak / to by možná bylo milé /. Proč je to tak ukecané??? a žádné větě se nezasmějete?? Myslel jsem, že si všichni tři hlavní představitelé role vybírají ne podle honoráře, ale podle obsahu postavy, škoda.. mohl to být pěkný projekt. :-( (22.08.2011)

Zdánlivě vyzobaná slunečnice v domácnosti Catherine Deneuve vyšachuje v rychlém sledu svého manžela Fabrice Luchini  z pozice ředitele továrny i místního komunistického starostu Gérarda Depardieu z poslaneckého křesla. Na konci ji v duchu galadrielského all shall love me and despair milují víc než dřív. Francois Ozon, mistr žánrové aktualizace a zabíjení všech much jednou ranou, tentokrát zlikvidoval retro komedii, angažovaný feministický film a ryze současný společenský komentář - dokonce špetku muzikálu a ždibec vlahého queer bujónu. Film svůdně pitomý jen na povrchu, stejně jako hlavní postava. (28.12.2022)

Ozonovy filmy mají něco do sebe. Mně se líbí barevnost jeho filmů (i když tentokrát ustoupila trochu do pozadí) a hudba, kterou pokaždé pečlivě vybere. Ozonovy komedie nejsou typickou francouzskou komedií, kdy se má divák lámat smíchy celou dobu filmu. Tenhle režisér diváka jen naťukne a nechá ho, aby si pointu našel sám. Navíc skvělé obsazení, kdy i vedlejší role nezapadnou v nudnou šeď. Mně prostě tenhle Francois perfektně sedl, tudíž za plných 5 * et... Francois, merci! (24.04.2011)