Víkend

Na film sa pozerali dvaja ludia. Vystudovany filmovy teoretik - elitar, clen Klubu Narocneho Divaka s este stale nevyjasnenou sexualnou orientaciou, ktory navyse rad zongluje s odbornymi terminmi z filmovej teorie, takto si dokazuje intelektualnu nadradenost nad laikmi - nedoukmi : - bude to cesky, lebo som cechoslovak : " Prave jsem byl yntelektualne konkverovan ultimativni, dekadentne hypnotickou kompozici profundalne metaforicke gastroenteralni kvintesence, ma exaltace graduje k infinite a erektilne laska mou exklusivni percepci estetiky ezotericna". Hned vedla neho sedi laik nedouk, ktory cumi na filmy preto, abych sa bavil . "No Typico, to bola ale velka tepla smradlava sracka. To som zase stupil do velkeho smradlaveho hovna"! 4 % (11.10.2016)

Překvapivě skvělá panelstory o tom, co se může stát mezi dvěma muži za jeden víkend. Film jsem sledoval se směsí zvídavé dychtivosti a blazeované znuděnosti, protože mám pocit, že sexuální orientace už dávno není nic, co by vůbec stálo za řeč. Ech, homosexualitu podle mě řeší snad už jen lidi, pro které je velká věc už jen slovo SEX. Na Víkendu nejvíc oceňuji kameru, dialogy a herecké výkony, naopak můj dojem trochu sráží jistý náběh k onomu strašnému filmovému klišé současnosti, že mezi dvěma lidmi - lhostejno jakého pohlaví - nemůže proběhnout čistě jen sex, aniž by to nebylo vzápětí poznamenáno nějakými emocemi. Panebože, proč lidi nemůžou prostě podléhat takovému primitivnímu pudu bez jakéhokoli básnění o citech? (29.09.2012)

Syrovější variace na Before Sunrise. Chystal jsem se k tomu docela dlouho a nakonec jsem nelitoval. Režisér Andrew Haigh umí perfektně zachytit atmosféru města (zde Nottingham) a herci jsou příjemně civilní. Skvělé dialogy zachycené ze života. Pod povrchem banálních epizod se skrývá emotivní (ovšem nepatetická) výpověď jednoho víkendového vztahu. (10.02.2014)

Tohle je za plný počet bodů a to bez kompromisů. Jednoduchý film bez hudby a se skorodokumentární, nicméně nenápadně velmi chytrou, kamerou a scénářem, který tiše ohromí svou úderností, má sílu prvního májového polibku pod rozkvetlou třešní. A to hlavně kvůli hereckým výkonům. Jeden z mála filmů, kdy chci věřit, že ta láska byla opravdová. Bolestně upřímná výpověď, která je očišťující. Dechberoucí scéna, kdy jsou polibky už tak sladké, že nejdou unést a jediné, co zbývá, je, dívat se sobě navzájem do očí. ____ KOUSEK DĚJE Bože, kluci, ten víkend jste si měli prodloužit! Málokdy se vidí, takhle natočená láska. ______Vlastně je to příběh o jednom dotaženém a jednom neúspěšném comig outu. Protože nesmělému Russellovi se konečně podaří přijmout fakt, že je gay, zatímco extrovertní Glen, přestože je to zcela zjevné, si nepřipustí, že to, co tak zoufale chce, je vztah. Pořád se bojí, zatímco Russell už ne. (04.05.2014)

Víkend vás jednoznačně vtáhne - detaily tváří, herectvím (Chris New prohlásil, že Andrew Haigh ho nechal scény hrát zcela podle sebe - žádné "teď se rozbreč" nebo "tohle musíš zaječet") a jednoznačně špičkovým scénářem. Konečně se v jednom jediném filmu koncentruje všechno queer ve správém poměru - queer čtení, sex, strach z vlastní orientace, střet homosexuálního a heterosexuálního světa, "divno" a snaha překonat to "něco", co může být pro každého něčím jiným. V zásadě jeden dlouhý, nekončící, emocemi nabitý dialog dvou hlavních postav se snaží v 96 minutách udělat průřez vnímáním gayů (gay vs. gay, vs. společnost...) a opět otevřít lidem oči. Je to zatraceně dobrý dialog, ale vždycky se najdou lidi/diváci, kteří nepřenesou přes srdce jinou škatulku než "heterák". A přitom z "heteráka" by taky mohla být hezká nadávka... a že jsou ve Víkendu až příliš explicitní sexuální scény? Ve kterém hollywoodském škváru nejsou? Je jedině dobře, že se tomu Víkend nevyhýbal, protože je potřeba říct "tohle není divné", tohle je "normální". A co je "normální"? "Normální je všechno, co za normální uzná společnost". Co uznáváme my? (06.07.2011)