Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sudety, traumatický bod moderních českých dějin, místo, kde se po staletí utvářely vztahy Čechů a Němců, prostor, který se vinou 2. světové války stal bojištěm druhých proti prvním a naopak. Český lesník Jan Olšan v pohnutých květnových dnech roku 1945 zoufale hledá svou německou ženu Agnes, která záhadně zmizela. Olšan netuší, že se Agnes stala nepohodlnou svědkyní, která ohrožuje mocenské zájmy určité skupiny lidí. Fašisté prchají a v kraji pod Kralickým Sněžníkem hledají především jídlo. Češi pořádají zlatokopecké výpravy za hmotným majetkem a kolonizují opuštěné německé domy. Násilí je každodenní samozřejmostí, divoký odsun přehlíženým faktem a vražda nejúčinnějším řešením jakéhokoliv problému. Hoteliér Brachtl, který celou válku hostil fašisty, stojí v čele Revoluční gardy, Olšanův bratranec Přikryl ve funkci předsedy Okresního národního výboru kličkuje, jak se dá, a válkou unavený major Uvarov striktně trvá na spravedlnosti a lidských právech, ať jde o kohokoliv. Lze si v těchto hektických dnech, během nichž se vzedmula všechna lidská špína, uchovat čest a čisté svědomí? A lze zachránit jedno bezdětné manželství, které už bylo beztak v troskách? (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (199)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Eh, těšili jste se na film, kde vnadná Vica měla mít sedmi denní hřích? Pak budete zklamáni. Sedm dní hříchu pojednává o prvních sedmi květnových dnech roku 1945 v Sudetech. Po odstoupení pohraničí většina Čechů odešla a kdo chtěl zůstat riskoval nemalé problémy od německé většiny a nových přistěhovalců. Situaci mohla usnadnit přihláška k německému občanství, která se však v roce 1945 v rukách rudých gard mění v důkaz o kolaboraci. Vetchý a Kerekes jsou navíc smýšeným párem (což bylo v Sudetech celkem běžné). Ona Němka , on Čech. Chtěli jen zůstat doma na své hájence a on chtěl vykonávat svoji práci co uměl. Tak podepsal. Po šesti válečných letech, které se v horách nad Šumperkem zdály celkem vzdálené však přichází osvobození. Rudé gardy narychlo slepené z partyzánů, dobrodruhů, kolaborantů co náhle otočili i lidí, kteří se jen chtěli mstít či si jen nakrást. Samoty v kopcích tak jsou navštěvovány nejen ustupujícícmi a jídlo kradoucími zbytky německých jednotek, ale i ,,osvoboditeli RG'' kteří dorozkradli co nebylo ukradeno. při tom se vraždilo, znásilňovalo, mučilo - dyť to byli přeci Němci ti domkáři...RG svým způsobem se v některých oblastech (zvláště v pohraničí) chovaly hůře než ustupující jednotky. Vysoce hodnotím námět filmu, tato látka je v našich krajinách stále málo připomínána. Já sohlasím plně s Benešovými dekrety. Ale pokud se neustále zdůrazňují zvěrtva Němců co napáchali v naší vlasti, měla by být připomínána i zvěrstva na Němcích dějící se při osvobozování a následných odsunech. Tím spíše, že se povětšinou děla na civilním německém obyvatelstvu na které byla hozena kolektivní vina. Samozřejmě, i oni často volili Hitlera i oni často za okupace se chovali k našim ošklivě, i oni svým způsobem zatáhli půl světa do války... Ale odsun nemusel probíhat s takovými excesy, jaké kolikrát až v dnešní době vyplouvají s náhle nalezenými důkazy na světlo. Po Habermannově mlýnu zde máme tedy další film s tématikou pohraničí a odsuny... Potud by to vše bylo skvělé. Bohužel nějak jsem u filmu necítil žádné emoce. Kolem ústřední zamilované dvjice se od prvopočátku roztáčí soukolí historických událostí a divák znalý té doby tuší, co vše asi bude následovat. Ale i tak tam ta absence napětí byla. Od druhé poloviny filmu dochází k mnoha hodně kostrbatým zvratům až jsem měl nakonec pocit, že sleduji nějaký dobrodružný TV seriál ve stylu Zdivočelá země... To je velká škoda, potenciál tu byl, prostředí hor krásné, Vica k nakousnutí, ale přesto nic moc... Navíc se mi zdálo, že Vetchý chvilkami přehrával, což ale mohlo být i tím, že mezi ostatními herecky ,,vyčuhoval'' z řady. Celkem 2 ukradené stříbrné příbory, za námět přidávám třetí. * * * ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Ide o celkom iné hriechy, ako by sa čakalo podľa názvu a podľa obsadenia Vicy Kerekes. Ľudská zloba počas vojny nemala hranice na žiadnej strane hranice a svoje hriechy si občas, aspoň vo filme, pripomenie každý národ. Len škoda, keď je to takto zle zrozumiteľnou formou, keď som si niektoré obraty musel v polovici filmu overiť z iného zdroja. Film mi odpovede, ani náznaky nedával, len som sledoval naháňačky po lese, a to, ako Honza nikdy nebol v správny čas na správnom mieste. V téme bol Habermannov mlyn celkom iná liga, tu sú to len slabé tri hviezdy. –––– Hezky si tu žijete. Máte německou ženu, žijete v německém státě, pravděpodobně máte i německé kozy. Vy sám byste měl být Němec. Vyplňte to, a máte po probléme. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Dejovo rozkolísané, často nepravdepodobné a skáčuce z miesta na miesto. Napriek tomu pútavé a zovreté. Podobne protichodné a chaotické boli povojnové časy v pohraničných oblastiach Česko-Slovenska. Ľudia si vymedzovali svoje miesta pri zmene režimov. Lavírovali, obracali kabáty, nosili v sebe dlhé veky skrytú zlosť. Museli však dokázať svoju platnosť, osvedčenie sa autorite, zaručujúcej perspektívny flek v novej dobe. No a popritom si privyrobiť kradnutím. Ono je to v podstate všetko aj dnes, len kultivovanejšie. Ubudlo priameho fyzického násilia, pribudli rafinované zastrašovania. Nemenné ostáva, že na politické hry ambicióznych riťolezov do zadných otvorov práve panujúcej moci a na výčiny im podriadených zločineckých úderiek doplácajú vždy tí, čo s politikou a jej zločinmi nemali nikdy nič spoločné. Film vo vzťahu ku konkrétnej dobe pomerne otvorene ukazuje nejednoznačnosť charakterov víťazov. História im síce prisúdila punc "osloboditeľov", no osobná história ukázala na množstvo kontroverzií, ktoré je potrebné skúmať a nevyhýbať sa ich zaradeniu do oficiálnych historických výkladov. ()

Johnny.ARN 

všechny recenze uživatele

Napadlo ma, existuje ešte nejaký česko-slovensko-maďarský herec, ktorý sa vo filme nevyspal s Kerekeš???? Tak aký dobrý bol začiatok, tak taký zlý bol koniec. Ťažký film, ktorý som ja osobne asi nepochopil po prvom pozretí. Postavy majú svoju mytológiu, s ktorou nie sme úplne presne oboznámení a je problém pochopiť ich konanie. Najmä Schmitzer ma zmiatol totálne. Chlumský vie robiť s hercami, kamera bola taktiež výborná, atmosféra sa držala celý film, ale ten scenár. Neprirodzené dialógy, umelo rozťahané a nudné. Chcelo to možno trochu viac akcie na oživenie Čo sa týka hercov, tak Vica aj Ondrej skvelí. Tématika zaujímavá, výprava tiež, škoda zlého scenára. 3 z 5 ()

castor 

všechny recenze uživatele

Další z černých míst naší minulosti si vzal pod palec stále spíš neznámý scénárista Urban a hlavně televizní režisér Chlumský. V televizi bych asi moc nepřepínal, v kině bych ale nadával. Za války to pro ně ještě šlo, po ní je to paradoxně podstatně horší. Tvůrci se totiž zaměřují na dramatický vývoj v československém pohraničí pár dní poté. Tak trochu (na české poměry zvlášť) podivně neznalým nic nevysvětlují. Tvůrci to přesto zamýšleli v dobrém, výsledek ale drží pohromadě jen poměrně obtížně. Hlavně díky slušným hercům, solidní výpravě, kostýmům, dekoracím i rekvizitám nebo kameře. Problém je v ději, v jeho gradaci. Neustále se prchá, padá do zajetí. Postavy se chovají, no, divně. Chlumský toho u kormidla moc nevymyslí. A voiceover Ondřeje Vetchého je dost rušivým nápadem!! ** až ***, měl bych podporovat tuzemskou kinematografii, ale nějak mi ty tři kusy tentokrát nesedí!! ()

Galerie (17)

Zajímavosti (14)

  • Herečka Anna Šišková, představitelka Helgy, dojížděla na plac o berlích, a to kvůli operaci páteře, kterou nedlouho předtím podstoupila. [Zdroj: Cinema] (Terva)
  • Exteriéry byly skutečně natáčeny na Šumpersku, kde se celý příběh odehrává. Krátce se natáčelo i za polskými hranicemi. Natáčení probíhalo také v klášteru Hora Matky Boží u Králíků. (Espejox)
  • Film byl původně plánován jako dokumentární, všechny hlavní postavy existovaly, nicméně ve filmu mají kromě Uvarova (Fjodor Bondarčuk) změněná jména. (JoranProvenzano)

Související novinky

Best Film Fest 2012

Best Film Fest 2012

08.12.2012

Volné seskupení čtyř klasických artových kin v Praze: Atlas, Evald, Lucerna a Mat pořádá od 13. do 19. prosince tohoto rokuBEST FILM FEST, týden nejúspěšnějších a divácky nejnavštěvovanějších filmů… (více)

Reklama

Reklama