Do Říma s láskou

Řím byla krásná volba ale samotný film mě příliš nezaujal, v některých částích mě i nudil. Postavy Aleca Baldwina, Ellen Page a Eisenberga mě nebavily, naopak výborná byla puttana Penelope Cruz a Roberto Benigni. (12.02.2015)

Woody opravdu v posledních letech ztrácí dech a já si už po několikáté kladu otázku: „Proč musí každý rok natočit jeden film?“ Jeho fanoušci si v tom opět najdou to své a film je snad ani výrazně nezklame, nicméně je to jaksi stále dokola a dokola to samé a ono se to časem přejí. Ten samý styl vyprávění, podobné obsazení, stejné typy postav, stejný styl kulis (výlet do evropské či světové metropole) a tak dále. Podobně jak se stejnými a neoriginálními (ano, i ve spojení s Woodym se takové slovo nabízí) filmy klesá jejich zábavnost, klesá i počet hvězd - dnes je to za dvě. (04.04.2017)

Za celý film dvě vtipné Allenovy hlášky a krásné záběry Říma, jinak totální zklamání. Nadsázka a fantaskno, které fungovaly v Paříži, jsou tady absolutně nemoderní a násilně naroubované. Postavy ploché až absurdní (co to měl představovat ten Alec BAldwin - starší alter ego mladého architekta?), žádná nemá prostor, aby se někam vyvíjela, a poselství šustí papírem, jak je klišé. (22.07.2012)

Woody jede na stejné vlně jako v předchozích třech evropských destinacích. (24.07.2012)

Když jsem se v nejmenovaném periodiku dočetl, že Woody v novém filmu „hřebejkovatí“ (jestli to přední český filmař četl, musel se dmout pýchou), zhrozil jsem se. Je asi logický, že když jsem nesdílel všeobecný nadšení z loňské zastávky v Paříži, římská session se mi líbí velmi. Žádné nadpřirozené prvky, nostalgie v rozumných dávkách a ředěná osvěžujícím cynismem, nepřerušovaný proud povedených vtípků (včetně těch vpravdě funerálních) a hlavně přítomnost dlouho absentujícího Woodyho-herce, jenž * přestože se začíná tvářit jako Boris Rösner a podle nepřítomného výrazu bych soudil, že ho stihl osud Vala Waxmana * je přes zdánlivě chatrnou konstituci stále ve skvělé komediální formě. Ačkoliv mi při předzvěsti povídkového filmu proplétajících se osudů vstávaly dopředu vlasy hrůzou, skvěle napsané dialogy a za poslední dobu s přehledem nejlepší casting (vzpomínající Alec Baldwin cynicky exceluje, Eisenberg se zoufale tváří na jedničku, patetický Roberto Benigni a do prostoru trčící Penelope Cruz) a samozřejmě turisticky příjemná procházka po městu měst dělá z filmu dobrou náladou nabíjející entitu. Ke všemu tomu dobru je znát, že i když je nešťastný stařík Woody, bojící se důchodu jako čert kříže, obviňován z toho, že jede Evropou na autopilota, má stále v zásobě řadu trumfů, mezi nimiž tentokrát alespoň pro mě vyniká to, jak naložil se svou eklektickou znalostí klasiků: Obligátní á-zet-kvízové citace vložil do úst postavě, jejíž povrchnost je jaksi jedním z hlavních témat (Ellen Page, iritující výjimečně v souladu se scénářem). Sebereflexe je fajn. Nadšení, a šel bych snad i podruhý. Doufám, že Kodaň není drb. Cesta na sever? Směr Fårö? (11.08.2012)

Ještě, že jsem nedal na kritiku mnoha recenzentů. Báječný, pozitivní, svižný zážitek. Perfektní dialogy, skvěle napsané charaktery. Sám Allen si svou na tělo napsanou roli užívá a je radost ho sledovat. Čtyři povídky, kdy ani jedna není slabší a všechny jsou neskonale zábavné. A navíc vše je perfektně ukončeno. Velkým problémem současných filmů je jistá nedořečenost, ovšem tady snímek začne a taky skončí a navíc má celou dobu co říct. Atraktivní náměty i zápletky s malým množstvím poselství. Allen svým způsobem dokonce ukazaje absurditu života celebrit. A to v povídce s geniálním Benignim, jeho herecký projev mě pobavil asi nejvíc. Ostatně povídku se zpěvákem, který umí zpívat jenom ve sprše a objevuje se tak ve slavných áriích, to může napadnout jenom Woodyho. Jeho neúnavnost a dostatek nápadů mě nepřestane překvapovat. Co se týče obsazení, tak nemůžu jinak než zvednout palec nahoru. Od u zákazníků velmi oblíbené prostitutky Penelope Cruz přes milostného guru Aleca Baldwina až po překrásnou Alessandru Mastronardi. Příjemné, atraktivní prostředí zamilovaného a kouzelného Říma má nemalý podíl na výsledném produktu. Nejlepší reklama pro turisty. Zkrátká celý ten tón a zabarvení mi neskutečně sednul. Po dalším zhlédnutí možná půjdu s hodnocením ještě výš. [viděl v kině] [85%] (12.08.2012)

Nebýt tohle Allen, tak bych možná byl shovívavější, ale tenhle neurotický genius si nasadil laťku tak vysoko, že když natočí průměrný film, je to tak trochu zklamání. I tak ale Řim stojí za vidění - pro scénky s Benignim (které šly až do absurdna) a faktu, že mladý Eisenberg je celý Woody. PS - Penelope Cruz zraje jako víno. 6/10 (26.11.2012)

Nikdy jsem nebyl příznivcem Woodyho humoru, až na některé výjimky, ale tohle se mi kupodivu líbilo. Bylo to takové více evropské, než americké... Nejvíce mě samozřejmě zaujala povídka s Benignim, ten je za poslední roky hodně vzácný. Ale také povídka se sprchujícím se pěvcem ( skvělý fór ). Vidím, že stárnoucí Allen hodně polevil. Už se s tím nesere, samé polocelky, skoro žádné detaily... bum bum a je film, na který se dá koukat... Místy trochu nuda, hlavně ze začátku a možná zbytečně moc postav. Kdyby o jednu povídku ubral (třeba tu s herečkou), nezlobil bych se... (05.05.2013)

1956 - La fortuna di essere una donna (Blasetti) - on se jí chce "zbavit", tak ji dohodí kamaradovi. Všichni tři si vyjedou na výlet k ruinám za Římem. Pak je ale z toho "dohození" nešťastný, protože se mu ta herečka/modelka líbí... 1952 - Lo sceicco bianco (Fellini) - mladý manželský pán přijede do Říma. Jeho vážení příbuzní mu připravili program, včetně soukromé návštěvy Vatikánu. Ona se ztratí ve městě a potká se s partou filmařů. Hlavní herec je jejím idolem, a tak se nechá přesvědčit, aby ten den strávila s ním... (06.05.2013)

Tak tohles, milej zlatej Woody, trošku posral. Chceš mi tu naservírovat komediální romantický film z Říma a přitom se ti povede romantika stěží a komedie s odřenejma ušima... Film rozdělíš do několika epizod, které by měly potenciál, kdyby byly aspoň trošku propojené. Takhle je zajímavá pouze snad ta, kde sám hraješ (toho docela vtipnýho, ambiciózního a na Řím nasranýho fotříka). Zbylý příběhy se neskutečně táhnou, moc nemaj hlavu ani patu; a nezachrání to ani tak skvělý obsazení herců – fakt jsem čubrněl, koho všeho se ti sem podařilo dotáhnout. Je to ale škoda, tvůj vejlet do Itálie měl potenciál, ale tys ho chytil za špatnej konec. (29.12.2013)

Woody vždy točil filmy s pořádně zapletenými zápletkami.Ale tohle už hraničilo s chaosem.Myslím že na Woodym je už znát opravdu věk.Nejsem si jistá zda tím neustálým máváním rukama do taktu řeči kterou pronášel není zoufalé gesto dostat ze sebe řečené anebo to byla hraná gesta dirigenta. (26.06.2015)

Toulouse, červenec 2012. Woodyho římská novinka se formou nese v duchu jeho několika posledních filmů. Je to nádherně vypadající pohlednice z malebných ulic, náměstí a interiérů překrásného města, defilé hereckých hvězd, nenáročná groteska s místy opravdu absurdním humorem, je to film, který postrádá jakýkoli dramatický rozměr (komedie extra virgin) či nějaký jiný záměr, než bavit a lahodit smyslům (na rozdíl právě od posledních Woodyho filmů). Pokud ho uvidíte s partou v příhodném složení (včetně Itala a Španělky) a náladě, jako jsem měl to štěstí já v pohodlném toulouském alternativním kině ABC, bude tenhle snímek pro vás i úžasným zážitkem. | 75% P.S.: Pořád si ale myslím, že onen nápad se zpěvákem pod sprchou byl zcela zřejmě "přejat" z komedie Čínská lázeň (1999). (30.07.2012)

Velice zajímavě pojatá dovolená (prázdniny) v Římě, hodnocení 80% je z jednoho prostého důvodu, miluji Řím, letos jsem tam byl poprvé a město mi učarovalo. Beru toto Woodyho dílo jako poklonu italské kinematografii, městu, jeho lidem, všem těm báječným příběhům, které se ve Věčném městě den co den odehrávají. Čtyři zajímavé povídky by možná vydali na čtyři samostatné filmy, Allen se rozhodl je skloubit do jednoho velkého prázdninového dobrodružství, které je prodchnuto láskou a milostnými avantýrami, ve každém slově, které je zde proneseno můžeme vidět Woodyho minulé (lepší) filmy, zdá se mi také, že v každé povídce vystupuje svým způsobem Woody Allen, i když ho hraje jiný herec... Takových poznatků bych mohl napsat více, ale myslím si, že je zbytečné vše příliš pitvat. Stačil mi krásný pocit, že jsem v Římě, mám rád všechny postavy filmu a musím upřímně říci, že jsem se dobře bavil a propadal nostalgii, to mi úplně stačí. Tento film je o pocitech, o krásných pocitech, že jsme neztratili čas se špatnými postavami a že jsme cosi cítili u srdce. Lásku k filmu, lásku k Římu, "lásku k láskám" jiných. (03.08.2013)

Opravdu trapárna a těžká nuda. Nepochopila jsem vzájemná vztahová propojení a zpívání ve sprše. Herecky nesourodé. (03.01.2014)

Maestro Woody..s prominutím - To byla ale sračka, fuj! (19.02.2016)

Ať je to, jaké je to, je to Woodyho práce. A už jen to, že tam hrál je pro mě dostatečný důvod dát 5*. Ale i tak je to úžasný film. (19.07.2012)

Skvělá letní oddechovka ani moc nenadchne ani neurazí. Jediný kdo mě mile překvapil byl Roberto Benigni a sprchová opera. (24.07.2012)

Kouzelné, ale zmatené. Líbí se mi to staromilství, nadhled, ironie (až sarkasmus), kýčovité záběry prosluněného Říma, ještě kýčovitější italský přízvuk v angličtině, to, že se postavy oblékají staromódně. Ten film se mi prostě líbí, ovšem nic víc. (26.07.2012)

Když na začátku běžely titulky a hrála vskutku krásná hudba měl jsem pocit, že mě film za chvíli pohltí, že uvidím něco úžasného. A ono tomu všechno nasvědčovalo - mám rád Řím, Allena celkem můžu, herecké obsazení naprosto vynikající, tak proč by ne, že? Nakonec se z toho ale vyklubala blbost nad jejíž absolutní nelogičností budu asi ještě chvíli přemýšlet. Ono si člověk u Allena zvykne, že jeho pojetí je trochu jiné a občas to je za hranicí chápání, ale tohle bylo zkrátka moc. Bavila mě celková atmosféra, bavili mě herci (Penélope Cruz - wow!), ale film jako celek jsem prostě nepobral. Jestli byla Woodyho Paříž ještě mírný nadprůměr, tohle kleslo ještě hlouběji. Škoda. (14.01.2013)

Asi nejhorší Woodyho film, co jsem od něj viděl. Postrádající děj, gradaci, jakoukoliv hlubší myšlenku. Postrádá to Woodyho typický humor, typickou jiskru. Takovou jiskru, jakou měla Barcelona, kouzlo Paříže, cokoliv tak typicky Allenovské. Woody si asi chtěl odpočinout a natočit srajdu, zatímco si bude užívat Římského slunce, uliček a atmosféry. Ale to všechno si užil opravdu jen sám, protože na mě se nepřeneslo nic z toho. A Penélope by neměla hrát Italky, protože má pořád ten svůj cool španělskej přízvuk, kterej se hodí do Barcelony, ale do Říma moc ne. (22.01.2013)