Kapitál

Ano, jsou to hrozní šmejdi, ale ten film si strašlivě vymýšlí a je hrozně schematický, celé to chvílemi půsbí jako absolutní parodie a při tom si to hrajena hlubokomyslonou filozofickou sondu, ke které se ve skutečnosti vůbec nepřiblížil. (11.01.2014)

Kto chce s vlkmi vyť, musí vlkom byť. Nový riaditeľ banky Marc ( výborný Gad Elmaleh ) musí prekonávať rôzne nástrahy najvyšších finančných kruhov, ale rozhodne sa nejedná o nejakého kladného hrdinu. Chápe tok peňazí a patrične s notnou dávkou cynizmu to dokáže vysvetliť aj svojmu strýkovi, ktorý je nahnevaný na nenažraných bankárov asi ako trištvrte celej populácie. Film ukrýva v sebe určitý satirický podtón, ale hlavne je to rýdzi kapitalistický thriller na francúzsky sposob. (25.01.2014)

Opět výborný Costa-Gavras a dokonale necitelný Gad Elmaleh. Bez skrupulí ukazuje svět bankovnictví, jak jsou všechny environmentální strategie, morální kodexy, zaměstnanci a loajální chování jen fasádou pro hru několika byznysmenů, kterým jde výhradně o prachy a ekonomickou moc. Nic nového pod sluncem, ale famózně natočeno! (15.02.2015)

Někomu to možná může připadat stereotypní, nicméně Costa-Gavras zjevně nechtěl natočit subjektivní lidské drama, ale objektivní pohled na svět velkobank a nebál bych se říct, že (zvlášť díky katalyzačnímu účinku ekonomické krize po r. 2007) film má v tomto smyslu mít i funkci didaktickou. S tím souvisí i typizovanost postav, ale co se dá dělat, když v díle jehož název snímek nese (myslím Marxův "Das Kapital", ne knihu "Le Capital" Stéphana Osmonta, beletristickou předlohu tohoto filmu), čteme např. na str. 251: "Jako kapitalista je jen zosobněným kapitálem. Jeho duše je duše kapitálu. Kapitál má však jediný životní pud - pud zhodnocovat se, vytvářet nadhodnotu...." Nepřekvapí pak, že levicový Costa-Gavras nemohl natočit film jinak. Přesto rozhodně není jen šablonovitý a předvídatelný, rozhodně ne. Motivace hlavní postavy není jednoznačná ani zpočátku k uhodnutí a o konkrétním průběhu děje se to dá říct dvojnásob. Konvenční filmové postupy, které vás ani za necelé dvě hodiny nezačnou nudit. (19.10.2013)

Marigold to vystihol presne. Film plny klise o bankaroch, ktory je podany dost jednoducho, aby to pochopil kazdy. Ani ako osobny pribeh hlavneho hrdinu to nefunguje, kedze jeho sukromie je podane strasne sterilne a bez emocii. Napriek tomu som sa nenudil a za jedno pozretie to stalo. Nic prevratne nove som sa sice nedozvedel, ale obcas su tie epizodky z fungovania bank aspon zabavne a zaver je vydareny. 6/10. (23.06.2017)

Zajímavě natočená sonda do míst, kde se rozhoduje o vysokém byznysu. Gad Elmaleh hraje hodně zajímavě. (12.05.2014)

Začátek nabral slušně na síle, kterou velmi rychle ztrácel. Od půlky filmu jsem se začala dost nudit, protože šlo pořád dokola o to stejné. Ke konci se film jen doplazil a nějak ho teda uzavřel. Měla bych rovněž malou připomínku k zařazení filmu do kategorie "drama" a hned pod tím v obsahu se píše "thriller". Asi byste si to měli ujasnit ;). S Vlkem z Wallstreet se to nedá srovnat. Ten měl všechno, co tady scházelo. (10.04.2014)

Neuvěřitelná pecka aneb Wall Street pro dospělého diváka. Domnívám se, že jen málokdo chce uvažovat nad tím, zda by tohle všechno mohla být pravda. Resp. je ta představa děsivá. Já se té představy nebojím, neboť jsem přesvědčena, že "tohle všechno" v různých podobách pravda je. A pravděpodobně je ještě horší. Jen asi není takhle nahuštěná do jednoho příběhu, osudu. Proto se také celý svět nachází už dlouho v páchnoucích močálech a ještě hodně dlouho se v nich nacházet bude. Bez ohledu na to, co do nás hustí média (a ratingové agentury) horem dolem, věřím tomu, že pravda o celé "krizi" je zobrazena právě zde. V tomto Costa-Gavrasově filmu, kterému uděluji s úctou plné hodnocení. Výkony herců ani nic dalšího komentovat nemůžu, protože jsem filmem naprosto fascinována. (03.01.2014)

Kapitál kazí lidi a peníze nikdy nespí. To jsou dvě jistoty, které jsou prostě platné. Bohužel ani stejnojmenný snímek vám nic moc víc věomostí nepředá. Costa-Gavras natočil snímek, který se tak moc snaží vymezit, až končí v té nejstereotypnější šabloně jaká jen jde. Zvýrazňovaní zlozvyků a špatností finančního systému funguje sice vždy, ale člověk by přecijen čekal něco více. [40%] (11.10.2013)

Kapitál není film, který by chtěl objektivně ukázat, jak to zřejmě chodí ve vysokých kapitalistických kruzích. Tohle je film, který chce diváky přesvědčit, jak jsou ony kapitalistické kruhy povrchní, nudné a zoufale prázdné. Bohužel to se dá říct hlavně o filmu Kapitál. Hodně se mluví, buď francouzsky a dost křečovitou angličtinou. Všichni však převážně mluví o penězích. Někteří je rozhazují, jiným na nich nezáleží, což dávají najevo, někteří o ně přijdou, jiní je přijímají jako úplatky. Postavy jsou povrchní a stereotypní, zkažené figurky vysoké společnosti, tak se režisérovi do příběhu hodí. Kladné postavy poznáme hned: jsou vykresleny naivně a idealisticky a pokládají ty správné otázky, a to takové, které by měly peněžním magnátům nahlodat svědomí nebo jim ukázat, co je v životě důležité. Záporné postavy jsou sobecké, žijí čistě konzumním životem nebo podvádějí - samozřejmě si zaslouží naše pohrdání. Bohužel ve filmu není žádná postava, která by aspoň trochu vzbuzovala sympatie. Možná intriky a utajené operace, tak jak je film vykresluje, v bankovním světě existují, bohužel příběh, kde je dobro a zlo odděleno tlustou čárou a všechno je černobílé, dojem shazují a ubírají mu na uvěřitelnosti. Kapitál je sterilní film o penězích, bankách, ale hlavně o režisérově levicovém pohledu. (06.12.2013)

Snímek o tom, jak v současné době vypadá kapitalismus a že to rozhodně není nic pěkného, protože lidé, kteří se dostanou k moci, jsou ochotni pro její udržení udělat cokoli, a je celkem jedno, jak moc se na vás usmívají, jak moc si myslíte, že říkají pravdu. Za tím vším může být hodně velká přetvářka, což tento snímek ukazuje bez obalu. (12.08.2017)

1) Celá popsaná finta je ve své podstatě přibližně správná, ale je příšerně zjednodušená. Hráči by nehráli tak průhledně, nebylo by tak snadné je nachytat na švestkách, trh - ostatní hráči - by nereagoval tak bláznivě a dosazenému ředitýlkovi by hráči netolerovali samostatné jednání. Tuhle námitku však beru způli zpět, protože pro diváka věc musí být srozumitelná, tedy triviální. --- 2) Kecy o propouštění, event. okrádání klientů, či o jiných trablích s masami, neberou vážně ani odboroví předáci. Všichni hráči, včetně ministra práce a sociálních věcí, vnímají problematiku dopadu her na střevlíky výlučně z marketingového hlediska: jak se to prodá na burze, jak se to prodá voličům, a podobně. Mimo veřejná prohlášení o věci mluví v holých větách. --- 3) Hráč se kterým dokáže sebeméně manipulovat šlapka, nevystoupá nikdy výš než do okresního přeboru. Tenhle prvek mě ve filmu přímo iritoval. --- 4) Nezapomínejme, že mnohem více a mnohem nemravněji než banky nás oškubává stát. --- 5) Napsal jsem oškubává, nikoli okrádá, protože "okrádá" je termín, v němž je obsažena připitomělá nasranost nýmanda. Byznys je SOUTĚŽ. Ne každý se jí může či chce zúčastnit, a většina veřejně dostupných informací o ní pochází od lidí, kteří ji prostě nechápou. Včetně Costy-Gavrase. Pokusy nahradit soutěž harmonickým rozvojem, nejlépe plánovaným, už tu byly. A zrovna my, Češi a Slováci, bychom si měli sakramentsky dobře pamatovat, jak ta harmonie fungovala: Byla neproduktivní a skrznaskrz nemravná. --- 6) Na světě zbývá už jen velmi málo zemí, které lze považovat za kapitalistické. Byznys je celkem čitelná a racionální činnost, protože hráči hrají se svými penězi a snaží se o ně obrat ostatní. Nesrovnatelně špinavější praktiky kvetou tam, kde se hraje s cizími penězi, tedy když se dojí veřejné rozpočty. Pitomý (a pokrytecký, mimochodem) Havel to nazval "mafiánským kapitalismem", ale je to naopak všudypřítomnost veřejného, tedy socialistického prvku, která teprve dělá z byznysu svinstvo. (24.04.2014)

Jerguš Lapin nebo Jánošík, moc jich stejně nebylo. Zato těch, co chudým berou a bohatým dávají, bylo a je asi bezpočet. Ale nemluvme o chudých, ti se vždycky nějak protlučou. Mluvme o běžných daňových poplatnících, kteří financují nejen existenci chudých, ale také téměř všechny vládní projekty, včetně sanace bank a podobných korporací. Ani nemluvme o bohatých, mluvme o těch, pro něž jsou peníze cestou k respektu, který je cestou k penězům, které jsou cestou k respektu atd. atd. - zkrátka o bludném kruhu, kterému se také říká začarovaný. Peníze a respekt jsou hlavní složky jejich hry na život s názvem "Le luxe est un driot (Luxus je právo"). Film má samozřejmě i druhou stranu mince - viz Marigold. (09.04.2014)

Rezia dobra, ale prilis poznat kulisy, rozhovory casto nic moc a jedna sa o podpriemerne herecke vykony : 30 % (17.10.2015)

Nudný,stejně jako je nudnej život těchhle zbohatlíků,finančních piraňí.Naštěstí všichni chcípnou buď nudou,nebo na aids.Ale nic sem si vod toho nesliboval,takže žádná újma se mi nestala.40%. (08.06.2014)

Rádoby realistické drama, které však příliš tlačí na pilu a spoustu věcí zjednodušuje na hranici snesitelnosti. Na jednu stranu se snaží vzbudit apokalyptickou vizi světa, ve kterém existují jen peníze a lidi, kteří pro ně udělají vše. Na stranu druhou z těchto lidí dělají dětinské hlupáky, kteří se na situaci na japonské burze musejí ptát sekretářek svých známých. Pár zajímavých postřehů, jedna hezká workoholička a vtipné "snové" prostřihy. Ani americký vlk ani tento francouzský kohout však přes veškeré vytí a kokrhání mou pozornost neupoutali. Na krále zvířat stále čekám... (20.02.2014)

Solidni zanrovka. Navodna az beda, ale solidni. (09.10.2013)

Za mě to takovej nářez nebyl i když pan Elmaleh toho arogantního hajzlíka zahrál dobře, tak mi na filmu vadily jiný věci. Především děj, který měl být nervydrásající se jaksi nedostavil. Nový pan prezident musí, aby dokázal, že je hoden místa propustit tisíce lidí, to je normál žádný drama. Vždycky když sleduji tu nabubřelost si říkám z čeho pramení. Pořád je to jen člověk. Není nic jednodušího než chodit na porady a tvářit se důležitě. Když je krize a nůžky se rozvírají, tak se musí člověk postarat sám o sebe a to on umí,S! proto se nechá vydírat podvyživenou smažkou-pardon modelkou, která ho může kdykoli zkompromitovat.S! A závěrečný "drama" s koupí černého petra a znehodnocení firmy a následný zisk z transakce se učí už na základce. Nicméně konec překvapivý není. Téma je to sice atraktivní, ale zpracování bylo horší. (21.07.2015)

Mimořádně vážné aktuální téma (vytrvale vzdorující analýzám bratrského ekonomického mainstreamu), vyvedené v konverzačním formátu, se sarkastickým nadhledem vzdáleně veze na vlně Obchodníka se smrtí a Politických kruhů. Maoistické metody krizového managementu dědiců Robina Hooda. "Jsou to děti." Kvalitní 3-4* s bolestnou českou zkušeností krizovou i privatizační. (20.02.2014)