Půlnoc v Paříži

Nemůžu si pomoct, podle mě je to podbízivá slátanina. S trochou nadsázky se to dá dokoukat, ne jako ten předešlý, Užívej si co to jde, ale zasmála jsem se dvakrát, a ... no je to prostě pořád stejné. Hlavní hrdina je stejný jako všichni hlavní hrdinové (snad kromě Matchpointu), a ti jsou zas stejní jako Allen. Mluví jako Allen, myslí jako Allen, prostě je to Allen stokrát jinak - ale stejně. SPOILER: A navíc bylo úplně jasné, že skončí s tou dívkou od gramofonů. (22.11.2011)

Na tento film jsem byl velmi zvědavý a vůbec mě nezklamal, naopak. Žádnou recenzi jsem před tím nečetl takže jsem byl před sledováním zahalen překvapením o co zde vůbec půjde. Prvních pět minut mě díky nádherným snímkům Paříže vtáhlo do tohoto překrásného města a pak už jsem jen hltal děj, který byl možná z části klišé, ale i tak byl docela příjemný. Další procenta konstantně přibývala spolu s hudbou a zapojením se Marion do "hry". Krásný, pohodový film. (29.11.2011)

Jeden z nejlepsich Allenovych filmu posledni doby - vynikajici oddychovka, velmi inteligentni scenar, skvely herci - vyborny filmovy zazitek tedy zarucen. (08.01.2012)

Surrealné, ale milé. Woody Allen je prostě majstr ve svém oboru. Proč? Protože je v tomto oboru sám. Jedině on umí udělat ty pravé allenovky plné lásky, romantiky a nádherných dialogů. Je t'aime, monsieur Allen! P.S. Budu vděčný za zveřejnění adresy té ulice, kterou se dostanu do minulosti. (25.01.2012)

Podstata je taková, že nemusím filmy Woody Allena, když se tomu připočte nevýrazný Owen, tak co bych k tomu měl dál říct. Ano, romantické to bylo....vo tom žádná, ale převažovala nuda, jak velká Paříž dokáže být. A promiňte....komedie? zasmál jsem se jednou za celý film. (01.02.2012)

Allenova nostagie a óda na staré dobré časy. Woody si je plně vědom toho, že jediný únik od toho současného odporného konzumu je v podobě fantazií, snů a v jeho případě i v promítnutí těchto elementů na filmové plátno. Myslím si, že ani Allen by sám sebe tak bravurně nezahrál jak to okázal Owen Wilson :) Je to především snílek, typický allenovský "prosťáček", tak jak ho má fanoušek jeho filmů rád. Ve svém vysněném světě se setkává s jeho spisovatelskými vzory - Hemingway, Fitzgerald, či s Dalím a nebo s Picassovou múzou a samotným otcem kubismu. Fanoušek Allena bude nadšen, avšak ti, kteří jeho tvorbu neuznávají, pro ty zůstane jeho genialita a snílkovství, které je v každém z nás, beznadějně utajená. Někdy by to chtělo jen otevřít oči a nechat se unášet. To je totiž to, co mi tento film poskytnul. "Přítomnost je trochu neuspokojící, protože život je trochu neuspokojící." V této, na první pohled banální větě, jsou vlastně vyřčeny naprosto veškeré existenciální problémy člověka. To je ten důvod, proč si vytváříme snové světy plných ideálů, do kterých ve svých fantazijních představách neustále utíkáme před nudnou a někdy krutou realitou. Pro lidi z 21. století, bude zlatým věkem 20. století, a může to být klidně Paříž - město lásky s nočním životem plných zábavných večírků. Pro lidi z 20. století zase bude tím vysněným světem - svět 19. století s impresionistickou smetánkou a pro ty zase bude renesance tím nejdokonalejším světem, a pro ty... a tak jsme vlastně beznadějně předurčeni k tomu nesnášet přítomnost, teda spíše svůj život a vyhledávat něco daleko uspokojícího, snovějšího a plnějšího na ideály... to je vlastně ta naše ZTRACENOST, stejně jako v případě hlavního hrdiny - samotného Woodyho Allena! :) (02.02.2012)

Pěkně vyvedená báchorka, která, když se odehrává v těch 20. letech, má úžasné kouzlo a naopak v současnosti je díky otravným postavám velmi nesnesitelná... Takovému Paulovi bych dal pěstí už po 5 minutách... Jinak pro vyšší hodnocení hovoří, tedy spíše hraje brilantně pomatený Wilson, nádherná hudba, velmi vtipné a povedené scény s historickými postavami a umělci všeho druhu... Paříž jako jedna z představitelů mi k srdci nijak nepřirostla a pro mně za mně se to mohlo odehrávat třeba v Renu... (20.02.2012)

Filmy Woodyho Allena ma nikdy nijak zvlášť nezaujali...ale tento...panečku jo. A vlastne ani presne neviem, čím ma zaujal....atmosférou, príjemnými pocitmi po dopozeraní....... (25.02.2012)

Kouzelný výlet do krásných koutů magické Paříže napříč setkáním se slavnými literáty, malíři a milenkami. Půlnoc v paříži je jako mávnutí kouzelného proutku, kdy mě Allen vtáhl do jiné doby a jiného světa, kde je vše hned hezčí a daleko kulturnější, což mě na filmu zaujalo nejvíce. Dlouho jsem se po projekci necítil tak povznešeně a bezstarostně. (08.03.2012)

"Diváků doznej se bez týrání..Hodnotil bys stejně vysokou známkou,nebýt za kamerou režisérská ikona Allen"?.. Půlnoc je bezesporu ojedinělou a nadprůměrnou sondou do elitářsky unikátní Paříže 20.let, v dobrém poměru namixovanou se současnou konzumní současností. Procházející, za zvuku podmanivé hudby, temně romantickými uličkami...to vše divákovu duši bezesporu pohladí. Já ale Woodymu vyčítám slabější scénář a obsazení, kdy takto ojediněle originální námět zasloužil méně profláklejší tváře, než je (komediálně provařený) Wilson a (uhlazeně komerční) McAdams! (11.03.2012)

Mám ráda Francii, mám ráda Paříž, mám ráda procházky v dešti, mám ráda francouzštinu a nemám ráda přechytralý lidi, co si myslí, že spolkli všechnu moudrost světa :D Tak nevím co by se muselo stát, aby se mi tenhle film nelíbil :) (16.03.2012)

Přes 10 let jsem nedal žádný nový film Woodyho Allena a koukám, že jsem možná udělal chybu. Půlnoc v Paříži je příjemně hravá s hezkou hudbou, brilantními dialogy (u Hemingwaey spíš monology) a hezkým pařížským pozadím. Owen Wilson jakoby mi tu z oka vypadl. Chce jít absolutně proti proudu dění a užívat si zdánlivě nepochopitelné zážitky. I bez toho bloudění minulostí by to byl fajnový film, ale to bloudění to posouvá ještě mnohem dál. Kdybych byl větší fanda literatury a znal jsem víc těch známých postav, užil bych si film možná ještě víc. (15.06.2012)

Woodyho žvanírny mě nikdy nebraly. Tohle je zase jedna z nich však o řád horší, než ty z 60. let. Zase ten starý příběh jak béčkový spisovatel jede do Paříže, kde bude psát ten velký román. Tuhle blbost snad napsali už všichni včetně klasiků, které jinak můžu. A pak tam melou jeden přes druhého a předvádějí svůj intelekt, tedy nabiflené blbosti o umělcích, co si přečetli v encyklopedii na netu. Nejvíc mě nasral ten starý plešatý trouba, který uprostřed Paříže sní o kalifornském vínu. Inu idiot typu Pepka co se šťourá mezi prsty, ten zas snil v Marseille o americké čokoládě. Tenhle vůl evidentně nic o vínu nevěděl. Pak přišly kouzla a pak jsem to vypnul.2* za krásnou prdel Rachel McAdams. (19.06.2012)

Po dlouhé době krásné a sametové pohlazení po duši. Owen Wilson hraje skvěle! A scénář si sošku podle mě jednoznačně zasloužil. 85% (13.08.2012)

Chtěl bych si zapamatovat to nadšení, to krásně prožité poetické vyprávění o jednom nesmrelném městě, jak jsem jej dnes v odpoledních hodinách prožil. Allen nenatočil film, ale báseň, poému pro marnivé milovníky města nad Seinou. (27.10.2012)

Prvé stretnutie s filmografiou Woodyho Allena by si asi zaslúžilo väčšiu pompéznosť v podobe snímok Annie Hall či Hana a jej sestry. Rozhodne však neľutujem, že môj prvý dotyk s bohatou tvorbou tohto filmového velikána sprostredkovala práve Polnoc v Paríži. Za podmanivý filmový zážitok pritom nevďačím iba tematike cestovania v čase, pre ktorú mám v umeleckej rovine slabosť a ktorá bolo aj hlavným dôvodom, prečo som po tomto filme siahol. Veľkým dielom k tomu dopomohlo hneď niekoľko faktorov. Už len samotný nápad a jeho spracovanie je osobitnou kapitolou, ktorá zožala môj bezbrehý obdiv. Vyobrazenie Paríža, nech už hovoríme o ktoromkoľvek časovom období, je v každom ohľade úchvatné a sledovať vierohodne vyobrazené a zahrané postavy velikánov minulého storočia, akými bezpochyby boli Ernest Hemingway, manželia Fitzgeraldovci, Salvador Dalí či Gertruda Steinová, sa dá označiť snáď iba slovom nezabudnuteľné. Paradoxne, ešte výraznejšie než ktorákoľvek z filmových podôb skutočných dejinných osobností sa mi však s uvedeným prívlastok spája fiktívny ústredný protagonista. Len márne by som sa snažil spomenúť si, kedy som sa naposledy dokázal podobne zžiť s nejakou filmovou postavou, v tomto prípade s jej (možno až nezdravo) nostalgickým pohľadom na dobu dávno stratenú v čase. Asi nebudem jediný, kto by si to s ním rád vymenil a za dunenia zvonov odbíjajúcich polnoc nasadol do starého automobilu s vidinou dočasného pohltenia zidealizovanou minulosťou, čo poviete? (95%) (30.08.2013)

Jedna velká nuda, ovšem s Wilsonem, kvůli kterému jsem se na film vlastně podívala. Nestandartní, příjemný, ale přesto nudný snímek. (29.11.2013)

"Pán Buñuel, mal by som pre vás zaujímavý námet na film..." (24.09.2015)

Pre mňa si tuto Woody zobral oddychový čas. Natočil síce film s posolstvom, ale obalil to do takej nudy a blábolov, že som to nepoňal a nestrávil. Obsadenie je u neho samozrejmosť. 1 z 5 (19.12.2019)

Můj první Woody Allen a hlavně další neotřelý náhled do světa cestování v čase tvoří dohromady moc milé romantické dílko s nádechem fantasy, které nese na svých bedrech v těchto polohách vždy spolehlivý Owen Wilson. I zbytek ansámblu je v rolích slavných osobností trefou do černého, kdo mi zde ale silně vadí, je Rachel McAdams. Kdysi jsem ji měl zaškatulkovanou jako dobrou herečku, nepamatuju si ale, kde posledně by mě tolik neotravovala. [viděno na Netflixu 23.9.2021] (23.09.2021)