Gorily v mlze

Výborně vykreslený příběh ženy, které byly gorily bližší než lidé. Ne že bych jí to zazlívala, uznávaný zoolog Bernhard Grzimek řekl, že lidské bytosti by byly podstatně snesitelnější, kdybychom byli bližší příbuzní goril (tvorů striktně vegetariánských a velmi mírných) než šimpanzů. Jako většina životopisných filmů je i tenhle dosti zhollywoodštěný a idealizovaný, ale ve snesitelné míře a formě. (05.07.2007)

Údělem amerických filmů, zborazujících tento typ skutečných událostí, je potřeba zadavatelů i producentů udat je jako kasovní trháky. Limonáda cukerínových slzí, bratření plevele s obilím a jiné rozmanité libůstky stále přežívajícího kýče tu bývají nabíledni. Přes jistou idealizovanost, která ovšem nepřesáhla v tomto případě únosnou míru, se podařilo zachovat reálnost příběhu i s decentně naznačenými kontroverzními prvky v protagonističtině osobnosti. Weaverová, která přípravě této své životní role věnovala maximální péči, odvádí mimořádný výkon, kterým film velmi šťastně stylizuje do takřka dokumentární, místy i reportážní polohy; scény se skorolidmi, gorilaty i jejich rodiči a ostatními příbuznými, vyznívají proto věrohodně a přirozeně. Weavrové se díky tomu stala Afrika životní misí; projektu tragické Foessyové dodnes pomáhá, čas od času do Afriky sama zajíždí a nezajímá se zdaleka o naše živočišné příbuzné, ale i lidi z jejich okolí. Někdy kontroverzně působící americká spontánnost, šlechtěná přirozeným šarmem a elegancí Weavrové, tu nalezly své nejšťastnější užití a naplnění. GORILY nejsou jen filmem; v mnoha ohledech také oprávněně působí jako poslání. Poslání o všelidskosti humanismu, který není omezen na svůj druh. Poslání, které je naplněním zeleného rozměru osobnosti současného člověka Severu. (09.04.2008)

Tak toto ma uplne minulo. Cely cas som sa nudil a po kratkej chvili som si prial, aby tu nesympaticku aktivistku nejaka gorila bacila po hlave a bol koniec. Aspon zaver ma v tomto smere potesil. Ked uz nejaky film o gorilách, tam ma ovela viac bavi Instinkt s Hopkinsom alebo uplne najlepsie je Kongo s hovoriacou gorilou. Aspon je to dobrodruzna zabava a nie nejaka otravna agitka v ktorej musia rodiny pytliakov hladovat na ukor goril. 3/10. (27.05.2017)

Bol som primerane zvedavý, ako na mňa zapôsobí film, ktorý som videl pred vyše dvadsiatimi rokmi. A nesklamal ma. U filmov tohto typu ma príliš nezaujíma, že Dian Fossey bola ešte posadnutejšia, nesympatickejšia a bezohľadnejšia, ako jej postava vynikajúco stvárnená Sigourney Weaver. Z hľadiska obsahu a posolstva tohto filmu by si mal každý uvedomiť, že ak budú impotenti prahnúť po prášku z rohu nosorožca, snobi po sedačke zo slonej nohy a ozdobných predmetov z ich klov, a absolútni idioti po popolníkoch z gorilích rúk, tak za nejaký čas bude Afrika bez zvierat a naďalej plná vyhladovených detí a vzájomne sa vyvražďujúcich kmeňov. Gorily a ostatné zvieratá,zmiznú, aby mali černošťatá na chvíľu plnšie brušká. O čo bude potom ľudská rasa, ktorá sa honosí humanitnými ideálmi, spokojnejšia a šťastnejšia? Z filmového hľadiska uznávam, že film mohol, byť o čosi kratší (možno o časť romániku Diany a fotografa), ale aj pri zvolenej stopáži som sa nenudil. A zábery Sigourney Weaver s gorilami si zaslúžia maximálne uznanie, lebo živé zvieratá sú inou kávou, ako slintajúci votrelec z plastu. (18.10.2015)

Kontroverzní antropoložka, která však dokázala zachránit jeden živočišný druh. A to se počítá... Tento životopisný snímek je sice trošku idealizovaný, ale na jeho celkové kvalitě to nic nemění. Atmosféra, kamera, Sigurney, výprava - to vše je perfektní. Ovšem hlavním tahákem jsou až neskutečné "herecké" výkony goril. Právě díky nim jde o těžko zapomenutelný film. (25.02.2007)