Reklama

Reklama

Nejznámější román F. Scotta Fitzgeralda Velký Gatsby (1925) nebyl zprvu právě populárním čtivem, i když během jednoho roku od prvního vydání vznikla divadelní adaptace, již na Broadwayi režíroval George Cukor, a podle ní také hollywoodský film režiséra Herberta Brenona, jenž se bohužel nedochoval. O pár let později byla kniha prakticky zapomenuta a teprve po dalších, poválečných vydáních se dočkala zaslouženého uznání i čtenářské obliby. Kniha zachycuje „jazzový věk“ bouřlivých dvacátých let, kdy nečekaná hospodářská prosperita byla často vykoupena ztrátou morálních hodnot a kdy „stará“ aristokracie těžce snášela nastupující konkurenci z řad nejrůznějších zbohatlíků, z nichž mnozí byli zapojeni do bujícího organizovaného zločinu. Podruhé byl román zfilmován v roce 1949 (režie Elliott Nugent, titulní role Alan Ladd) a potřetí v roce 1974 (režie Jack Clayton, titulní role Robert Redford). S ještě větším časovým odstupem, až v roce 2013, vznikla zatím poslední verze, režírovaná australským tvůrcem Bazem Luhrmannem, v níž si hlavní postavu zahrál Leonardo DiCaprio. Na rozdíl od svých předchůdců měl Luhrmann k dispozici pokročilou technologii digitálních efektů, jež mu dovolila mimořádně přesvědčivě zrekonstruovat dobové reálie i tehdejší atmosféru New Yorku a jeho nejbližšího okolí. I ostatní postavy hrají známí představitelé Carey Mulliganová (Daisy), Tobey Maguire (vypravěč Nick Carraway) a Joel Edgerton (Tom Buchanan). Největší devízou snímku je však jeho promyšlená vizuální stránka, která byla mj. vyznamenána Oscary za nejlepší výpravu a kostýmy, jež vytvořila režisérova manželka Catherine Martinová. (Česká televize)

(více)

Videa (28)

Trailer 1

Recenze (1 783)

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Prosluněné a barevné scenérie na mě zabírají, což znamená, že je tenhle film přesně pro mě. Je to totiž natočený tak výborně, že po technologické stránce si nemám nač stěžovat. Příběh jsem ze začátku chápal jak koza petržel, jelikož jsem knižní předlohu nečetl. Ale ať už jsou původní postavy jakékoli, tak ty filmové jsou ztvárněni naprosto famózně. DiCaprio byl vždycky skvělý herec, takže vlastně předvádí svůj klasický, leč nezapomenutelný, výkon a hravě zastíní všechny ostatní. Filmově jde o unikátní dílo, ovšem ten příběh mě tak trošku nudí...70% ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Tím problematičtější film, čím víc budete očekávat klasickou adaptaci klasické knihy. Nicka svět newyorské high society znechucuje a přitahuje zároveň. Svou ambivalentní pozici člověka nacházejícího se uvnitř i vně, člověka, který (ne)chce být součástí vyprávěného příběhu, si uvědomuje a nejen, že ji reflektovat dokáže – on ji ve vlastním zájmu reflektovat musí. Hluboce osobní vztah vypravěče k „jeho“ příběhu a postavám je zdůrazněn skutečností, že zpětné rekonstruování toho, kým vlastně Gatsby byl, pro Nicka představuje formu psychoterapie (podobně jako v Občanu Kaneovi představovalo snahu o nalezení pravdy pátrání po významu slova „poupě“). Vzhledem k nápadným náznakům, že Nick představuje Fitzgeraldovo alter-ego, stává se psaní (resp. pře-vyprávění) coby forma terapie jedním z klíčových motivů filmu. Také vztahová linie mezi Nickem a Gatsbym (nápadně vybízející ke queer čtení) je nakonec tou nejautentičtější a společně s terapeutickou rovinou vyprávění odůvodňuje dvojí zakončení filmu. ___ Podobně jako vypravěč, také Luhrmann s postavami soucítí a přitom je umisťuje do technicolorově nadrealistického světa velkých studiových filmů a tím mění na pouhé abstraktní ideje. Gatsby je zde pouhou esencí americké mentality (zarputilá, sebedestruktivní snaha dosáhnout určitého ideálu) a DiCaprio ho podle toho hraje. ___ Zvýraznění vyprávěcího rámce oproti knize (ve které Nick prostě vypráví a není podstatné, proč a ke komu) není samoúčelným pokusem vnést do příběhu trochu bulvárních podtextů – rytmizuje vyprávění (k „vystoupuvání“ z příběhu dochází v pravidelných intervalech) a ovlivňuje jeho styl. Zpočátku Nick, fascinovaný všemi novými podněty a mající potřebu rychle ze sebe dostat všechny dojmy, mluví o překot. Střihy jsou prudké a nečekané a záběry tak krátké, že je obtížné se v nich zorientovat (na každou větu málem připadá samostatný záběr). Kamera se nepřestává hýbat a ve větší míře než později ve filmu používá Luhrmann prolínačky, čím vzniká dojem, že se jeden záběr přelévá do dalšího. Obrazy se třpytí, oslňují nás sytými barvami a CGI efekty. Význam sirkovsky excesivní práce s barvami si uvědomíme později, kdy vyjde najevo, proč byla Myrtle charakterizována červenou a Gatsby modrou nebo proč je důležité vědět, jakou barvu má Gatsbyho auto. Stejně rozbujelá jako vizuální složka vyprávění je také zvuková stopa. ___ Volba songů představuje nejnápadnější (resp. nejhlasitější) spojku mezi dobou vyprávění a dneškem. Producentům soundtracku se přitom podařilo vybrat skladby, které si lze představit jako současné alternativy k hudbě, která byla populární v bouřlivých dvacátých letech, i když je v tom opět patrná jistá nadsázka (záběr na auto plné černochu doprovází drsný gangsta rap). Žánrově pestrý soundtrack nadto představuje dobrý prostředek k mapování náladových proměn, jež film prodělává. ___ Teprve poté, co se Nickovo vyprávění ustálí a zacílí na Jaye Gatsbyho coby muže zosobňujícího limity americké touhy po úspěchu, styl filmu se zklidní, zklasičtí. Záběry jsou delší, slovník vypravěče barvitější (s čím souvisí také fakt, že Nick začne namísto mluvení psát na stroji), nasvícení scén přirozenější. Společně se zpomalením tempa se mění primární inspirační zdroje. Zatímco hlučná a křiklavá první třetina těží z muzikálů Busbyho Berkeleyho (a řekl bych, že také z extravagantních francouzských velkoprodukcí od Marcela L’Herbiera a jiných poetických realistů), postupně se film přes odbočky ke gangsterce, k dobrodružnému nebo k válečnému filmu dostává ke kombinaci sociálního dramatu (Ecce homo!) a melodramatu. Vzhledem ke zdvojnásobení milostné linie jde však spíš o ironický komentář melodramatického žánru (nápovědou, že to celé Luhrmann nemyslel zcela vážně, budiž bazénový záběr z finále filmu, odkazující k prvním minutám jedné z nejkousavějších hollywoodských satir). ___ Vinou neživoucích postav, vinou přílišné opatrnosti, aby divák přesně pochopil, oč v příběhu běží, je Gatsby filmem emocionálně netečným a úsměvně polopatickým. Není však nekoncepční slátaninou pro milovníky hezkých třpytivých objektů a drahého šampaňského (jedné konkrétní značky), třebaže tak, zrádně, napoprvé působí ještě více než dřívější Luhrmannovy pokusy učinit minulost přítomností. 80% Zajímavé komentáře: POMO, Bluntman, Psema, Davson () (méně) (více)

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

,,VĚDĚL JSEM, ŽE KDYŽ TUHLE DÍVKU POLÍBÍM ... BUDU S NÍ SPOJEN NAVŽDY......“ /// Naleštěnej vizuál, kterýmu určitě podlehnou povrchní osoby, jako jsem já, kterým úžasný filmový představení nablejskanýho a vyvoněnýho prachatýho světa zatemní mozek (á bacha… to je zase myšlenka…) a místo emocí budou hledat způsob, jak onoho života dosáhnout (jen pro pořádek - plán Daniela Luga je na hovno…). Pak je tu příběh, kterýmu šéfuje Caprio (naštěstí mu brzo zdatně sekunduje J.Edgerton), kterej je plnej životní lásky a bohatství. Takže vlastně další gigantický filmový pozlátko, kterýmu bych i díky tomu, že je lehce prázdný, při druhým shlédnutí s lehkým srdcem fláknul vo hvězdu míň. Ale, když tohle je můj první Gatsby. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsal v roce 1925 Francis Scott Key Fitzgerald jsem nečetl. 2.) Neviděl jsem ani 4 předešlý adaptace. 3.) Mám mimořádnej dar doufat. A věřit ženskejm. 4.) Thx za titule ,,-OverLord-“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Konečně se někdo nebojí smysluplně a s plnou parádou říct, jestli byl Gatsby opravdu velký, nebo ne. *** Filmů, které dovedou ve všech nuancích vystihnout klíčové dilema románu, a nadto je skrze svou interpretaci důsledně a divukrásně předvést, s neopakovatelnou grácií, po svém, není mnoho (napadá mě ještě snad Abrahámovo údolí jakožto specifický a podivuhodný komentář k Paní Bovaryové). *** Pokud tedy jde o obsah - kniha ani zdaleka není tak odvážná a vyostřená či vypjatá, má-li předvádět onen ambivalentní naturel páně Gatsbyho, a proto ve chvíli, kdy vyvstane otázka jeho velikosti, čili jakým člověkem vlastně byl, zda opovženíhodným bonvivánem a dandym, či nepochopeným géniem, čtenář je bezradný, protože bezradný a jaksi rozplizlý byl i román, způsobem podání, dotýkání se a popisování Gatsbyho... Naopak film vás v tomhle nenechá na holičkách - ale nerozhoduje za vás, nemoralizuje a nevysvětluje, nicméně dovede Gatsbyho vykreslit tak životně, smyslně, že něco cítit musíte, budete jím nutně dotčeni. Přestože je jen na vás, co chápete velikostí, tady máte živoucí materiál se rozhodnout. Až bych řekla, že tak nějak by to byl Fitzgelrald rád napsal, s takovým efektem, kdyby byl s to. *** A co se týče formy, Luhrmann tu velice překvapivě dozrál k uměřenosti - jeho v upřílišněnosti a přebujelosti až zastrašující nápady, jak vizualizovat sensualitu a emoce, živelná kreativita a mnohdy až hrůzostrašná megalomanie Moulin Rouge se tady nechávají zkrotit a ujařmit, a poslušně se podřizují ději příběhu, prožívání a konání jednotlivých postav, popisům dobových situací či dramatickým zvratům zápletky; režisér se už nenechává bezuzdně unášet, a o to silněji se může nechat unést divák. Kde Moulin Rouge bylo dílo rozpustně navržené a stvořené k donekonečna se vrstvícím labužnickým orgiím, kochání se a tonutí v opilých radovánkách, následných nevyhnutných mdlobách podroušeností, v závratných propadech do zlých kocovin a bolestivých zajetí v pobledlých, mdlých vystřízlivěních - a bylo zřejmé, že režisér si vybral téma, které mu dovolí ve stylu věčného kabaretu zahlcovat sebe i druhé neúměrností fantaskních, karnevalových výstředností a salvách panujících emocí -, tady je naproti tomu neúměrnost striktně (byť nepochybně s touže radostí) využitá pouze tam, kde logicky ilustruje přísnou interpretaci klasického příběhu velké literatury. Tím, že si Luhrmann vybral Gatsbyho, si na sebe upletl bič a zkrotil s ním svou sílu ke chvále výborně soustředěného, byť co do originality a dechberoucnosti technik a nápadů neméně překvapivého díla, jež nejúporněji působí svou silou právě tím, jak svou sílu zkušeně krotí a zase popouští. *** ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

"Veľký Gatsby" je zvláštny film, natočený podľa zvláštneho románu, ktorý napísal v roku 1925 spisovateľ Francis Scott Fitzgerald. Je to útla, ani nie dvesto stranová, knižka. Skôr ako som si pozrel film, tak som si prečítal literárnu predlohu. Toto vraj klasické dielo na mňa vôbec nezapôsobilo. Zdalo sa mi to nudné a plytké. Napriek tomu som si o dva dni na to pustil rovnomenný film, ktorý v roku 2013 natočil režisér Baz Luhrmann. Verne sa pridržiaval Fitzgeraldovho románu. Nevynechal, neprerobil, ani nepridal žiadnu scénu, v mnohých pasážach doslova cituje dialógy použité v knihe. Zo stosedemdesiat stranovej novely vznikol stoštyridsaťpäť minútový veľkofilm. Pri jeho pozeraní som sa nudil rovnako ako pri čítaní. "Veľký Gatsby" (The Great Gatsby) je bezobsažný nablískaný pseudoromantický príbeh, ktorý môže očariť snáď iba Američanov. Chladný, povrchný, ale za to giganticky megalomanský. Ja tento snímok oceňujem tromi hviezdičkami len kvôli jeho vizuálnej stránke a výborným hereckým výkonom. *** ()

Galerie (212)

Zajímavosti (46)

  • Scénu filmu - situovaného do roku 1922 -, v níž se poprvé objeví Gatsby (Leonardo DiCaprio), doprovází slavná "Rapsodie v modrém" George Gershwina. Premiéra této skladby se však odehrála 12. února roku 1924, kdy ji v newyorské Aeolian Hall na koncertu pod názvem "Experiment v moderní hudbě" zahrál Palais Royal orchestr Paula Whitemana, známého jako Král jazzu. (Aelita)
  • Většina filmu byla natočena v ateliérech se zeleným nebo modrým plátnem, přičemž pozadí a kulisy byly později přidány trikově. (Dio_Padre)

Související novinky

Po Velkém Gatsbym za Elvisem Presleym

Po Velkém Gatsbym za Elvisem Presleym

04.05.2014

Muži v černém nás sice naučili, že „Elvis není mrtvej. Odletěl domů.", tohle zakončení ale u jeho nové biografie nečekejte. Ve Warner Bros. ji totiž chystají s muzikálovým klasikem Bazem Luhrmannem … (více)

Oscarové nominace 2014

Oscarové nominace 2014

16.01.2014

Dnes odpoledne vyhlásila Akademie filmového umění a věd (AMPAS) ústy své prezidentky Cheryl Boone Isaacs a herce Chrise Hemswortha nominace na Oscary pro letošní rok. O prvenství v počtu nominací … (více)

PF 2014

PF 2014

01.01.2014

Zima dlouhá, léto krátké, Vánoce bez sněhu a v sedmi stupních. Ale uznejme, že na výborné filmy byl rok 2013 štědrý. Rivalové, Gravitace, Star Trek: Do temnoty, V zajetí démonů, Zmizení, druzí Thor a… (více)

Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz

Nej filmy roku 2013 dle ČSFD.cz

29.12.2013

Seznam nejlepších filmů roku 2013 dle ČSFD.cz si můžete nechat zobrazit ve specifičtějším výběru Žebříčků, a to i zvlášť pro jednotlivé žánry. V celkovém žebříčku divácké líbivosti vedou s úžasnými… (více)

Reklama

Reklama