Jak funguje vesmír

Velmi přívětivě zpracovaný seriál o tom, co se všechno děje v jednom velkém nekonečnu. Planety, galaxie, soustavy, supernovy a všechna ta zajímavá tělesa a jejich možné zákonitosti jsou divákovi představována srozumitelnou a vizuálně povedenou formou. Škoda jen, že tvůrci víc nezamakali na záběrech, které se opakují v dalších dílech pořád dokola a dokola. Nicméně prozatím zatím nejlepší dokument o Vesmíru co jsem viděl - 75 % (20.05.2017)

ti, co se zajímají o astronomii, budou znechuceni. Typicky americkej styl: naprosto základní informace jsou opakovány snad milionkrát, animace se opakují, záběry se opakují...všechno se ixkrát opakuje. Obsahově naprosto nepodrobný, popravdě jsem se nedozvěděl téměř nic. Animace, tedy naprostou většinu z nich, dělal umělec bez konzultace s fyzikem - fyzikálně jsou to nesmysly. Hudba je rušivá - občas jako z thrilleru, občas jako z velkolepého fantasy - kýčovié, přeplácené, vůbec se to nehodí k vědeckému stylu. Celkově je dokument vhodný buď pro děti nebo pro ty, kteří o astronomii neví nic, takoví lidé mohou být nadšeni. Celkově: 40% (23.02.2013)

Pri tomto seriáli bude každý fanúšik astronómie priasť blahom. Je až ukážkovo pútavý, veľmi informatívny a popretkávaný vynikajúcimi počítačovými animáciami. V danom žánri sa len veľmi ťažko bude hľadať lepší konkurent. Dávam 5* (95%). A už dosť vychvaľovania, idem si vychutnávať ďalší diel... :p EDIT: po dopozerani vsetkych dostupnych dielov zvysujem hodnotenie o 5% a dorovnavam na rovnu stovku. Rozhodne naj dokumentarny serial. (20.10.2011)

Od staršieho seriálu Okná vesmíru dokorán s Jiřím Grygarom som sa nedostal ku komplexnejšiemu spracovaniu vesmírnej problematiky. Netuším koľko a ktorých častí seriálu som celkom videl a nie je to ani podstatné. Podstatné je, že informácie sú podávané prijateľnou formou a aktéri ani nemusia predstierať svoje zaujatie vesmírom a poznaním. Takže jediné, čo mi trochu prekážalo bola neuveriteľnosť niektorých nepredstaviteľných dejov a objektov. Ale to nie je o seriáli, ale o mojej nedôvere k poznateľnosti vesmíru. (06.07.2019)

Nemohu si pomoci a nesrovnávat s klasickým Saganovým dílem Cosmos, ke kterému se toto dílo hlásí zcela otevřeně už první větou v prvních 4 sekundách prvního dílu. Bohužel, zatímco Cosmos je nadčasový, a i když jsou některá fakta velmi mírně zastaralá, celkový obrázek, koncepce, poselství je svěží i po 33 letech -- How the Universe Works je nechutně poplatný době, ve špatném slova smyslu. Řídí se koncepcí, že divákovi je potřeba se podbízet, klesnout na nejnižší možnou rovinu inteligence, podávat úplně vše, i nejbanálnější fakta, dryáčnickým tónem. Snaží se ohromovat úplně vším: Hudbou, která neustále, celou dobu, je v poloze vyhroceného finále epické sci-fi bitvy ve vesmíru (fakt to otravuje). Strašlivě kýčovitými rendery obrázků vesmíru. Vědci si hladí ego každým slovem a umlacují diváky číslovkami, vypravěč profesionálním tónem vykřikuje fráze. A přitom vše klouže po povrchu. Příklad: (2. díl, o černých dírách): Their power comes from one of the primary forces in nature: gravity. Pak tam vystoupí vědec a řekne: The fundamental principle of the gravity is: It sucks. No dopr... Nahraďte si slovo gravity slovem God a je to úplně stejné zaklínadlo bez obsahu. Přitom podstatu gravitace (tedy zakřivení prostoru) znázorňuje screensaver, co u toho jede, ale nikdo se nezmíní. Ale hlavně, že "sucks". Celým dílem se line zásadní poučka žurnalismu, tedy že zprávy neexistují, existují jen špatné zprávy. Když se tedy něco ilustruje, tak zásadně na kosmických katastrofách, kdy do sebe mlátí planety pod různými záminkami, kterými nás vědci ohromují. Ach jo. Ještě k Saganovi: Zde se vše tvrdí jako nezvratné dogma a osobní zásluha přednášejícího. Sagan, poměrně narcistický, měl v sobě zde chybějící pokoru -- když uváděl spekulaci nebo domněnku, neopomněl dodat: Well, maybe.... Miss you, Carl. (28.08.2013)