Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vysnít si krásnou budoucnost je jediný způsob, jak přečkat krutou dobu války... Válka si vybírá svou krutou daň, kterou musí platit všichni. Zejména tvrdě dopadá na malou slovenskou vesnici, kde se zápas o holý život stává zkouškou lidského charakteru. Pro dva zchudlé kamarády Jakuba (M. Geišberg) a Maja (M. Zednikovič) je protloukání se bídou více než těžké. Jakub odněkud na své káře rozváží kyselku pro celou vesnici a žije v polorozpadlém domku se svou sestrou Terezou (E. Vejmělková), jejíž opatrovatelkou a průvodkyní životem je zkušená žena Mara (Z. Studenková), co se zaopatřuje penězi od svedených vojáků. Majo je zase nalezenec a bezdomovec, který dělá, co se zrovna namane, aby přečkal další den. Jedinou útěchou jsou pro dva nerozlučné přátele kolující zkazky o jakési zemi zaslíbené, kde není bída ani hlad a kam by se oba mohli vypravit. Jenom tato samotná vize, idea ony dva i zbytek vesnice drží na nohou, a dává jim naději v lepší zítřky. (Česká televize)

(více)

Recenze (44)

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Jak už je u Párnického zvykem, natočil velmi povedený film, kterému však k dokonalosti zase cosi chybí. Vyšel pokus o zasazení do poetického rámce, ale možná bych ocenila větší vyhranění (nebo souznění, to již dle libosti tvůrce) se Slovenským štátem. Takhle sice tvořil součást děje, ale nikoliv nedílnou, leč zřejmě měl být důležitou složkou, což skutečně nebyl. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Občas mi vadila kamera, chvíli sem, chvíli tam. Tento film je tak divácky náročný, že jsem chvílemi poklimbával. Děj přešlapuje, nikam se neposunuje a ono vlastně ani není kam. Je to spíše sbírka příhod, každá je jiná, každá má jiný konec, většinou truchlivý. Teprve až na konci filmu se dá říci, že k něčemu konečně dosměřoval, ale to už je pozdě. A Samozřejmě, že i tento závěr musel režisér dodrbat jakýmsi rádoby psychem. Čímž se připravil i těch dvacet procent co jsem chtěl dát. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

Normalizacia v roku 1985 v byvalom Ceskoslovensku zarezavala do vsetkych oblasti zivota spolocnosti /politika, radio, televizia, noviny, kultura/ a tak sa tocili taketo nicnehovoriace priemerne filmy. Marian Geisberg este celkom vedel hrat, a Zdena Studenkova bola fajn, ale inak sa nic nedeje a nuda dostala neprirodzene vela priestoru. Nic nehovoriaci normalizacny priemer, po ktorom sa pravom zem zlahla hned po natoceni. 50 % ()

Biopler 

všechny recenze uživatele

Ničnehovoriaca koláž príbehov postavičiek, ktorým sa akoby nechce žiť. Všetci sú otrávení, no túžiaci po šťastí. Všetci prešľapujú na mieste, v dedine, ktorá je naturalisticky vykreslená. Zaujme ešte jeden veľmi pekný hudobný motív dvoch priateľov žobrákov, ktorí sa nevedia i nechcú rozhýbať. Záver, ktorý nie je viac ozrejmený, myslím strojcu útoku, je čudný, no nejako to musel Párnický zapichnúť. ()

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Slovenský venkov v období fašismu a soužití lidí v takovéto nelehké době v silném příběhu filmově laděného do poetiky. V Česku vzniklo mnoho takových snímků a na tomto příkladu je vidět, že i slovenská kinematografie se má čím pochlubit. Myšlenka a vůbec celá filozofie příběhu může být jako obvykle pro mnohé velmi těžkopádná, ale kdo danou látku správně uchopí, užije si snímek v celé své kráse a podstatě. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • V čase 22:28 se na silnici objevuje špatně smytý přechod pro chodce, který by správně neměl být ve filmu vůbec vidět, protože za druhé  světové války se ještě vodorovné označení přechodů nepoužívalo. První „zebry“, tak jak je známe dnes, se začaly na silnicích objevovat teprve až v roce 1952. (Stefi_836)
  • Súčasťou úvodných titulkov k filmu bol text: "Rozprávanie o hľadačoch šťastia". (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
  • Film sa natáčal v obciach Lednica, Kšinná, Vaďovice, Lubiná a Stupava. (corona)

Reklama

Reklama