Muži v naději

No mně se film líbil. Ovšem nevím z jaké části je to zapříčiněno tou slovenskou herečkou maďarské krve a z jaké části vším ostatním. Trošku přeháním. Tady se mi docela pozdával i ten děj. Měl tempo a byl stále tlačen do naprosto absurdních situací, v kterých jsem objevoval i něco takového, jako je humor. Což v českých komediích tohoto typu je skoro až zázrak. Proč v ději sakra hledat nějaký smysl. Je to česká komedie a já už jsem si vznikl na takový standart, že příliš velký smysl nedávají. Ano, celý film je snůška nesmyslů. Nutno však asi řict, že film jsem si rozhodně nepustil proto, abych dostal nějakou radu, jak naložit se svým životem a jak přebudovat svoji osobnost. Tak by se zachoval asi jen naprostý idiot. A když si člověk přečte pár horních komentářů, tak na nejednoho narazí. Více konkrétnosti po mne nechtějte. Proč jsem si tedy pustil film já a co jsem od něj očekával? Pustil jsem si ho pouze proto, že jsem se chtěl bavit, a to se skutečně docela povedlo. 3* (05.02.2012)

Fajnšmekrovská sbírka, Bolečku, uměly říct: „sýr“..? Ač si myslím, že cit i myšlení jsem prozatím nikde nevytrousil, necítil jsem se touto "pavlačovou amoralitou" uražen, pohoršen, ba dokonce ani zhmožděn. Kdyby si, cituji bezskrupulózní havířskou kometu těchto stránek: "v plísňákách odění yntelechtuánové s mastnými vlasy", občas nasadili doktorem předepsané dioptrické brýle, všimli by si, že ŽIVOT kolem nich je přesně takový. Lascivní, povrchní, nelogický a potměšilý. Můžete být znechuceni, ale to je tak všechno, co s tím, obzvláště u komedie (!), můžete udělat. A nebo si vypíchněte ústřední myšlenku, že není důležité ke komu člověk odchází, ale za kým se vrací, samozřejmě za předpokladu, že se od sebe odliší drobná avantýra a dlouhodobý poměr.. Vadily mi však jiné věci. Režisérova už od počáteční myšlenky nepokrytá snaha dostát svého příjmení, stereotypní herectví klonu Záruby a Muldera (Macháček), slon v dějovém porcelánu v podobě úmrtí jedné z postav (bez něj by to myslím bylo mnohem zajímavější, byť scénáristicky náročnější) a hlavně ta šablonovitost tuzemské komedie, která kodrcá po kolejích Viewegh-Hřebejkovské lokální tratě. A mimochodem, trošku mi neštymovalo v castingu, že by někdo s tělem Čvančarové podlehl kouzlu prostého taxikáře s dávno propadlou licencí. Abych uvěřil, musel by to být rovnou majitel sítě taxislužeb a nebo vlastník opravdu velikého tága. Na kulečník, pochopitelně.. (01.08.2012)

Za takhle svědomitě vedený archiv (včetně fotodokumentace), jakým se mohl (po)chlubit Bolek Polívka (resp. Rudolf) by se nemusel stydět ani pan Čáslavský. Co se týče snímku samotného, tak k „chlubení“ už toho tolik není. Nebudu (není to můj styl a sám to nemám rád) psát něco ve smyslu: „snímek se může líbit pouze zcela povrchním nemyslícím robotům“. Na to (jak vidím) zde máme některé zdejší „vodborníky“, ale pouze (za sebe) dodám. Zatímco prvorozenou sestřičku http://www.csfd.cz/film/266611-zeny-v-pokuseni/strana-2/ jsem si docela užil, tomuto mladšímu nedomrlému bratříčkovi chybí ručička, nožička a zejména hlavička s důležitým orgánem uvnitř (čti inteligentní nadhled, lehkost a (až na pár světlých vyjímek) humor. Chce to být (vtipně) současné, je to (nechtěně) smutně prázdné. Otázkou zůstává, zda-li nedošlo k „nešťastné“ záměně v názvu snímku a ten pracovní původně nezněl Muži v řiti. To by potom (i) mnohé vysvětlovalo. Abych ale pouze nehanil. Od momentu, kdy se Bolek SPOILER stává vdovcem (cca 45min) snímek začíná být snesitelnějším a v pár momentech se „začíná blýskat na lepší časy“. Nicméně jako CELEK (pokud bych to měl brát jako současnou výpověď vztahů, rodiny....) to neobstojí a na oddechovku (pro pobavení) je to pro změnu málo vtipné. Pravda, ne vždy musí "oddechovka" být nutně vtipná..... http://www.csfd.cz/film/275397-my-plaything-jenna-jameson/ , nicméně v těchto případech si tvůrci nějaké přehnané ambice nedělají. Možná by nebylo na škodu, kdyby si pro příště Jirka předem ujasnil, zda chce (na)točit komedii nebo drama a „neplácat se někde uprostřed“, přičemž ani jedno nemá patřičnou kvalitu. P.s. jedno se ale musí nechat. Paní Stašová je Herečka s velkým H. I naprosto (nešťastně) napsanou tuctovou scénu, dokáže svým hereckým projevem (čti umem) osvěžit a v divákových očích (ji) udělat uvěřitelnou. P.p.s. Jo a Jirko, „takovejm tenisovejm talentum“ náš pan trenér neříkal „antukáři“, ale beznadějné případy. Tady by nepomohl ani proslulý anglický (londýnský) šlechtěný pažit a raketa mistra N. Djokoviče k tomu.......:-) (02.02.2012)

Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky a muži v naději nejsou ženy v pokušení. Ale pobavil jsem se, takže v TV asi někdy znovu ano, proč ne? Btw., ženský mají fobii z toho, že jsou jim chlapi nevěrní a proto se z pomsty kurví s jinýma. Každý normální chlap ale ví, že mrdání je pro děti, dospělí chlastaj:-)) (23.01.2012)

Těžko to můžu brát jako regulérní obhajobu nevěry, protože z těch pár pseudointelktuálních myšlenek je značně cítit zápach baru, ve kterém se nejmenovaný jedinec snaží zapomenout na to, že ho už delší dobu vlastně žádná nechce. Nijak mě to neuráželo, nevěra stejně vždycky práskne a někdo to musí odsrat, což se ukázalo i tady. Sice se nejedná o žádnou genialitu, ale na zatuchlé české poměry je to pořád tak svěží záležitost, že je blbost to shazovat. Z Vicy houplo určitě každému chlapovi a pro nás náročnější je tu navíc česká Scarlett Johansson. (30.01.2012)