Jak byl dobyt Divoký západ
How the West Was Won
VOD (2)
Obsahy(2)
Odvahou, houževnatostí a bojem. Tak byl dobyt západ. Tři režiséři, pět provázaných příběhů, několik nejznámějších scén filmové historie a zářivé souhvězdí hereckých talentů – tak byl natočen film. Henry Fonda, Gregory Peck, Debbie Reynolds, James Stewart a John Wayne mezi dalšími známými jmény v příběhu sledujícím osudy několika generací jedné rodiny během jejího přesunu na západ. Plavba po divoké řece, stádo splašených bizonů nebo střílečka ve vlaku jsou jen pouhým začátkem... Jedeme na západ! (Magic Box)
(více)Recenze (74)
Wou tak to bylo teda dobrodružství. Tenhle film musel stát balík prachů. Všechny ty hvězdy a velká výprava. Exteriéry vybrány naprosto skvěle a v blu-ray kvalitě jsem na tom mohl oči nechat. Škoda jen, že Wayne měl jen takovej malej štěk. Jestli bych vypíchl nějaký scény, tak určitě bizony ženoucí se přes tábor železničářů. Tato destrukce všeho živého i neživého měla cosi do sebe. Pak určitě silnou scénou bylo ještě přepadení vlaku a jeho následný konec, kdy téměř celá souprava naskáče mimo kolejiště jako zajíci do brázdy na poli, když slyšej traktor. ()
Mozajka příběhů zabírajících jednu z nejdůležitějších etap Severoamerického kontinentu. Postrádájící však pro mě jeden značný "problém"-Indiány. Pár jich tu sice je, ale jako původní obyvatele by si jistě zasloužily více prostoru ač už by na ně v tomto filmu bylo nahlíženo jakkoliv. Oslava lidí, jež svým úsilým a vytrvalostí zkrotily přírodu. Výborná hudba. Velké hvězdy, ač i v malých rolích. ()
Filmová sága, složená z několika příběhů jedné rodiny. První příběh je největší jízda. James Stewart působil jako zálesák tak nevěrohodně, až to bylo komický. Jeho tvrdý výraz á la zmoklá slepice, podivný účes, tance na mlatě, to nebyl western, ale komedie. Další příběhy už takovej odvaz nejsou, spíš limonáda, dávající v několika záběrech popis války Severu proti Jihu, osidlování nových území, situaci indiánů... zkresleně, idealisticky, podivně. ()
Řekl bych, že je docela podstatné být na film správně nalaďen. Některé kritiky docela chápu. Film je natočen atypicky žánrově, namísto přestřelek anebo klasicky vystavěného příběhu se nám vypráví freska, kde středobodem není postava nýbrž rodina, a kde se občas režisér příliš nezatěžuje s dovysvětlováním některých scén s ohledem na časové skoky. Občasné výtky se týkají času ztráveného některých hvězd před kamerou, na druhou stranu lze se na to dívat i optikou "z půlky plného půllitru", kde jinde lze vidět takovou nálož hvězd pohromadě v jednom filmu. A prímární je zde příběh dobývání západu, nové země, její nenávratnou proměnu a sledování osudů lidí, kteří byli toho součástí. Samostanou kapitolou je technická stránka věci, natáčení na speciální kameru se třemi objektivy (Cinerama), zde se můžeme bavit o vizionářství, díky které film dosáhl úžasné hloubky a čistoty obrazu a i na dnešní poměry bezkonkurenční širokoúhlosti. Opravdu se jedná o pohlazení po duši a i díky tomu dokážu přimhouřit oko. ()
Název filmu vypovídá za vše. Některé části jsou svižné a zábavné,jiné naopak nudí. Zřejmě podle toho,který režisér měl tu či onu část po palcem. ()
Snad jen uvést nepřesný citát starého indiána „Až na nebi nebude jediný pták, v potoce jediná ryba a v lese jediný strom, tak bílý muž pochopí, že penězi se nenají“ ()
Tady se ani tak nejedná o klasický western, ale spíš o historizující snímek o tom, jak byl dobyt Západ. Do slova a do písmene dobyt. Skvělé herecké výkony, zajímavý příběh mapující celé jedno významné historické období dějin USA. Jedině s čím, se autoři nedokázali slušně ve filmu vypořádat je skutečnost, jak se dobyvatelé Západu ve skutečnosti vypořádali s původním obyvatelstvem. Jedno ze základních hesel dobyvatelů Západu totiž znělo, "mrtvý indián, dobrý indián". Takže pro tyto chybějící historické souvislosti snižuji hodnocení o necelou hvězdičku na 4,4. ()
Tentokrát si mírně nadhodnotím. Jak byl dobyt západ je totiž parádní film. Western přechází až do žánru historického velkofilmu s úchvatnými širokoúhlými záběry a davovými scénami. Navíc se jedná o historickou ságu jedné rodiny za kterou by se nemusel stydět ani seriál. A v neposlední řadě mapuje v pěti epizodkách pět různých období divokého západu během 50 let. Máme tu období pionýrů a divoce žijících trapperů, zlatou horečku a na ni navázaní podvodníci i deziluze, občanskou válku se vší krvavostí, nesmyslností a ztrátami. Pak přichází období "rozmachu" kdy bezohlední magnáti staví železnici skrz indiánská území i za cenu válek. A období civilizace, která je ale krátká na stále působící bandity. Když dojde na akci je úchvatná (divoká řeka, splašené stádo, indiánský nájezd či vlakové finále). Postavám jsem fandil a navíc ta plejáda herců spíše připomíná dávný československý přístup, kdy ve filmech hrály desítky hvězd. Stewart, Malden, Peck, Fonda, Widmark, Cobb, Wallach, všichni mají prostor, v menších rolích Morgan, Wayne či naopak neznámí Preston a Peppard. A přece se vše točí kolem dvou sester v podání skvělých Carrol Baker a Debbie Reynolds. Parádní starý biják a zaslouženě western roku 1962. ()
Pohádka o tom, jak stateční nezištní bohabojní běloši z Evropy, přišli osvobodit a zkulturnit ty zlé, divoké a primitivní rudochy...Přestože film obsahuje pár nezapomenutelných scén, jako celek to prostě nefunguje. Jízda na voru, záběry hor, útok indiánů na karavanu a později na stavbu trati s bizony a přepadení vlaku na závěr super, ale co je to platné, když je to celé odporná lživá budovatelská propaganda, navíc hrozně naivní, archaická a patetická, jak to umějí jen američani. Takže obrázky + megaširokoúhlý formát za 5*, příběh za 1*, patetická hudba za 1*, a celkové myšlenkové vyznění z jednostranného pohledu bělocha jednoznačný odpad. Jo a ty obrázky ze současnosti na závěr bych teda taky vypustil... ()
Velice slabý a nezáživný western. Začátek s Jimmym Stewartem je skvělý. Druhá část s G.Peckem ještě ujde. Ovšem přibližně od druhé poloviny se film vleče a neskutečně nudí. Nechápu účast tak zvučných jmen jako Stewart, Fonda nebo Peck. ()
James Stewart, připomínající svým bodrým bobrolovcem spíše vystoupení Erica Idlea, a spousta patosu kolem. Jinak ale velmi výpravné dílo, nacpané až po strop všemi myslitelnými hvězdami a hvězdičkami westernového žánru. Jako třešnička na dortu, se pak jeví jakákoliv akce, která je pokaždé uchopena velmi nápaditě a kvalitou i četností splňuje pravé šafránové parametry. ()
ambiciózní, ne vždy zcela vydařené (asi tomu neprospělo ani více režisérů), přesto o několik koňských kopyt lepší než současné pokusy o "realistický" western typu Prolomená stezka nebo Krajina střelců - 3,5 ()
Tady někteří režiséři zaspali dobu, hodně nevyrovnané. ()
Jak byl dobyt Západ je jeden ze dvou hraných filmů, natočený v systému Cinerama. Jedná se o širokoúhlý film o rozsahu 146 stupňů a přibližném poměru stran 2,65:1. Natáčelo se na tři 35mm filmové pásy, každá kamera měla čočku 27mm, neanamorfní. Obraz se poté promítal na zakřivené plátno třemi projektory. Vzhledem k zakřivení plátna byly krajní kamery při natáčení natočeny pod úhlem 45 stupňů ke středu. Problémem byla vzájemná synchronizace kamer a projektorů a nemožnost natáčet paralelní jízdy, které ošklivě zkreslují obraz. Dalším nepříjemným pocitem (ovšem možná v televizi, nikoli na plátně) je rychlé zmenšování postav, odcházejí-li od kamery. Cinerama ovšem umožňovala nádherné, zalidněné kompozice a v divácích nepochybně vzbuzovala úchvatné pocity, podle pamětníků byla prý lepší než dnešní IMAX. K tomu přidejte sedmikanálový zvuk, v 50. letech naprosto neuvěřitelný zážitek. Cinerama se ale pro hrané filmy nehodila. Co vadí, je statičnost. Překvapivě malá kamera se většinou nehýbe, nebo se nanejvýše posunuje v ose pohledu. Tento nedostatek tvůrci řešili rychlými střihy, které často nahrazují pohyb kamery. V čem Cinerama vynikala, byly úchvatné kompozice krajiny, kdy vidíte do široka do daleka. Jak byl dobyt Západ je western poněkud zvláštní. V pěti kapitolách sledujeme osidlování Západu od prvních "otců-poutníků" přes peripetie občanské války až po nelítostné krále železnice. Vše zakončí přepadení vlaku. Zajímavost postupně klesá, rozhodně ale na počátku překvapí silné ženské postavy. Pak roste míra patosu, nikdy ale nepřekročí únosnou mez. Pro fanoušky filmové technologie skoro povinný film, pro ostatní mírně nepovedený western, plný hvězd (některých si skoro nevšimnete), který mohou přežít bez duševní újmy. ()
Široký formát nad obsahem. Ač jsou ty scenérie, kulisy a kostýmy opravdu nádherné, tak bez silných příběhů nemá takto dlouhý snímek dostatečně nosné základy. O čtyři roky starší Velká Země je nejen vizuálně krásná klasika, nýbrž i dějově a tematicky velmi poutavý epický western. Jelikož je tento film o osidlování západu tak slunný, idealizovaný a naivní, tak je mi zatěžko označit ho za fresku. Spíš se mi krade na jazyk slovo lež nebo propaganda. V ději není ani slovo o odporné genocidě původních dobyvatelů, o nemocích, které s sebou běloši na kontinent přitáhli, o hamižnosti, pokrytectví, krutosti a rasové povýšenosti. Co ale čekat od oslavné sračky z roku 1962. Vlaková loupež v závěru je však úchvatná. To se musí nechat. ()
Nádherný a nadčasový westernový epos,který přetéká nádhernými scénami a charismatickými hereckými osobnostmi,které ten film táhnou neskutečným způsobem.Je to velkolepé,má to příběh,emoce i skvělé postavy a já nechápu,proč ten film zná tak málo lidí a proč jej mnozí z těch,kteří jej viděli,tak zbytečně podceňují.Pro mě jeden z nejúctyhodnějších a nejpůsobivějších amerických westernů všech dob a hotovo. ()
Až přímo tragický nedostatek osob ženského pohlaví výrazně urychlil dobývání Divokého západu. ()
Nejedná se o rodokapsový western. Snímek je vlastně takovým historickým životopisným melodramatem čtyř generací a jejich postupné osídlování Ameriky. Vizuálně se tu sází na umění, což dokazuje nejen vynikající kamera snímající nádherné scenérie, ale i herecké výkony hvězd oné doby. A tak se tu lze setkat s herci, kteří mají s westerny nemalé zkušenosti. Snímek se řadí mezi klasiku všech klasik. ()
Obrovské a krásně rozkouskované dílo, kde jsou snad všichni herci, kterých se Westerny týkají. Bitevní scény nemají chybu, zvláště ta poslední :). ()
Rozmáchlá freska zachycující období, kdy vznikala země zaslíbená, země neomezených možností, země, kde si každý může splnit svůj sen, Amerika. Jedná se o mozaiku příběhů propojených společným tématem "dobývání Západu" a postavami jedné konkrétní rodiny. V podstatě je to povídkový film, čemuž odpovídá i předloha, a jednotlivé segmenty mají na svědomí i 3 různí režiséři. Máme tu vše, co by člověk k danému tématu očekával - osadníky, hledající štěstí v nové zemi, zlatou horečku, budování železnice, indiány, válku severu proti jihu, pistolníky, šerify a desperáty. Film se odehrává v nádherných exteriérech a opravdu se na něj hezky kouká. Po právu byl snímek nominován na Oscara za kameru, výpravu a kostýmy. Stejně tak oprávněný je Oscar za střih a zvuk. Oscara za scénář už chápu méně, protože právě tady je podle mě zakopaný pes. I když na vině není možná scénář, ale způsob, jak se tvůrci rozhodli s látkou naložit. Na to jak je film dlouhý, na mě působil hrozně zkratkovitě a roztříštěně. Jednotlivé příběhy jsou jen tezovité, vesměs nezajímavé, s postavami se nestačíme často ani pořádně seznámit. Máme tu několik opravdu úžasně natočených scén (útok indiánů s pomocí bizonů či jízda peřejemi), ale na druhou stranu i hluchých míst. Rozhodně nejzábavnější je závěrečný segment s výborným Eli Wallachem a přepadením vlaku. Ale ani ten nepřeklopí výsledné hodnocení výš než ***. ()
Související novinky
Coeni míří do televize
David Fincher, Martin Scorsese, Steven Soderbergh nebo Frank Darabont jsou na malé obrazovce jako doma. No a teď tu máme další velký úlovek - bratry Coenovi. Oscaroví režiséři natočí minisérii The… (více)