Králova láska

Ten film je strašnej slimák! Madonno, kde je tvůj pověstný drajv a neposednost? Možná někde číhají zpoza těch nádherných, opulentních interiérů, které jsou omračující, jen co je pravda. Film jako jedna velká přehlídka. Zatavená ve svém vlastním světě, kde pozlátko jde ruku v ruce s plytkostí. Postavy jsou jedna šedá myš vedle druhé - předhánějící se v sebelítosti. Kamera stokrát jiná - ale pořád netrpělivá. Smutný guláš. Hořký recept z Vogue... (09.08.2012)

Ale zas takový zlo to nakonec nebylo. Sice trochu přestylizovaný, feministický á la žena trpitelka napříč stoletím a kontinenty, ale ku podivu co to pro mě skutečně nejvíc zabilo byla stopáž, film měl prostě končit tak ve svých dvou třetinách, neboť právě tehdy, světe div se a ke svému vlastnímu překvapení, jsem dokonce ještě uvažovala nad 3 hvězdama. Co ve filmu fungovalo až nečekaně výborě bylo prolínání rovin obou příběhů, to klobouk dolů, stejně tak byla výborná kamera, která tomu všemu dodávala (mylně a marně) jakýsi artový nádech. Ovšem moje největší plus filmu a dost možná jedna samostatná hvězda, je hudba, Abel je prostě Bůh, což už tak nějak tuším od Single mana. Co ovšem nefungovalo a mě osobně nechalo lhostejnou až téměř znuděnou, byl samotý příběh, a to zejméně ten ze století dvacátého. Ono je to prostě tím, že každý si tuhle lafstory natočil tolikrát a zároveň tolikrát jinak, že se vám těžko uvěří, respektive vůbec bude chtít věřit, že to takhle nějak vůbec mohlo být a vzhledem k té koňské dávce feminismu jdoucí ruku v ruce s W.I. a i častečně s W.II., toto madonnino poselství berete ještě víc s úsměvem, než byste byli bývali čekali. Totální zabiják pak je konec a jakýsi vrchol adorace k postavě Wallis ze strany Wallis, to už si seriózně říkáte, že Madonně fakt krutě hráblo a neví, co by dalšího ještě do diváka nahustila, aby ho donutila Wallise milovat, adorovat, a soucítit s ní za každou cenu, výsledek byl opačný, samozřejmě. Ale i tak, čekala jsem to horší, kdyby se to pořádně osekalo, mohl z toho být i průměrný film, překvapivě. (26.06.2012)

Vrcholně romantické. Už z prvních záběrů nelze nepoznat, že to točila žena. Je to emocionální, tklivé a procítěné. Velmi osobní. Melodramatický propletenec dvou časových rovin je zajímavý, osobitě zpracovaný včetně závěrečného jemného prolnutí a uvědomění si. Možná moc snové a mimo realitu (obrazově však neskutečně opulentní), ale mám takový pocit, že přesně takhle to Madonna chtěla natočit. Nadčasově, ikonicky. Vždyť přece tyhle příběhy nikdy nezevšední. (12.06.2016)

"Na lásku a.." - "A jiné katastrofy ??" - "A na to, abychom se jí dočkali.." Mamma mia !! Ono to až překvapivě vůbec nebylo tak špatné, jak jsem čekal.. Žádná katastrofa.. Což ovšem nemíním jako lichotku.. W.E. silně asociuje Madonniny klipy a hity - A zejména těmito tvůrci formou nedostižné křehké snímky Sofie Coppoly, což však W.E. naopak dost v důsledku ubližuje.. - když vypráví o lásce povrchně, kýčovitě a s až tvrdohlavou monotónností.. Rčení o ševcích zde bylo bohužel znovu učiněno za dost, zdejším zoufalým výkřikům o vrcholně romantickém bijáku navzdory.. (03.07.2016)

Podělat zajímavý příběh dokáže jak prostá neschopnost tak přemíra ambicí. U Madonny je to kombinace obojího. Její popová kariéra je odrazem kombinace sebedůvěry, agresivního marketingu a image těžící z minulosti. Stejně jako v popu i ve filmu se snaží Madonna vykrádat co se dá, s tím že ve filmu se orientuje podstaně hůř. Banální story nezakryje ani prolínání dvou příběhů a rádoby poetické dlouhé záběry. Pozoruhodné mi přišlo jen to, jak mizerně jdou Madonně mužské postavy, s minimem porozumění je vykresluje jako machistické hovada nebo schematicky jako naivy. U údajného sexsymbolu své doby zajímavý poznatek. (21.10.2012)