127 hodin

127 hodin začíná tak jak si divák může dle traileru představovat. Rozfázovaný záběr, vysoké tempo a podmanivá hudba. Perfektní audiovizuální složka není nic, na co bychom nebyli u Dannyho Boyla zvyklí, takže vše začíná v podstatě přesně dle očekávání. První fáze snímku je vysoce dynamická a téměř bez ustání si drží vysoký převod. Recipient by nejspíš měl být tempem snímku rozladěn, neboť tuší, že podobnou rychlostí se hlavní postava do očekávaných trablů dostane poměrně brzy, přesto si probíhající jízdu užívá, ba dokonce by ji nejspíš chtěl zažít. V druhé části snímku dochází k prudkému útlumu tempa, Aaron je pevně zakotven v jedné lokaci a divák de facto s ním. V tuto chvíli je nejspíš jeho přáním zvýšení tempa a rychlé ukončení snímku. Motivátorem může být nezájem – snímek nevytváří vděčnou podívanou, případně nesnesitelná dávka empatie – pro diváka se utrpení postavy stává těžko sledovatelným. Otázkou však je, zda tu právě ten první důvod jasně nevyhrává. Ne, že by to byl přílišný problém. Ono je v podstatě jedno, jak je dosaženo cíle, nicméně nakonec je to právě divák, kdo se bude cítit ošizen. O čem vlastně tenhle snímek chtěl více vyprávět? O utrpení, které Aron ve svém „vězení“ pociťoval, nebo o nudě, kterou tam zažíval? Nejen vložené flashbacky, ale i scény s ruční kamerou napovídají, že se snímek mnohem více věnuje právě nudě. Utrpení zabírá mnohem méně prostoru a v podstatě z temporytmického hlediska pouze napomáhá dějovému vývoji. Objevuje se téměř neznatelně a v plné síle se projevuje až na konci. Ač jsem to sám příliš nepociťoval, dle komentářů se dá usuzovat, že emociální dopad na diváka (od prožívání s hrdinou, po znechucení explicitními scénami) tento nový Boylův přeci jen snímek má. Na druhou stranu, je to opravdu podstatné? … K té obsahové skoroprázdnotě a pseudopsychologizujícím náznakům by se raději ani nevyjadřoval. Někdy je prostě lepší mlčet. Jako lidský příběh neuvěřitelné, jako film ovšem nepříliš přesvědčivé. (10.01.2011)

Příběh na středně dlouhý novinový článek nebo na dokument NBC (který natočili). O pitomci, který si navršením několika hloupostí na sebe trochu zaslouženě přilákal smůlu. A jelikož se z toho dostal dostatečně nechutným způsobem, stal se senzací, a samozřejmě zbohatl (to jako fakt hodně). Pak se vzhledem ke scénářové krizi rozhodli vyždímat téma i filmem. A díky bravurní filmařině a mírným švindlem to jakž takž natáhli na celovečerák. Akorát nechápu jeho smysl (teda krom vejvaru pochopitelně). Na survival příručku je to trochu monotematické :) (17.11.2011)

Na tenhle druh filmů moc nejsem, ale tenhle se mi fakt líbil. Vyloženě bych tady sice nevychvaloval herecký výkon Franca, ani další tolik vyzdvihované atributy filmu, ale spíše jeho psychologii, psychologii hlavní postavy a to, že i když měl Boylle pouze dva způsoby, jak příběh divákovi přiblížit, tedy vizual a audio, podařilo se mu to naprosto dokonale. Divák (alespoň ten vnímavější) doslova cítí emoce hlavního hrdiny, cítí bolest, trpí žízní s ním a podléhá změnami vědomí, tolik typických pro takto extrémní životní situace. Samotný závěr je pak vygradován do emocionálního orgasmu, který nese jednoduché, ale naprosto základní poselství pro všechny živé bytosti ..."Přežít... a nikdy se nevzdat!!! ..." (14.05.2011)

,,Ahoj! Je pátek večer, 25. dubna 2003. Právě mířím do kaňonu. Jen já, muzika a noc.“..... Boj o život v přímém přenosu, neustále se stupňující, přirozeně drsné a téměř autentické dobrodružství... vlastně drama. O vůli žít. D.Boyle upletl z ,,hovna“ bič a ještě s ním zapráskal! Mám rád tyhle příběhy, který končí šťastně, nejsou vůbec romantický a ještě nutí k zamyšlení nad tím, co bych tam dělal já. I když o tom mám naprosto jasno! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem životní pesimista. 2.) Sere mě, že mám obě ruce. 3.) Nechápu, proč nemám nakupovat outdoor u číňanů. 4.) Jsem kurevsky tvrďáckej hrdina, kterej nikomu neříká kam jde chlastat. 5.) Jsem spíš na piss než na klasiku. 6.) Nevím, kolik je 127 hodin dnů. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** Víte, že? Námětem pro film byla kniha Arona Ralstona: Between a Rock and a Hard Place? (16.02.2011)

║Rozpočet $18miliónov║Tržby USA $18,335,230║Tržby Celosvetovo $60,738,797▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $2,855,222 ║ Tržby za predaj DVD v USA $10,850,531║ Režisér Danny Boyle z toho vyžmíchal čo sa dalo, James Franco boduje, atmosféra a vsuvky silné, amputácia ani nehovorím, sila, rozpočet ako $18miliónov otázny, čakal by som tak $5miliónov. /60%/ (11.12.2011)