Žena v černém

// Distribútor: CBS Films // Počet premietajúcich kín v USA: 2,855 // Otvárací Víkend USA: $20,874,072 // Nepatrím síce k hororovým fanatikom, ale viem ohodnotiť kvalitu a Woman in Black ju určite má. Dej je možno jednoduchý a nevyniká ničím výnimočným, no temná a hororová atmosféra áno. K tomu Daniel dokázal, že vie zahrať aj niečo iné, ako kúzelníka a do filmu zapadol kvalitne. (04.09.2013)

Radcliffe dobrý. Hinds v pohode. Ostatní štatisti (ako ostatne aj v knihe Susan Hill, ktorá v češtine vyšla už dva razy). Najväčším plusom Ženy v čiernom je geniálny obrovský starý dom uprostred sychravo-ponurých močiarov, oddelený od zvyšku pevniny úzkou hrádzou, ktorú však pravidelne zalieva príliv meniaci ho počas noci na dokonalo izolované miesto. Čo je prúser, ak tam v ňom sú temné mocnosti, ktoré vám chcú pravdepodobne ublížiť. Atmosféra je vskutku skvelá, rovnako tak úžasná výprava. A mnohé scény sú fakt mrazivé a nepríjemné (rôzne odrazy v oknách a podobné detaily, ktoré však bravúrne fungujú). Trošku mi nesedela hrdinova prehnaná odvaha, tak ale zas na druhej strane je celkom osviežujúce mať hrdinu, ktorý na prekliatom mieste zostáva dobrovoľne a nie je k pobytu na ňom donútený nejakými trápnymi scenáristickými barličkami. Scenár je každopádne napokon predsa len to, čo snímke najviac ubližuje. Postupné rozmotávanie záhady je pomerne neoriginálne a plné klišé momentov a predvídateľných scén. Rovnako ma nie úplne zaujali kvázi strašidelné pasáže, v ktorých nás režisér desil tak, že v hrobovom tichu zvrieskla hudba alebo zvukový efekt. Negatívne hodnotím i nezaujímavé univerzum ústrednej ženy v čiernom a poslabšie, akoby nastavované finále (ale s adekvátne ráznou koncovkou, nebudem spoilerovať). Mimochodom, v prvom filmovom spracovaní z r.  1989 si hlavnú rolu zahral Adrian Rawlins, ktorý v sérii Harry Potter vo flashbackoch stvárnil rolu Harryho otca. Wtf! (20.01.2017)

Příjemná gotická duchařina klasicky strašící zvuky v temném domě, siluetami v pozadí, houpacím křeslem, co se samo houpe, a creepy panenkami, ale taky působivými sebevraždami dětí. S dobrou výpravou (barák přílivem pravdelně odříznutý od pevniny), atmosférou a zajímavým (ne)hepáčem. Radcliffe a Hinds jsou dobrá dvojka. (29.05.2012)

V podstatě dost brakové, babsko-povídačkové téma zpracované sterilně a nudně a studeně, jako by šlo o nějakou oficiální biografii populárního státníka. Tím pádem zcela nepochopený a nevyužitý potenciál námětu. Považuju se za člověka, který má strach rád a také ho má docela hodně nakoukaný, takže zde používané lekačky by se mnou nepohnuly, ani kdybych se dívala o půlnoci sama na hřbitově a promítala si to na stěnu staré zapavučinované hrobky. A casting hlavní role je ostudný. Kdyby tam figuroval hercův sádrový odlitek, tak od něj člověk dostane víc emocí než z živého masa. (27.07.2012)

I've never been so fucking scared like this in my whole life! Nevím, jestli jsem ten večer, kdy jsem se na Ženu v černém dívala, byla v nějakém silném emočním rozpoložení, nebo, co to se mnou bylo, každopádně myslím, že takové stavy jsem snad u žádného hororu ještě nezažila. Byla jsem vyklepaná jak alík a tekly mi slzy "hrůzy", nebo jak to mám nazvat (víte, takový ten stav, kdy se někde oběť schovává před vyšinutým maníkem se sekerou, nebo prožívá šílenou noční můru a strachy začne brečet:) Hned úvodní půlhodinka mi nabídla zhruba šest šokujících lekaček, které mě totálně odrovnaly, a měla jsem dojem, že jestli to tak půjde dál, ve zdraví to nepřežiju. A kdybych se poté zbytek filmu nedodívala s ovladačem před očima, kdykoliv "to" přicházelo, zřejmě by k tomu možná i došlo:) Ačkoliv Žena v černém přináší ten nejklasičtější "Ghost Story," který není v podstatě nikterak originální, ani nijak složitě propracovaný, hustá a značně ponurá atmosféra viktoriánské Anglie a především samotná dokonale děsivá Dáma v černém vše bohatě vynahrazují. Takže v podstatě ta nejtradičněji zpracovaná duchařina, v níž opět figuruje starý, chátrající, "Scary House" s pohnutou minulostí a jeden zlostný duch, mi přivodila pravděpodobně ten nejděsivější status, jakého jsem zatím při sledování hororů dosáhla. A při pohledu na Daniela Radcliffa jsem měla dojem, jako bych se dívala na Richarda Armitage ve studentských letech:) (01.11.2013)