Les Lyonnais
A Gang Story
Lyončania - Príbeh gangu
Režie:
Olivier MarchalKamera:
Denis RoudenHudba:
Erwann KermorvantHrají:
Gérard Lanvin, Tchéky Karyo, Daniel Duval, Valeria Cavalli, Dimitri Storoge, Olivier Rabourdin, Francis Renaud, François Levantal, Estelle Skornik (více)Obsahy(2)
Edmond Vidal známý také jako Momon, vyrůstal v chudé cikánské osadě, odkud si odnesl smysl pro rodinu, neochvějnou loajalitu a hrdost na svůj původ. Nejvíce ho ale posílilo přátelství se Sergem Suttelem, s nímž poprvé okusil vězeňský život, navíc pro něco tak banálního, jako je krádež třešní. Oba se nevyhnutelně zapojí do organizovaného zločinu, a tak vznikl gang Lyonnais. Stávají se nejznámější ozbrojení lupiči počátku 70. let minulého století. Jejich nezadržitelný vzestup skončil až v roce 1974 velkolepým zatčením. Dnes je Momonovi takřka šedesát a rád by na tuto část svého života zapomněl a žil jen pro děti, vnoučata a svou ženu, ale jak sám ve filmu říká: „Člověk vězí ve svém těle a ve své duši svou minulostí, a ona nás stravuje, až nás zničí…“ (Česká televize)
(více)Recenze (148)
Je to dramatické, je to provázeno nečekanými zvraty, děje se to v zajímavém prostředí a především je do oslavný paján na mužské přátelství. O schod výše film posunuje bezchybný výkon Gérarda Lanvina. Nebýt natočený Kmotr, bylo by to na 5*. ()
A pak má člověk věřit svému nejlepšímu příteli. Podle skutečného příběhu a tedy mravní poselství filmu nejasné. Syrově, ale trefně vykreslená morálka jedné komunity určitého etnika, kdy „mám zájem o nějakou práci,“ neznamená zájem o osm hodin denně ve fabrice, ale jen o pár minut denně „práce“ se samopalem. Ovšem nezapomenout přitom plácat sami sebe po ramenou, jak jsme čestní a féroví: „Chlap, kterej bije svou ženu není chlap!“ Oběšený pes, to je rodinná tragédie přímo antických rozměrů, ale kvůli loupeži zabitá policistka, máma dvou dětí, to je přece pouhá informace ze zpráv. ()
Svižná gangsterka, při níž vůbec není problém velmi záhy začít fandit těm zlým. ()
Alespoň, že nějaké ty jistoty (na světě) jsou: „The sky is blue, water is wet, women have secrets a .....O. Marchal má tyhle syrové krimi v malíčku a (nikdy?) nezklame. Tentokráte z pohledu druhé (gangsterské) strany, navíc bez (své) herecké stálice a jistoty v podobě D. Auteuila, za to s charismatickým G. Lanvinem (takže „kus za (poctivej) kus“). Ostatní tj. sy(u)rovost, přímočarost ,vizuál (filtry).... vše při starém (dobrém). Jednoduše žádné zbytečné odbočky, přímý tah na branku, přičemž tenhle „spící tým staré gardy“, (co má na pomyslném žebříčku osobních hodnot na velmi vysoké (nejvyšší) příčce přátelství (alespoň někteří z nich), si vás (hned zkraje) lehce získá na svoji stranu a nepustí až do závěrečného rozhřešení. P.s. jen nějak nejsem sto pochopit, ty neustálé narážky na Kmotra. To, že jednomu z hrdinů přistál v posteli „present“ (resp. nabídka, která se nedá odmítnout) v podobě koňské hlavy a zde si sebou dotyční vezmou „na přátelský pohovor“ (pro zvýšení motivace k navrácení paměti), hlavu lidskou, ještě nutně nemusí (a také neznamená), že jde o stejný typ snímků. Stejně tak tvrzení (resp. holé konstatování) uživ. Rob Roy je lehce nešťastné, leč chápu, co tím myslí. Podobnost jednotlivých snímků „made in France, factory Marchal“ není čistě náhodná a otázkou zůstává (pokud nadále pojede v zaběhnutých kolejích), kdy se to divákovi začne přejídat, přičemž každý máme tu hranu „trpělivosti“ nastavenou jinak. Mě to (prozatím) nadále baví. V neposlední řadě „není (pásová) výroba jako (pásová) výroba“. Znám mnohem horší....... ()
U těchhle francouzských krimi-dramat o "slavných" gangsterech mám problém najít si oblibu v hlavním hrdinovi-parchantovi a fandit mu. Ačkoliv v tomto případě to šlo o něco lépe než třeba ve Veřejném nepříteli. Ale to nemění nic na - jak píše DaViD´82 - dobrém příběhu (včetně režie), atmosféře a hereckých výkonech. # příběh 7 | hudba 8 | humor 0 | akce 4 | napětí 3 | pustil bych si znovu 6 ()
Pozerať gangsterku odohrávajúcu sa z polovice v sedemdesiatych rokoch sa zdá vzhľadom na kvantum filmov z tohto obdobia a prostredia nakrútených v sedemdesiatkách trochu kontraproduktívne. Tá atmosféra sa skrátka nanovo vybudovať nedá, nech sa snažíte, čo sa snažíte. Marchal oživuje rozprávanie dvoma časovými rovinami, ktoré sú samozrejme navzájom prepojené. Vyvstáva tu opäť ideologický problém, kedy nám je predstavený kvázi sympatický mafián a vzápätí sa dozvedáme, že kedysi bol brutálny zločinec a vrah a až tak veľa sa toho nezmenilo. Napriek tomu sa scenár snaží balancovať na tomto tenkom ľade a príliš to nevadí, film dokáže udržať pozornosť. Stále však osobne neviem, aký si mám vytvoriť vzťah k človeku, ktorý v rámci vlastnej sociálnej štruktúry udržiava pravidlá a česť, ale inak má na konte desiatky mŕtvol. Vlastne viem, i keď sa tvorcovia snažia skôr o vyvolanie opačného dojmu. ()
Opět a zase Francie nezklamala. Silný zážitek. Výborný surový příběh, výborní herci. Není víc co dodat. ()
V súčasnosti je už pomerne veľkým problémom zapnúť si televízor a nenaďabiť na nejaké strieľanie, výbuchy, naháňačky na autách, oplzlosti a pod. A pre mňa, ako filmového diváka vzniká problém sa v tom mori násilia orientovať, hľadať, čím sa jedna gangsterka odlišuje od druhej, v ktorej je realistickejšie znázornené zabíjanie, v ktorej sú rafinovanejšie podrazy a vystupňované napätie. A v tejto gangsterke bolo zvláštnosťou, že postavy gangu boli Cigáni. Nie síce takí, ako tí z východoslovenských osád, ale Cigáni, ktorých pôvod sa v činnosti gangu prejavoval najmä v ponímaní cti, vynaliezavosti v krutosti a dôslednosti v pomste. Napriek tomu si ani túto gangsterku asi dlho v pamäti neudržím. ()
Poctivá gangsterka se sakra chytlavým příběhem a výbornými herci = pošušňání. ()
Rob Roy má pravdu. Každý film od Oliviera Marchala je naprosto stejný a nic se v jeho stylu nemění a to je chyba. Gang story bych označil jako jeho nejhorší snímek. Scénař moc nezaujal a působil nudně a utahaně. ()
Francouzský Michael Mann (režisér Marchal) se tentokrát vydává na opačnou stranu než o které ve svých filmech doposud vyprávěl a nabízí nám pohled do života gangsterů. Ukazuje začátky dnes již zestárlých gangsterů a jejich vzestup na poli nelegální obživy. Herci slušní, vizuální stránka také povedená ale vyprávění je možná až zbytečně utahané a rozhodně se nejedná o styl, který točí např. Scorsese, který mě napadne vždy, když slyším slovo gangsterka a se kterým tak rád daný žánr srovnávám...což asi není moc dobře. ()
O Lyone som zatiaľ vedel len, že tam hrá sympatický klub Olympique a sú tam krásne historické pamiatky. Ani na um my nezišlo, že tam pred polstoročím vyčíňal cigánsky gang. Ale aspoň vidno, v čom je to etnikum silné. Gangsterské filmy mám ale rád bez ohľadu na farbu pleti či predispozícii byť kriminálnikom. Z toho francúzskeho prostredia sa nič nevyrovná Casselovi a jeho Verejnému nepriateľovi. Tento sa mu formou ani nepriblížil. ()
Filmový príbeh lyonnského gangu je vďaka kvalitnému scenáru a nápaditej réžii ozajstnou lahôdkou vo svojom žánri. Nedosahuje síce corleonovských výšin, ale ja som si to užíval plnými dúškami. Všetko to ešte umocnila nadupaná hudba. ()
Po hokejovém zápase Česko-Slovensko, který mi vždy působí těžké útrapy, neboť nevím, komu mám fandit, jsem nechal zapnutou STV 1, která již delší dobu vysílá kvalitní evropské filmy se zaměřením na moji oblíbenou Francii. O Les Lyonnais vím delší dobu, jelikož jsem k nim psal i obsah. Francouzské krimi v režii Oliviera Marchala slibuje pořádnou porci zábavy, naturalistických scén a nejspíš nemůže zklamat. Bohužel pro mě jsem se musel potýkat s celotýdenním spánkovým deficitem, takže jsem v první půli filmu párkrát zaklimbal, což mi orientaci v ději příliš neusnadnilo. Ačkoli mám rád prostřihy z minulosti a dvě dějové linie v knihách a filmech, v tomto případě to na můj unavený mozek působilo příliš rušivě, šlo to natočit jinak. Občas jsem měl pocit, že se dívám na mozaiku krátkých příběhů, které mají něco nastínit, ale nic zásadního sdělit. Vzpomněl jsem si hned na Mon père Francis le Belge, kterému jsem vyčítal totéž. Druhá půlka byla už hodně svižná a zbytečně neunavovala prostřihy. Lanvin i Karyo na jedničku. Obecně řečeno, Francouzi zkrátka vždycky uměli natočit výtečnou kriminálku a vysokou kvalitu stále prokazují. ()
Chtě nechtě nemůžu nesrovnávat s dvoudílným, velkolepě výpravným, taktéž francouzským gangsterským majstrštykem Veřejný nepřítel č.1 z r.2008. Na druhou stranu nechci být nespravedlivý, protože vedle Veřejného nepřítele by vybledl téměř jakýkoliv jiný gangsterský film. Takže opominu lyoňanskou místy televizní formu a celkově citelně skromnější poměry, trochu kostrbatý scénář (dal bych přednost klasické lineární časové ose před rušivými prostřihy mezi minulostí a současností), opominu i několik na gangsterku téměř melodramatických momentů a naopak vyzdvihnu herecké výkony, syrovost, místy slušnou porci brutality a přiznávám se že pro mě i překvapivé odhalení na konci. Příjemně staromódní filmová podívaná. ()
Tohle Francouzi umí. Spolehlivě naservírují gangsterku oproštěnou od zbytečných kudrlinek a patetických proslovů. Hrdinové s kamennými obličeji jdou nekompromisně na věc a kosí své oponenty bez náznaků emocí. U Marchala se projevila jeho policejní minulost už ve Válce policajtů a i tady jí dokonale využil. A doufám, že ještě využije. 90% ()
Nie je to zly film, ale mne vôbec nesadol spôsob akym je to podane. Neustale sa strieda sucasnost so spomienkami z minulosti o vzostupe hlavneho hrdinu. Linia v sucasnosti ma vôbec nebavila a radsej by som si pozrel klasicky pojaty vzostup a pad mafiana. Ale asi by ma to aj tak v tomto pomalom sedemdesiatkovom tempe nebavilo. 4/10. ()
Veľmi nezáživné. Postavy suché, žiadnu som si neobľúbil ani náhodou. Bolo mi jedno kto umrie a kto bude žiť. Z akcie skoro nič, a tých zopár vrážd bolo ako zo správ. Slabý film. 50% ()
"Kdybych nic neudělal, nespal bych do konce života já !! To jsem měl koukat, jak Sergi chcípá ??" ()
Film je podle skutečné události - proč se tohle oslavuje? Je to snad nějaké hrdinství krást? Byť jen pitomé třešně, leč na soukromém pozemku. Tam nikdo nemá co dělat. Kdyby to byla fikce tak neřeknu. ()